Téma81

V roce 1978 oslovil Státní výbor pro kinematografii (Goskino) několik režisérů s nabídkou, aby natočili film, v němž by odsoudili disidenty a emigranty. Zatímco jiní odmítli, Gleb Panfilov Goskinu vyhověl, ovšem s podmínkou, že scénář k filmu napíše spolu se spisovatelem Alexandrem Červinským. Snímek byl hotov v srpnu 1979 a promítnut úzkému okruhu diváků na XI. MFF v Moskvě. Brzy poté byl uložen do trezoru. Domácí premiéru si film odbyl až o sedm let později, v červnu 1986 v moskevském Domě filmu. Sovětská společnost, procházející právě zahájenou přestavbou, nepřijala Panfilovův film bez výhrad (inteligence byla nadšená, běžným divákům se zdál příliš složitý). Každopádně Téma vyzývalo k diskuzi.
Režisér a scenárista v jedné osobě společně s Červinským udělali z emigrace pouze jeden z motivů (byť velmi podstatný) a hlavní pozornost zaměřili na konformismus v životě i v umění. Tento přístup zvolil ve filmu Kim Jesenin, pětapadesátiletý dramatik, ověnčený několika státními cenami, který se ocitl v tvůrčí krizi. Na pár dní opustí s přáteli Moskvu, aby načerpal inspiraci v jednom starobylém městě, zasypaného běloskvoucím sněhem. Vedle obvyklých adorantů jeho tvorby se tam setká s turistickou průvodkyní Sašou, která zaujímá k jeho dílu kritičtější postoj. Tajemná žena tím Jesenina zneklidní a podnítí k akci, která v průběhu necelých osmačtyřiceti hodin možná natrvalo změní jeho život.