Časosběrný dokument P. Štingla zachycuje v průběhu tří let a během několika setkání v zákulisí, herecké šatně i na půdě DAMU nezapomenutelného herce Borise Rösnera (*25. 1. 1951 – †31. 5. 2006). Rösner odkrývá vlastní duši hluboce přemítajícího tvůrce a nic si nenechává pro sebe, stejně jako před studenty svého hereckého ročníku. Otevírá se divákům, aby popsal herecký život, jak ho sám už od dětství poznával v divadelní šatně své matky, herečky Jarmily Horské. Herectví se mu zadřelo pod kůži a úvahy o jeho vztahu k životu ho doprovázely takřka na každém kroku. Jeho vzpomínky se dotýkají také kolegů, od nichž se učil – především V. Vosky, se kterým hrál v průběhu šestiletého angažmá v divadle ABC. A právě tam jej dokument zachycuje na hereckém vrcholu při jeho návratu ve hře "Frederick". Na jevišti ztvárňovaný život slavného francouzského herce se tehdy začal prolínat s jeho vlastním osudem a bilancováním. V rolích Fredericka, Cyrana nebo Lakomce, jak sám říká, v posledních letech „umíral“ na jevišti nesčetněkrát. Dokument zachycuje čas slávy korunovaný převzetím Thálie, hereckého ocenění z rodu těch nejvyšších, ale i čas nemoci, kdy se herec dozvěděl a přijal svou diagnózu. Nakonec už rozhovor s dokumentaristou nedokončil...
