Dokument odkrývá pozoruhodný příběh čtrnáctileté polské dívky Rutky Laskierové, která byla v roce 1943 zavražděna v Osvětimi spolu se svým bratrem a matkou. Zápisník, v němž Rutka zaznamenala své poslední měsíce v ghettu v Będzinu, byl zveřejněn v roce 2005, 60 let poté, co ho ukryla pod podlahová prkna domu, kde tehdy žila. Rutčin příběh je vyprávěn očima její nevlastní sestry, izraelské akademičky Zahavy Scherzové, která se v rámci cesty za odhalením pravdy vrátí do Będzinu. Zahava neměla o Rutčině existenci ani potuchy až do svých 14 let, kdy v rodinném albu objevila fotografii dívky, která vypadala přesně jako ona. Rutčin otec, který poté, co přežil holocaust, začal nový život v Izraeli, posléze Zahavě pověděl o své předchozí rodině a o tom, jak byla vyvražděna nacisty. Uplynulo více než 40 let, než se Zahava dozvěděla, že si její nevlastní sestra psala deník. Rutčina kamarádka Stanislawa Sapinski ho vzala z předem domluvené skrýše a léta ho uchovávala v přesvědčení, že se jedná o ryze soukromou výpověď.
