Horečka - předposlední film Agnieszky Hollandové natočený v Polsku před její emigrací v roce 1981 - vznikala v předvečer zrodu Solidarity, v euforické atmosféře polských událostí po podpisu dohod mezi vládou a stávkovými výbory v srpnu 1980. Je adaptací románu polského autora Andrzeje Struga Historie jedné bomby (1910) a pojednává o událostech spojených s revolučními nepokoji v Rusku v letech 1905-1907. Scenárista Krzysztof Teodor Toeplitz zdůraznil Strugovo relativně šokující a netradiční vykreslení revoluce jako povstání s protiruským akcentem (Strug psal román v pařížské emigraci), což klasické výklady v lidovém Polsku nedovolovaly. Dobová kritika ve filmu také spatřovala odraz režisérčiných zkušeností s revolučními událostmi pražského jara 1968 (Hollandová v té době studovala režii na FAMU). Film - bezprostředně po jeho dokončení - bylo možné interpretovat nejen v univerzálních kategoriích, ale i v kontextu aktuálních politických a sociálních změn, v tomto případě jen zasazených do historických kostýmů a dekorací. Horečka, podobně jako literární předloha, sleduje osudy postav z okruhu bojové organizace Polské socialistické strany (PPS), které přišly s bombou do styku a pro něž se stala osudovou. Propojuje tři plynule navazující příběhy (Útěk, Atentát a Po bouři), jejichž různí hrdinové se na okamžik stali vlastníky bomby a mohli tak ovlivnit chod událostí a dějin. V první části je to odtažitý a bezohledný příslušník PPS Leon (Olgierd Łukaszewicz) a do něho zamilovaná Kama (Barbara Grabowska, která získala Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku na MFF Berlín 1981), ve druhé pak naivní proletář Wojtek Kiełza (Adam Ferency) a v poslední zlodějíček a anarchista Gryziak (první zásadnější role Bogusława Lindy). Touha zneškodnit utlačovatele polského národa stojí na počátku složitého procesu demaskování mechanismu různých poloh a vztahů hrdinů vůči revoluci: odvaha se mísí s oportunismem, ušlechtilost s malicherností a nadšení s vypočítavostí. Hrdinové Horečky jsou příliš výrazné individuality, které nedokážou spojit síly k vyplnění společného úkolu, a jejich individuální cesta dominuje nad zájmem společnosti. S nebývalou silou pak Agnieszka Hollandová prezentuje problém konfliktu mezi pravdou ideje a pravdou etiky. Filmový svět, který buduje na plátně, je expresivním mixem malosti, hrdinství a oportunismu. Snímek se ve své době stal jakýmsi varováním, že zázrak revoluce v srpnu 1980 nemusí (a nebude) dlouho trvat. Po porážce Solidarity v roce 1981 se film zákonitě dostal do trezoru.
Hrají: Barbara Grabowska, Adam Ferency, Bogusław Linda, Olgierd Łukaszewicz, Tomasz Międzik, Zbigniew Zapasiewicz, Michał Tarkowski, Jerzy Rogowski, Jerzy Walden, .....Antoni Pszoniak, Ireneusz Karamon, Krzysztof Stachowski, Maciej Borniński, Stanisław Jaroszyński, Zbigniew Nawrocki, Aleksiej Awdiejew, Wiktor Grotowicz, Tadeusz Huk, Michał Juszczakiewicz, Krzysztof Kiersznowski, Marian Łącz, Paweł Nowisz, Ryszard Sobolewski, Krzysztof Zaleski, Zbigniew Bielski, Zbigniew Kosowski, Grażyna Dyląg, Ryszard Kubiak, Zuzanna Łozińska, Zygmunt Malawski, Wojciech Machnicki, Aleksander Mikołajczak, Marek Pączek, Izydor Piliszewski, Maria Robaszkiewicz, Alicja Sobieraj, Eugeniusz Sobkiewicz, Andrzej Szenajch, Grzegorz Wons, Ewa Worytkiewicz, Mariusz Gorczyński, Józef Grzeszczak, Juliusz Lubicz-Lisowski, Stefan Paska, Marek Probosz
Režie: Agnieszka Holland
Scénář: Krzysztof Teodor Toeplitz, Andrzej Strug
Hudba: Jan Kanty Pawluśkiewicz
Kamera: Jacek Petrycki
Střih: Halina Nawrocka
Scénografie: Andrzej Przedworski, Borzysława Chomnicka
Kostýmy a make-up: Mirosław Jakubowski, Gabriela Star-Tyszkiewicz, Mieczysław Pośmiechowicz
Zvuk: Marek Wronko