Kardinál Richelieu

Být politikem ve Francii počátku 17. století není snadné. Na dvůr plný intrikánů potřebujete notnou dávku inteligence, smělosti a lišácké vynalézavosti. Kardinál sice vděčí svému ostrému jazyku za vysoké postavení, rovněž je ale díky němu až příliš často na ostří nože se vzteklým králem Ludvíkem. Když se kardinálova schovanka Lenora se zamiluje do hugenotského šlechtice Andreye, netuší, že je jeho jméno spolu s dalšími zapsáno na listině nepřátel Francie. Richelieu jej sice omilostní a milence provdá, ale tím si jen víc znepřátelí krále, který chtěl mladé děvče provdat za hraběte Cinqmarse. Navíc Richelieu podniká bez králova vědomí opatření proti blížící se válce, čehož proti němu využijí spiklenci, snažící se dosadit na francouzský trůn králova bratra Gastona. Ti se rozhodnou kardinála zbavit. K tomu využijí Andreye, kterému namluví, že jej nechal Richelieu zatknout, aby mohl dát Lenoru králi. Mladík lži uvěří, kvůli čemuž zakusí kardinál krušné chvilky. Nakonec se mu ale podaří nejen zachránit si život, ale také usmířit si krále, usvědčit zrádce a získat titul prvního ministra Francie.
Po filmu DISRAELI (1929) se George Arliss monograficky zaměřil na další postavu evropských dějin - velký francouzský státník, kardinál Richelieu, tak v jeho podání získal lidskou tvář, o kterou jej generace budoucích představitelů budou už jen okrádat. Skutečně jde o jeden z mála filmů, ve kterém vystupuje první ministr Ludvíka XIII. jako kladná, navíc velice sympatická a charismatická postava. Tento americký film, který se, jak už to tak u amerických filmů bývá, příliš nedrží historických skutečností, je příjemnou oddechovou romantikou.