Život a smrt plukovníka Blimpa78

Film v retrospektivě sleduje život stárnoucího britského generála Cliva Candyho. K armádě se dal na sklonku 19. století a v druhé Búrské válce získal v roce 1902 Viktoriánský kříž. Během následujících desetiletí postupuje kupředu jeho vojenská kariéra, nemění se však jeho vztah k tradičním hodnotám a ideálu čestného vedení války.

Nápad na tento svým vyzněním nejednoznačný snímek vznikl původně z jiného filmu Michaela Powella a Emerica Pressburgera "Jedno z našich letadel se pohřešuje" (One of Our Aircraft is Missing), konkrétně ze scény, ve které starý voják říká mladému: "Ty nevíš, co to je, být starý." Dalším inspiračním zdrojem byla postava plukovníka Blimpa z britského satirického kresleného seriálu (jeho autorem byl David Low, jemuž režiséři v úvodních titulcích děkují) ze třicátých a čtyřicátých let. V tomto seriálu Blimp představoval stárnoucí členy britské vojenské třídy, beznadějně konzervativní a se zastaralými názory. Ve filmu Candy v pozdějších letech vypadá jako Blimp ze seriálu, jinak se o Blimpovi ve filmu (kromě názvu) již nemluví.

Hlavní roli generála Candyho měl původně ztvárnit Laurence Olivier. Kvůli nepřízni ministerstva války a Winstona Churchilla (obávali se, že film naznačuje, že ve vedení britské armády jsou samí zastaralí "Blimpové", rovněž nebyla v té době po chuti postava sympatického Němce, Candyho přítele. Film tak měl při natáčení další potíže například se získáním potřebných vojenských rekvizit.) se však nemohl zúčastnit natáčení. Candyho nakonec excelentně zahrál Roger Livesey. Toho ve čtyřicátých letech Powell a Pressburger ještě dvakrát obsadili do hlavní role ve svých filmech (Cesta k cíli a Otázka života a smrti) a dali tak tomuto spíše divadelnímu herci patrně největší příležitosti u filmu. Pro Deboru Kerr byla hlavní trojrole v tomto filmu velkým úspěchem a Candyho německého přítele zahrál rakouský herec Anton Walbrook. Ten na konci třicátých let utekl před nacismem do Británie, což zde koresponduje s jeho postavou (a osud této postavy zase jistě odráží něco z Pressburgerových zkušeností, který se do Británie rovněž dostal jako uprchlík před nacisty).

Důležitým okamžikem v kariéře byl tento film i pro kameramana a později režiséra Jacka Cardiffa. Ten zde byl pomocným kameramanem a jeho práce na pasáži s vycpanými hlavami ulovených zvířat zaujala Powella natolik, že si jej zvolil za hlavního kameramana pro film Otázka života a smrti a několik následujících filmů Powellovy a Pressburgerovy společnosti The Archers.

Kvůli politickým problémům okolo jeho vzniku byl film v USA uveden až v roce 1945. Nedostatek technicolorového materiálu v době vzniku také způsobil, že 163 minutový film byl sestříhán do různých kratších verzí. Původní verze byla znovu sestavena až během sedmdesátých a osmdesátých let.