Kártyavár

Už je to rok, co došlo k vraždě prof. Miklóse Kollera a vrah není stále znám. Poslední, kdo jistě viděl profesora živého, byl Dr. Bán (Zoltán Latinovits), hráli tehdy večer spolu karty. Co se stalo později – od chvíle, kdy dohráli, až do 8:20 večer, kdy nalezla mrtvolu Olga Radicsová (Margit Makay) – je doposud obestřeno tajemstvím. Jediné poznatky z výslechů hodné zaznamenání jsou, že profesor měl údajně pletky se svojí sekretářkou a jeho práce. Zizi však inkriminovaný večer strávila doma – alespoň jí toto alibi potvrdil muž, se kterým žije. A co se týče profesorovy práce, vychází jeho smrt v ještě tragičtějším světle: vedle medicínské praxe a přednášek na lékařské fakultě má dopad i na výzkumné práce, které vedl Miklós Koller na perspektivně průlomovém léku spolu s kolegou prof. Puknerem (Antal Páger).
Toto je tedy v kostce pětice hlavních podezřelých. Vlastně nikoliv, nejde opomenout ani jeho neteř, jedinou příbuznou a dědičku půl milionu z jeho pozůstalosti. Jde o jedinou osobu, u níž by se dalo hovořit o jasném motivu, kdyby ji ovšem na druhou stranu z okruhu možných pachatelů prakticky nevylučoval fakt, že v té době žila už deset let v Paříži. Pozornost si nicméně zaslouží, neboť se poměrně záhy po smrti strýce přestěhovala zpět do Maďarska.
Vyšetřovatel případu kapitán György Barto (György Kálmán) nemá žádný konkrétní důvod, aby se dnes s těmito šesti nalodil na výletní parník, na němž jedou spolu se zhruba dalšími třiceti hosty pozvanými u příležitost smutného ročního výročí do malého dunajského městečka Dunaszentmártin, místa činu. Přesto na palubu nastoupil. Jako by něco cítil ve vzduchu...