Il medico della mutua71

Doktor na pokladnu je filmovou adaptací i v češtině vydané knihy Giuseppa d´Agaty. Alberto Sordi posouvá příběh mladého lékaře Guida Tersilliho, pediatra, který se snaží dosáhnout úspěchu, proti knize více do žánru komedie, což se mu daří.
Mladý lékař zjišťuje, že v systému zdravotnictví v Itálii není ani tak důležité, jak pečuje o své pacienty, ale kolik návštěv pojištěných pacientů vykáže. Problém je v tom, jak je získat - i přes velkou snahu a pomoc snoubenky Teresy se mu nedaří jejich počet zvyšovat, protože jsou už někde registrováni a nemají důvod měnit lékaře. Zvrat nastane, když je zavolán k ošetření doktora Bui, který má jednak nevyléčitelnou nemoc, jednak chtivou manželku, především ale cca 2000 registrovaných pojištěnců. Guido touží (a matka ho k tomu popichuje) dostat se nahoru natolik, že opustí svou snoubenku a začne si se "skorovdovou", aby zdědil pojištěnce umírajícího. To vše se mu podaří, i když ztrácí nejen Teresu (která ho přitom během studií zčásti živila), ale i podporu svých kolegů (nebo spíše se stane objektem jejich závisti). Plně se zapojí do systému jak podojit zdravotní pojišťovnu, dokáže provést 75 ošetření za den, pracovat 12 hodin denně, zmáknout pacienta pod pět minut, zbohatnout a také se nervově zhroutit. Když ale zjistí, že jeho kolegové se mu snaží během nemoci krást pojištěnce, začne telefonicky ovládat zdravotní sestru v ordinaci a léčit „na dálku".
Velmi hořká komedie ukazuje absurdity italského systému zdravotního pojištění sedmdesátých let, na její úspěch navázalo o rok později pokračování, kde je Guido už primářem kliniky Santa Celeste, úzce, jak jinak, spolupracující se zdravotní pojišťovnou.