Nelly Corradi

Nelly Corradi byla v první řadě operní zpěvačkou, natočila ale také přes dvacet filmů. Pocházela z Parmy, kde studovala zpěv na místní konzervatoři a počátkem třicátých let se začala prosazovat jako sopranistka. Kromě zpěvu se brzy dostala i k filmu a německý režisér Max Ophüls ji obsadil do svého dramatu ŽENA PRO VŠECHNY (La signora di tutti, 1934). Následovaly další herecké příležitosti, dvakrát ji do svých filmů angažoval režisér Marco Elter (1890-1945), který se pak stal i jejím manželem.

Během války natočila Nelly Corradi sedm filmů různých žánrů, vesměs hrála vedlejší role, v českých protektorátních kinech byl uveden například dramatický příběh manželské krize V ZÁŘI REFLEKTORŮ (Fari nella nebbia, 1942). Kromě filmování nadále zpívala v operách a koncertovala, působila také v rozhlase, její velká chvíle před kamerami přišla po roce 1945. Několik italských režisérů se totiž po válce zaměřilo na filmová zpracování slavných oper a pro půvabnou a populární Nelly Corradi to znamenalo několik hlavních rolí. Do velkých rolí ve filmových operách ji angažoval nejprve Mario Costa (LAZEBNÍK SEVILLSKÝ – Il barbiere di Siviglia, 1946; NÁPOJ LÁSKY - L′elisir d′amore, 1947), potom osvědčený tvůrce tohoto žánru, Carmine Gallone (DÁMA S KAMÉLIEMI – La signora della camelie, 1947; SÍLA OSUDU – La forza del destino, 1950).

I když byla Nelly Corradi zpěvačkou, nutno dodat, že ne ve všech filmech zároveň zpívala, například její part Markétky v LEGENDĚ O FAUSTOVI (La leggenda di Fausto, 1948) nazpívala Onelia Fineschi. Vedle filmových oper dostala již jen výjimečně odlišnou příležitost, například v historickém dramatu HRABĚ ZE SANT ELMO (Il conte di Sant Elmo, 1953), i tady ale hrála zpěvačku. Éra velkolepých adaptací oper odezněla v polovině padesátých let a tím také skončila filmová kariéra Nelly Corradi.

Nelly Corradi zemřela v Římě 16. dubna 1968 ve věku 53. V rodné Parmě nese její jméno náměstí Piazza Nelly Corradi.

Pavel "argenson" Vlach