Edith Méra

Edith Méra

Osobnostcsfd.cz

Herečka

7. února, 1905, Itálie

24. února, 1935, Paříž, Île de France, Francie

Filmografie

Herečka

1934

Flambée, La

Film

Fedora

Film - Drama

Poliche

Film - Drama

Prince de minuit

Film

Comte Obligado, Le

Film - Komedie


1933

Je te confie ma femme

Film

Père prématuré, Le

Film

Fusée, La

Film

Château de rêve

Film - Komedie

Slečna Josefinka - moje žínka

Film - Komedie


1932

Criez-le sur les toits

Film - Komedie

Étoile disparait, Une

Film - Komedie

Simone est comme ça

Film - Komedie

Les trois mousquetaires

Film - Dobrodružný, Drama, Romantický, Akční


1931

Artur

Film - Komedie, Muzikál, Romantický

Mamzelle Nitouche (francouzská verze)

Film - Hudební, Komedie

C. a k. polní maršálek (francouzská verze)

Film - Komedie, Válečný

Culte de beauté, Le

Film - Komedie, Muzikál

Pařížské noci

Film - Drama

Mon amant l'assassin

Film


1930

Homme qui assassina, L'

Film

Životopis

Francouzská herečka Edith Méra měla předpoklady stát se velkou hvězdou, zemřela ale příliš mladá a ačkoliv do své předčasné smrti natočila přes dvacet filmů, většina z nich je i ve Francii dnes prakticky zapomenutá, což vedlo i k zapomnění na herečku samotnou. Její životní příběh tak dnes nabízí více otazníků než faktů, počínaje původem. Prameny uvádějí italskou národnost, což je ale diskutabilní vzhledem k typicky německému jménu, s nímž se herečka narodila (Edith Marie Zeibert). Do Německa některé zdroje situují i její rodiště, s největší pravděpodobností se ale narodila v Meranu v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnes Itálii). Na rodiště ostatně odkazuje i její umělecký pseudonym Méra.

Svou mladistvou touhu po herectví začala realizovat ve dvacátých letech v Paříži a vystupovala na divadelních scénách zaměřených na operetní a muzikálový repertoár. Inklinaci k tomuto žánru projevila ostatně i v jednom ze svých prvních snímků, zfilmované operetě MAM′ZELLE NITOUCHE (1931). Mezitím se objevila také ve francouzské verzi C.K. POLNÍHO MARŠÁLKA (Le monsieur maréchal, 1931), kterou ve Francii natočil Karel Lamač, následně spolupracovala i s dalším českým režisérem Karlem Antonem. Zmínku si zaslouží její role Milady de Winter v prvním zvukovém zpracování TŘÍ MUŠKETÝRŮ (Les trois mousquetaires, 1932) režiséra Henriho Diamant-Bergera.

S Edith Méra se mohli seznámit i diváci v tehdejších československých kinech, velkou roli hrála ve filmové verzi populární divadelní hry SLEČNA JOSEFÍNKA – MOJE ŽÍNKA (Mademoiselle Josette – ma femme, 1933). Ke spolupráci ji přizval také legendární filmař Abel Gance, jeho film POLICHE (1934) však nedosahoval kvalit jiných jeho prací. Poslední film s Edith Méra, nenáročná komedie LE COMTE OBLIGADO (1934), přišel do kin jen pár dní před její smrtí.

Edith Méra zemřela náhle, nečekaně a rychle v důsledku špatně léčeného abscesu na rtu 24. února 1935, měla krátce po třicátých narozeninách. Jednu z hlavních rolí v roztočeném filmu BOŽSKÁ (Divine, 1935) slavného režiséra Maxe Ophülse místo ní převzala Gina Manès.

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.