Cristina Galbó

Cristina Galbó se narodila 17. ledna 1950. Její celé jméno zní Cristina Galbó Sánchez. Herecký talent se u Cristiny, stejně jako u její sestry Beatriz, projevil již v dětských letech. Mladší ze sester Beatriz (*24.12.1951) debutovala ve filmu ve třinácti letech (EL ARTE DE VIVIR – 1965) a do roku 1994 pak ztvárnila asi patnáct rolí. Cristina, která je téměř o dva roky starší, debutovala také jako třináctiletá a to rolí Margarity v komedii Manuela Summerse DEL ROSA AL AMARILLO (1963). Tato role jí okamžitě přinesla nejen velkou popularitu, ale také cenu z filmového festivalu v San Sabastiánu (1963) jako novému hereckému objevu. Kromě této ceny „Prize San Sebastián", byla ve své kariéře oceněna Cristina ještě jednou. V roce 1974 získala na Sitges – Catalonian international film festivalu, cenu pro nejlepší herecký výkon a to za roli Edny v zombie hororu NON SI DEVE PROFANARE IL SONNO DEI MORTI (1974) – NEHANOBTE SPÁNEK MRTVÝCH. Film je známý také pod názvem LET SLEEPING CORPSES LIE.

Ač mladá získává si více a více příznivců rolemi jako jsou Bernadette v biografickém snímku AQUELLA JOVEN DE BLANCO (další používaný název filmu je BERNARDITA DE LOURDES), dále Sara v komedii LA CIUDAD NO ES PARA MÍ (1966) či Loli v další komedii LOS CHICOS DEL PREU (1967).

V roce 1967 dostává roli Giulietty v italském westernu DOVE SI SPARA DI PIÚ. Ač tento film nepatří k vrcholům „spaghetti" snímků, pro Cristinu byl velmi důležitý. Seznamuje se zde s hercem Peterem Lee Lawrencem (21.2.1945-19.4.1974). Tento v Německu narozený herec, se proslavil v italských filmech, ale v pouhých 29 letech umírá za nejasných příčin. Nejpravděpodobnější verzí byla sebevražda, poté co mu bylo diagnostikováno nádorové onemocnění. Mezitím ovšem Cristina a Peter stihli v roce 1969 svatbu a roku 1971 se jim narodil syn David.

V období manželství natáčí Cristina také své nejlepší filmy. Musím zmínit roli Teresy, ve filmu který považuji za skvost, LA RESIDENCIA (1969). Dále určitě za zmínku stojí její role Elisabeth v klasickém italském giallu COSA AVETE FATTO A SOLANGE? (SOLANGE – TEROR V DÍVČÍ ŠKOLE) 1972 a samozřejmě již zmiňovaný film  NON SI DEVE PROFANARE IL SONNO DEI MORTI (1974) a role Edny.

Po smrti Petera natočila Cristina filmy jako LA COREA (1976), LAS SIETE MAGNÍFICAS Y AUDECES MUJERES (1979), SOBRENATURAL (1983) a několik dalších. V kariéřě stihla Cristina něco přes třicet rolí, včetně natáčení televizních seriálů na počátku osmdesátých let (LES CHEVAUX DU SOLEIL nebo LA MÁSCARA NEGRA). Objevila se také v erotických komediích a v roce 1976 byla hlavní tváří (ale šlo hlavně o tělo) sedmého čísla REVISTA ATREVIDA (BOLD MAGAZINE). Na stránkách časopisů se objevovala samozřejmě častěji.

Svět filmu opustila Cristina na konci osmdesátých let. Poslední role vytvořila v roce 1988. Bylo to v dramatu EL ÚLTIMO GUATEQUE II. a jak s režisérem Manuelem Summersem svou kariéru začala, tak jí také v jeho hudební komedii SUÉLTATE EL PELO ukončila. Začala cestovat po světě se svou vášní, což je tanec flamengo a výuce tohoto španělského národního pokladu se věnuje dodnes ve Spojených státech, konkrétně v Kalifornii.

Petr "Hennes" Hennebichler