Soledad Miranda

Soledad Miranda, kráska narozená ve Španělsku v Seville 9. července 1943, byla jednou z ikon nejen španělské filmové produkce. Narodila se pro zajímavost ve stejný den, jako se v Praze narodil František „Ringo“ Čech.

Narozena byla pod rodným jménem Soledad Rendón Bueno. Umělecký pseudonym Miranda si „vytáhla“ z klobouku, do něhož uložila papírky s několika příjmeními. Soledad snila o herectví od té doby, co poprvé viděla svou tetu Paquitu Rico ve filmu DEBLA LA VIRGEN A GITANA (1951). Je zajímavé, že Miranda je příjmení několika postav tohoto filmu, a to byl možná důvod, proč Miranda bylo jedním z jmen v klobouku. Již zmíněná teta Paquita Rico byla slavná španělská zpěvačka, herečka a flamengo-tanečnice. Kromě Miranda používala Soledad ještě pseudonymy Susann Korda či Susan Korday. Ty používala zejména u filmů, které byly eroticky laděné. Jednak z důvodu, že se bála reakce své matky, pokud by zjistila, že pracuje v sexy filmech. A také z důvodu cenzury filmů v tehdejším Španělsku.

Soledad ( jejíž jméno se volně dá přeložit jako samota či osamělost ) byla první dítě portugalských rodičů. Otec Juan Antón pracoval v rybím skladu a matka Mercedes se starala o děti. Soledad měla ještě pět mladších sourozenců - Ana, Armando, Carmen, Mercedes a María Elena. Rodiče neměli moc peněz a tak do rodinného rozpočtu musela začít již brzy přispívat i Soledad. Začínala jako tanečnice a zpěvačka flamenga. Jejím snem ale bylo stát se herečkou, a tak v šestnácti letech odešla do Madridu.

Počátky neměla jednoduché už jen tím, že musela „odbourat“ svůj andaluský přízvuk. Ve filmu debutovala jako tanečnice v muzikálu LA BELLA MIMI (1960). Poté dlouho nepřicházela žádná práce a Soledad téměř rezignovala na svou kariéru. Nakonec našla pravidelnou práci a byla schopná posílat rodičům peníze. V tomto období byla často v bulváru uváděna jako přítelkyně nejznámějšího toreadora té doby, Manuela Beníteze "El Cordobés".

Soledad se stala populární ve španělském ale i zahraničním filmu. Tato kráska pracovala pilně a mezi roky 1960 a 1970 hrála ve více než třiceti filmech. Hrála v dramatech (BOCHORNO – 1963), komediích (LA FAMILIA Y UNO MÁS – 1965), hororech (CURRITO DE LA CRUZ – 1965), ale třeba také ve spaghetti westernech (SUGAR COLT – 1966). V roce 1967 se podílela jako Nessa na mezinárodním snímku Vincenta Shermana CERVANTES, kde hráli například Horst Buchholz či Gina Lollobrigida.

Její manžel byl José Manuel da Conceiçao Simões, portugalský závodník, se kterým se seznámila při natáčení filmů v Portugalsku v roce 1964. Snímek ve kterém hráli společný pár se jmenoval UN DIA EN LISBOA a v portugalském Lisabonu se také v roce 1966 vzali. Po narození syna José Antonia (Tony) 7. dubna 1967, si José Manuel našel bezpečnější práci v automobilovém průmyslu a Soledad se naplno věnovala synovi. K filmu se vrátila po nabídce hrát v americkém snímku 100 PUŠEK (1969). Po návratu se také objevovala na televizní obrazovce (LA ULTÍMA MODA – 1969, či LOLA LA PICONERA – 1970).

Známý režisér Jess Franco začal od roku 1969 Soledad pravidelně obsazovat do svých filmů. Všechny poslední filmy Soledad natočila pouze s tímto režisérem. Jednalo se o horory a horory erotické, jako HRABĚ DRÁKULA, LES CAUCHEMARS NAISSENT LA NUIT, VAMPIROS LESBOS nebo EUGENIE DE SADE. Soledad se stala velkou hvězdou Franca a byla šťastná a přesvědčená, že rok 1970 bude její nejlepší rok. Bohužel to byl rok nejhorší, protože se stal pro Soledad rokem posledním.

Společně s manželem si vzali dovolenou v Portugalsku. Franco po kontaktech s německým producentem (Karl Heinz Mannchen), volal Soledad, že jí Manchen nabízí smlouvu, která by z ní udělala velkou hvězdou. Soledad se však nestala hvězdou, ale legendou. Ráno 18. srpna 1970, se Soledad s manželem vydávají k podpisu této smlouvy. Jeli po dálnici na pobřeží Costa del Sol mezi Estoril a Lisabonem (děsivou shodou, zde spolu jeli i při natáčení filmu UN DIA EN LISBOA). Střetli se s malým kamionem, který zdemoloval celé jejich auto. José Manuel měl jen drobná zranění, Soledad však vážné praskliny lebeční kosti a páteře. Soledad se již nikdy neprobrala z kómatu a zemřela několik hodin po nehodě v nemocnici v San José v Lisabonu.

Podle Franca byla Soledad nejúžasnější ve filmech EUGENIE DE SADE a SIE TÖTETE IN EKSTASE (1970). Soledad byla cikánského původu a podle Franca bylo její doménou právě to, že díky svému původu byla velmi spontánní a měla jednoduše řečeno výborný primitivní instinkt.

Soledad měřila 166cm a vážila okolo 48 kilogramů. Plynule ovládala španělštinu, portugalštinu, angličtinu, domluvila se také francouzsky, italsky a německy. Měla ráda Ingrid Bergman a Sophii Loren. Ráda zpívala, tančila, četla, psala poezii, jezdila na koni, lyžovala a sbírala dětské panenky (měla jich více než 200). Obdivovala Alexandera Fleminga za objevení penicilinu. V severovýchodní části Sevilly se nachází pěší chodník, který nese název Calle de Soledad Miranda.

Petr "Hennes" Hennebichler