Dagmar Frýbortová

Dagmar Frýbortová

Osobnostcsfd.cz

Herečka

10. srpna, 1925, Praha, Československo

18. května, 2012, Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1951

Štika v rybníce

Film - Komedie


1948

Hostinec „U kamenného stolu“

Film - Komedie

Dnes neordinuji

Film - Komedie


1947

Poslední mohykán

Film - Komedie


1946

Velký případ

Film - Komedie, Válečný


1945

Jenom krok

Film - Komedie


1944

Neviděli jste Bobíka?

Film - Komedie


1943

Čtrnáctý u stolu

Film - Komedie, Krimi


1942

Velká přehrada

Film - Drama


1941

Rukavička

Film - Drama, Romantický

Modrý závoj

Film - Drama, Romantický


1940

Prosím, pane profesore!

Film - Rodinný, Drama

Životopis

Dagmar Frýbortová se narodila 10. srpna 1925 v Praze. Už od dětství toužila stát se tanečnicí. V roce 1940 se v patnácti letech nechala zapsat do komparsního rejstříku a vytvořila několik filmových rolí. Po soukromém školení u Loly Skrbkové studovala v letech 1941 – 1946 dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře (ke konci války byla totálně nasazená).

Mezi její spolužáky patřil např. Radovan Lukavský, Jaromír Pleskot, Libuše Havelková, Jaroslava Adamová, Luděk Kopřiva či Václav Špidla. Ještě za studií statovala na prknech Národního divadla v Praze (1944). Po vystudování získala první angažmá v Divadle V + W (1946 – 1947). Poté se živila jako filmová herečka a krátce byla členkou Divadla hudby (1949 – 1950).

Ve filmu i na divadle vytvářela různé kladné moderní dívčí úlohy, temperamentní s atraktivním zjevem a vytříbeným hlasovým projevem. Často se jednalo o postavy dcer a role milovnické. Ale během svých krátkých angažmá a na konzervatoři se objevila jen v několika divadelních inscenacích: „Ion“ (Polosbor Kreusiných služek), „Princezna Pampeliška“ (Princezna Pampeliška), „Nasredin“ (Lid akšehirský) nebo „Přišel na večeři“ (Jana).

Ještě jako komparsistka debutovala na počátku 40. let v rolích studentky ve filmu PROSÍM, PANE PROFESORE! (1940) Zdeňka Gino Hašlera a dále prodavačky v módním salónu, adeptky herectví a svedené manikérky Anny v melodramatech a dramatech J. A. Holmana RUKAVIČKA (1941), MODRÝ ZÁVOJ (1941) a VELKÁ PŘEHRADA (1942).

První dvě velké filmové postavy vytvořila na sklonku války: dcera velkostatkáře a starosty Jana Bartoše (Ludvík Veverka) a jeho ženy Julie (Helena Friedlová) Ema v detektivce Oldřicha Nového a Antonína Zelenky ČTRNÁCTÝ U STOLU (1943) a dívka spisovatele Jakuba Gardena (Miroslav Homola) Jindřiška ve Slavínského komedii NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA? (1944).

Po úloze v nikdy nedokončené další komedii Vladimíra Slavínského JENOM KROK (1945) započala svojí krátkou kariéru ve znárodněném filmu, kde na ní v druhé polovině 40. let čekaly čtyři velké filmové postavy. První byla dcera mlynáře Karla Valnohy (Jaroslav Průcha) Alena ve válečné komedii Václava Kubáska a Josefa Macha VELKÝ PŘÍPAD (1946).

Divácky nejznámějšími a nejvděčnějšími se staly Zdeňka Kohoutová, jejímuž snoubenci Ing. Karlu Bečvářovi (František Hanus) se podaří napravit diktátorského otce starožitníka Bořivoje Kohouta (Jaroslav Marvan) v komedii POSLEDNÍ MOHYKÁN (1947) Vladimíra Slavínského, psychiatrem doc. MUDr. Jakubem Johánkem (Jan Pivec) milovaná rozhlasová hlasatelka Růžena Vojtíšková ve druhé adaptaci divadelní hry Olgy Scheinpflugové „Okénko“ Vladimírem Slavínským pod názvem DNES NEORDINUJI (1948) a především svérázná Věra Dynderová, která se sestrou Alenou (Dagmar Sedláčková) na prázdninách udobří dva rozkmotřené bratry (Svatopluk Beneš a Rudolf Hrušínský) v Grussově komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948). Ve třech svých filmech také zpívala.

Naposledy se Frýbortová na filmovém plátně stihla objevit na počátku 50. let v malé epizodce vedoucí internátu v komedii Vladimíra Čecha ŠTIKA V RYBNÍCE (1951). Z politických důvodů (otec byl jako podplukovník Československé armády uvězněn) jí bylo znemožněno vykonávat dále herecké povolání (nesměla dělat ani manekýnku) a byla vyslýchána.

Ještě sice krátce setrvala v Divadle hudby, ovšem pokořená v pozici uvaděčky (1950 – 1952), čímž se vyhnula hrozícímu nasazení do zemědělské výroby. Následně se provdala za architekta Václava Kopeckého (1923 – 1985), odešla do soukromí a věnovala se již jenom rodině. Z manželství s Kopeckým (1952 – 1985) měla jednoho syna.

V pozdější době, během 70. let, nastoupila jako úřednice do Strojexportu, kde setrvala až do odchodu na penzi v roce 1986, ale až do roku 1993 zde přesluhovala. Svého manžela přežila o sedmadvacet let. Nakonec herečka dožila v Praze v ústraní obtěžkána několika dlouhodobými nemocemi v rodinném kruhu.

Dagmar Frýbortová zemřela 18. května 2012 v Praze ve věku nedožitých osmdesáti sedmi let. Sama upřednostňovala svojí filmovou kariéru před divadelní. Se svými deseti filmovými kreacemi ze 40. let a jednou z let 50. tak navždy zůstane v historii české kinematografie zapsána jako představitelka veselých mladých atraktivních a uhlazených děvčat plných života.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.