Herec/čka
2005The American Experience: Mary Pickford
Film - Dokumentární, Historický
2004
Cecil B. DeMille: American Epic
Film - Dokumentární
1929
Film - Muzikál
Producent/ka
1937Film - Dobrodružný
1936
Film - Komedie
Film - Hudební, Krátkometrážní
1935
Film - Drama
1934
Film - Komedie, Muzikál
1930
Film - Muzikál
Film - Drama
Film - Muzikál, Romantický
1929
Film - Komedie, Krátkometrážní
1928
Film - Dobrodružný, Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Romantický
Film - Válečný
Film - Drama
1927
Film - Komedie, Rodinný, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Western
Film - Komedie, Romantický
Film - Drama
Film - Komedie, Akční
Film - Western
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Komedie, Romantický
1926
Film - Western
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Western
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Válečný, Drama, Akční
1925
Film - Drama
Film - Dobrodružný, Komedie, Drama, Romantický
1924
Film - Romantický
Film - Drama
Film - Akční
Film - Drama
1923
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1921
Film - Komedie, Drama
1920
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea
Film - Horor, Drama
Film - Komedie
1919
Film - Komedie
Film - Komedie, Romantický
1918
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
1917
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
1916
Film - Drama
1915
Film - Drama
Film - Komedie, Romantický
1914
Film - Drama
1913
Film - Komedie, Drama
Film - Drama, Historický
Film - Dobrodružný
1912
Film - Krátkometrážní, Životopisný, Drama
Archivní záběry
1980Seriál - Dokumentární, Historický
1950
Film - Dokumentární
"Trochu se dívat dopředu a hodně riskovat." (motto Adolpha Zukora)
Adolph Zukor, filmový magnát a zakladatel studia Paramount Pictures, se narodil židovským rodičům v maďarském Ricse, nedaleko Čierne nad Tisou. Do Států přicestoval v roce 1889. Jako většina imigrantů začínal skromně, v New Yorku v čalounickém obchodě. Později mu kamarád nabídl místo u kožešníka. Zde zůstal dva roky, v devatenácti se osamostatnil, šil a prodával kožichy sám.
Světová výstava v Chicagu v roce 1893 ho přitáhla na středozápad, kde začal obchodovat s kožešinami. Druhým rokem se jeho firma rozrostla na 25 lidí a mohl otevřít pobočku. V roce 1897 se oženil s Lottie Kaufman; měli spolu dvě děti, Eugena J. Zukora, který v roce 1916 pracoval na vedoucí pozici v Paramountu a Mildred Zukor Loew, která se později provdala za syna Marcuse Loewa.
Ve třiceti už měl Zukor nashromážděno slušné jmění a vlastnil prostorný byt v bohaté německo-židovské čtvrti New Yorku. Do rostoucího filmového průmyslu vstoupil v roce 1903, když ho jeho bratranec Max Goldstein požádal o půjčku - Mitchell Mark měl v plánu rozšířit síť kin, která měla svůj počátek v Buffalu (Edisonia Hall). Zukor nejen instinktivně poskytl finance, ale trval na vzniku společnosti, která otevře další sály. Partnerem v celém podniku byl také Marcus Loew. Během deseti let byl už Zukor intenzivně zapojen do nezávislé produkce, otevíral nickleodeony (cena lístku v těchto kinech byla 5 centů, tedy niklák) a natáčecí galerie. V roce 1912 založil "Famous Players Film Company", distribuční filmovou společnost (s reklamou "Famous Players in Famous Plays").
Ve stejném roce získal práva na populární francouzský celovečerní (čtyřcívkový) film KRÁLOVNA ALŽBĚTA (1912) v hlavní roli s divadelní hvězdou Sarah Bernhardt, jednou z nejvýznamnějších divadelních osobností 19. a počátku 20. století, kterou zpodobnil mj. i Alfons Mucha. Snímek měl premiéru v newyorském Lyceum Theatre a jeho kasovní úspěch vedl Zukora k tomu, že nakonec změní pohled na film, který měli tehdejší divadelní herci, a sice že stojí až druhý v pořadí za jevištěm. Krátce po sobě se mu podařilo přesvědčit významné hvězdy Broadwaye Minnie Maddern Fiske a Jamese K. Hacketta, aby se přidali k jeho společnosti. A další jména brzy následovala: Marie Doro, Pauline Frederick, Henry Ainley, Florence Reed...
V roce 1913 získal Zukor finanční podporu od "Frohman brothers", tehdy mocných divadelních impresárií a vyprodukoval první celovečerní americký film: THE PRISONER OF ZENDA (1913) v režii Edwina S. Portera (dočkal se několika remaků), následovaný úspěšnými snímky jako THE COUNT OF MONTE CRISTO (1913), rovněž v režii Portera, TESS OF THE D'URBERVILLES (1913), THE SHEIK (1922) a KRYTÝ VŮZ (1923) s hudbou Johna Stepana Zamecnika, jehož rodiče pocházeli z Čech. Na Manhattanu otevřel "Chelsea Studios", filmové studio, které stojí dodnes. V roce 1916 se spojil s produkční společností Jesseho L. Laskyho (jeho partnery tehdy byli Samuel Goldwyn a Cecil B. DeMille) a vznikla "Famous Players-Lasky" s produkční a distribuční větví.
Společnost "Paramount Pictures", založená W.W.Hodkinsonem, byla původně distribuční společností pro asi tucet firem vtažených do Zukorovy mamutí korporace. Konsolidací vznikl celonárodní distribuční sytém "Paramount Pictures Corporation" s revolučním přístupem: jedna společnost organizovala produkci, distribuci i promítání. Jeho vystupování prý bylo mírné, rezervované; přátele nezískával snadno.
Pověstná byla jeho bezohlednost. Brzy setřásl většinu svých dřívějších partnerů; v roce 1917 už byli pryč bratři Frohmanovi, Hodkinson i Goldwyn. V roce 1918 v New City ve státě New York zakoupil pozemky s rozlehlým domem, bazénem a golfovým hřištěm. Za dva roky přikoupil dalších pět set akrů, vybudoval mj. dům pro hosty, kino, skleníky a s pomocí golfového architekta rozšířil hřiště na 18 jamek. Dnes zde sídlí Paramount Country Club.
"Víte, roky jsem snila o tom, že budu vydělávat dvacet tisíc dolarů ročně dříve, než mi bude dvacet, a dvacet mi bude velice brzy." (Mary Pickford Zukorovi)
Během 10ých a 20ých let vybudoval "Publix Theatres Corporation", řetězec s téměř dvěma tisíci projekčními sály včetně prestižních, jako byly Rialto a Rivoli na Broadwayi. Jedno produkční studio měl v New Yorku (dnes "Kaufman Astoria Studios") a další v Hollywoodu. Na jeho výplatní listině byla jména mnoha hvězd rané éry: Mary Pickford, Marguerite Clark, Pauline Frederick, Douglas Fairbanks, Gloria Swanson, Rudolph Valentino a Wallace Reid.
S tolika významnými herci si Zukor mohl dovolit zavést systém tzv. "block booking", což znamenalo, že nezávislý vlastník kina, který měl zájem promítat konkrétní film určité hvězdy si musel zakoupit ještě další "balíček" z produkce Paramountu. Tento systém nejen upevnil Paramount ve 20ých a 30ých letech na vedoucí pozici v byznysu, ale také přivedl před hledáček vlády, která s ním pak více než dvacet let sváděla antitrustový boj.
"Mohl jsem to tušit, dostala dvacet tisíc a zanedlouho jsem jí platil sto tisíc ročně. Mary byla úžasný obchodník."
Partnerství mezi Zukorem a tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem vedlo ke vzniku studia "Cosmopolitan Pictures", které vycházelo s názvu jím vydávaného časopisu a produkovalo filmy s Hearstovou milenkou Marion Davies, např. SLEČNA PEGGY V POKUŠENÍ (1928). V roce 1924 Zukor otevíral kina i v Paříži a Londýně. V roce 1925 z důvodu dlouhodobého sporu ohledně rozpočtu a platových požadavků opustil studio Paramount jeho přední režisér, Cecil B. DeMille. V roce 1926 získal Zukor řetězec kin "Balaban & Katz" a v tomtéž roce najal také nezávislého producenta B.P.Schulberga a na západním pobřeží rozjeli nový podnik: za milión dolarů koupili studia Roberta Bruntona na Melrose Avenue, kde Paramount Pictures sídlí dodnes.
V dubnu 1927 se "Famous Players-Lasky" přejmenovala na "Paramount-Famous Lasky Corporation" a za další tři roky už nesla název "Paramount Publix Corporation". Zukor produkoval desítky celovečerních filmů ročně. Všechny dle dohody uváděl v kinech společnosti "Loew's Enterprises" a současně do své sítě přidával další. Zavedl dnes v průmyslu běžnou praxi, kdy si distributor účtuje u projekce procenta z kasovních tržeb. Zukor byl především bystrý obchodník, zajímal ho zisk ("Neprojevoval během natáčení takový osobní zájem o každý detail jako šéfproducenti typu Samuela Goldwyna a Louise B. Mayera," psali New York Times v nekrologu), investoval také do rozhlasu: v roce 1928 držel padesátiprocentní podíl v novém "Columbia Broadcasting System", ale během pár let ho prodal.
"Přinesete mi takovýhle film a chcete na něj peníze? To už mi můžete stejně tak strčit ruku do kapsy a ukrást mi je. To nic nevydělá. Všichni v něm zemřou." (poté co si přečetl scénář k BROKEN BLOSSOMS (1936))
Za velké hospodářské krize, v roce 1932, se studio položilo, "byl odejit" Schulberg a nakonec i Lasky, i když hlavní příčinou problémů a mnohamiliónového schodku byla Zukorova rozpínavost a obchodování s nadhodnocenými akciemi. Rok nato byla na Paramount uvalena nucená správa a součástí reorganizace byla i přeměna firmy na "Paramount Pictures, Inc."; Zukor na prezidentské židli otřes kupodivu přežil. V roce 1936 se stal prezidentem Barney Balaban a Zukor byl jmenován předsedou představenstva. Společnost opět prospívala a vydělávala (pomyslné žezlo však nyní již třímalo studio MGM). Ve 40ých letech vykazoval Paramount rekordní zisky a tak tomu bylo až do následující dekády.
V této době již trávil Zukor většinu času v New Yorku, na zimu se ale vždy vracel do Hollywoodu. V roce 1956 mu zemřela žena. V roce 1959 se z Paramountu stáhl a získal status emeritního předsedy a další rok i svoji hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. Balaban vydržel až do neúspěchu velkorozpočtového dramatu PÁD ŘÍŠE ŘÍMSKÉ (1964). Když Zukor slavil sté narozeniny, prodal Paramount každou ze svíček jeho dortu po tisíci dolarech za kus a výtěžek věnoval na charitu. Zemřel tři roky poté ve své rezidenci v Los Angeles; pohřben byl v Hastings-on-Hudson blízko New Yorku.
"Kdybych věděl, že budu žít tak dlouho, tak bych se o sebe lépe staral."