Simona Stašová

Od poloviny devadesátých let se Simona Stašová stala jednou z našich nejvytíženějších hereček současnosti. Ztvárnila několik desítek postav především v televizních filmech a seriálech ale velké role umí zahrát i ve filmu. Nemluvě o dalších rolích na divadelní scéně, kterým v současnosti dává přednost a hraje životní role v několika inscenacích.

Simona Stašová se narodila doktoru přírodních věd, seismologovi a geofyzikovi Břetislavu Stašovi a dnes již slavné herečce Jiřině Bohdalové 19. března 1955 v Praze. První divadelní angažmá získala v roce 1976 v Českých Budějovicích v tamějším Jihočeském divadle coby studentka dvou škol, konzervatoře a DAMU. Po roce odchází do tehdejšího, pražského divadla E.F. Buriana, kde v angažmá zůstala dlouhých čtrnáct let a mj. zde ztvárnila postavu Agáty ve hře Ženitba či Varju v Čechovově Višňovém sadu. Mezitím absolvovala DAMU.

V roce 1991 se stává členkou Městských divadel pražských. Nejprve působila v Divadle K a současně hostovala v Divadle za branou II, v Činoherním klubu a v neposlední řadě i v soukromých divadelních produkcích. O dva roky později se její domovskou scénou stává Divadlo ABC, kde působí dodnes. Můžeme ji vidět mj. v inscenacích Ideální manžel (jako paní Chevelyovou), Taxi na věčnost nebo Třikrát život. Další postavy ztvárnila např. v inscenacích Sestup Orfeův od amerického dramatika Tennessee Williamse, ve Veselých paničkách windsorských jako Pazourová, či v anglické detektivní komedii od Normana Robbinse Do hrobky tanečním krokem.

Ve filmu se poprvé objevila v polovině sedmdesátých let a její role Wandy měla poněkud dramatický ráz, protože se jednalo o válečné drama MYS DOBRÉ NADĚJE. Následovaly role ve filmech NEÚPLNÉ ZATMĚNÍ (1982), PĚTKA S HVĚZDIČKOU (1985) či NEMOCNÝ BÍLÝ SLON (1989). Jedna z nejlepších rolí přišla ale až v roce 1998, kdy začala natáčet film Jana Hřebejka PELÍŠKY. Zde si zahrála maminku Šebkovou. Později byla nominována na Českém lvu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli ale cenu nakonec nezískala. O rok později hrála i v dalším Hřebejkově filmu MUSÍME SI POMÁHAT.

Ve filmu BABÍ LÉTO (2001) režiséra Vladimíra Michálka si zahrála květinářku, či ve filmu ŠTĚSTÍ (2005) od Bohdana Slámy ztvárnila vedlejší postavu paní Součkové. Zde vytvořila pár s Boleslavem Polívkou. Za film ROMÁN PRO ŽENY (2005) získala nominaci na Českém lvu za vedlejší roli, ale ani zde křišťálového lva nedostala. Zahrála si v mnoha televizních inscenacích či pohádkách mj. O HONZOVI A PRINCEZNĚ DORINCE (1985), PANÍ LIŠKA (1987), O KUMBURSKÉ MELUZÍNĚ (1994) nebo v komedii DĚDICTVÍ SLEČNY INNOCENCIE (2003).

Často je obsazována do televizních seriálů. Objevila se např. v NEMOCNICI NA KRAJI MĚSTA či v ARABELE. Zde její účinkování ale nebylo nijak velké. V roce 1984 se objevila v seriálech SANITKA a LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, kde již dostala větší prostor a o pár let později jsme ji mohli vidět jako vězeňkyni v PŘÍTELKYNI Z DOMU SMUTKU režiséra Bočana. V roce 1995 ji Hynek Bočan obsadil do seriálu KDYŽ SE SLUNCI NEDAŘÍ. Ztvárnila zde starostlivou matku a společně vytvořila pár s Jiřím Schmitzerem.

V roce 2004 byla nominována na Cenu Elsy za herecký výkon v seriálu Karla Smyczka MÍSTO NAHOŘE a ve stejném roce ztvárnila i postavu matky dvou dětí po boku Oldřicha Kaisera v seriálu JOSEF A LY. V poslední době se objevila ještě mj. v seriálech NÁVES (2005) a MÍSTO V ŽIVOTĚ (2006). Simona Stašová se občas věnuje i dabingu a obhajuje gorilí matku Kijivu z pražské ZOO v Tróji v projektu ODHALENÍ. Se svojí matkou Jiřinou Bohdalovou se poprvé setkaly před kamerami při natáčení televizní pohádky POKLAD NA SOVÍM HRÁDKU z roku 2004.

V současné době hostuje v Divadle v Řeznické, kde ji můžeme vidět ve dvou inscenacích a to v Baladě o smutné kavárně jako slečnu Amélii a v Římské noci od Franca D´Alessandra jako Annu Magnani. Jako host působí v Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami, kde hraje postavu Evy Mearové ve hře Neila Simona Drobečky z perníku. Ta měla premiéru 4. října 2007 a právě za tuto roli byla v lednu 2008 nominována na cenu Thálie v kategorii činohra. Od 26. dubna 2008 můžeme paní Stašovou vidět v divadle Rokoko, kde má premiéru inscenace Shirley Valentine od britského autora Willyho Russella, kde si zahraje hlavní roli v příběhu o stárnoucí ženě v režii Zdeňka Kaloče.

Dlouhá léta hrála i jako host v Divadle u Hasičů, společně s Janem Teplým vystupovali v inscenaci Poslední ze žhavých milenců, kde hrála dokonce trojroli. Simona Stašová byla třikrát vdaná. Poprvé byl jejím manželem herec a dabér Pavel Trávníček, ale vztah netrval příliš dlouho a skončil rozvodem, stejně jako zbylé dvě manželství, ze kterých má Simona dvě děti. Staršího syna Marka má s italským profesorem a kritikem Eusebiem Ciccotim a mladšího syna Vojtu, kterého porodila ve čtyřiceti letech má s hercem Pavlem Skřípalem.

Zdeněk "Stocki" Blažek