Herečka
2000Seriál - Dokumentární, Životopisný
1997
Seriál - Dokumentární
1986
Film - Drama
1985
Seriál - Drama, Historický
1984
Seriál - Drama
Seriál - Komedie, Drama
Film - Drama, Historický
1983
Film - Drama, Romantický
1982
Seriál - Krimi, Thriller, Drama
Seriál - Rodinný, Sportovní
Film - Drama
1981
Film - Drama
Film - Psychologický, Drama
1980
Film - Drama, Historický
Film - Komedie, Drama
1979
Film - Komedie
Seriál - Rodinný, Sportovní
1978
Seriál - Povídkový, Drama
Seriál - Drama
Film - Komedie, Drama
1977
Film - Komedie
Film - Drama
1976
Film - Krimi
Film - Pohádka
1975
Seriál - Drama
Film - Hudební, Komedie
Seriál - Psychologický, Rodinný
Film - Psychologický, Drama
1974
Mladí u starých, starí u mladých
Film - Komedie, Krátkometrážní
1973
Film - Krimi
Film - Drama
1972
Seriál - Komedie, Krátkometrážní
Film - Drama
1971
Seriál - Komedie
Film - Komedie, Rodinný
Film - Válečný, Drama
1970
Seriál - Drama, Historický
Film - Komedie, Krimi
Film - Dokumentární
Film - Drama
1969
Film - Horor, Drama, Historický
Film - Komedie
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie, Drama
1968
Seriál - Drama, Historický
Film - Pohádka
1967
Film - Drama
Opera o komínku nakřivo postaveném
Film - Hudební, Krátkometrážní
1966
Film - Drama
Film - Pohádka
1965
Film - Komedie, Krimi, Povídkový
Film - Drama
1964
Film - Pohádka
Film - Komedie
1962
Film - Válečný, Drama
Film - Drama
1961
Film - Drama
1950
Film - Komedie
1948
Film - Drama, Romantický
1946
Film - Drama
1944
Film - Komedie, Historický
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
1943
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama, Romantický
1942
Film - Drama
Film - Drama, Historický
1941
Film - Drama
Film - Psychologický, Drama, Romantický
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1940
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
1939
Film - Psychologický, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
1938
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama
Lidé pod horami (německá verze)
Film - Drama
1937
Film - Drama
Film - Drama
1936
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Drama, Historický
1935
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Krátkometrážní
1934
Film - Komedie
Film - Drama, Historický
Film - Drama, Romantický
1932
Film - Poetický, Psychologický, Drama, Romantický
1931
Film - Komedie, Sportovní
Film - Hudební, Komedie
Hostka
1981Seriál - Soutěžní
Archivní záběry
2020Film - Thriller, Životopisný, Drama, Historický
Jiřina Štěpničková se narodila 3. dubna 1912 v Praze do měšťanské rodiny mistra ve vozovně. Už od dětství projevovala velký zájem o sport, návštěvu biografů a divadlo. Na měšťance ji učil pozdější režisér Jindřich Honzl, u něhož hrála pod matčiným jménem Jiřina Papežová v avantgardních představeních v Osvobozeném divadle (1928 – 1930). Tajně odešla na hudební oddělení pražské Státní konzervatoře, ale byla přijata na dramatický obor, který absolvovala roku 1930. Díky svému talentu byla ještě jako konzervatoristka přijata do činohry pražského Národního divadla (1930 – 1936).
Z Národního divadla odešla do konkurenčního Divadla na Vinohradech (1936 – 1951). V druhé polovině 40. let pobývala také krátce v Londýně. Velký nedostatek příležitostí a pracovní nejistota ji v roce 1951 donutily s malým synem k emigraci, při kterém ale byla chycena. Celá akce byla provokací StB a herečka byla pro výstrahu odsouzena k patnáctiletému vězení. Není bez zajímavosti, že při soudním procesu pro ni žádali její někdejší kolegové trest smrti.
Po deseti letech byla propuštěna a v roce 1969 soudně i společensky rehabilitována. Po návratu z vězení se vrátila i na jevištní prkna v kladenském Městském divadle (1961 – 1962) a v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1962 – 1985), kde hrála do své smrti.
Jiřina Štěpničková byla zpočátku herečkou lyrických a temperamentních dívek, z nichž se vyvinuly cílevědomé mladé ženy v náročných tragických a lyricko – komediálních hrách. Po delší nedobrovolné přestávce se přehrála do postav starých charakterních žen. Léta vězení neměli na její herectví větší vliv a v 60. a 70. letech zažívala vskutku herecký comeback. Všechny své role vytvářela s propracovanými gesty, citovým fondem a niternými pohnutky. Předvedla se např. v inscenacích „Strakonický dudák“, „Stavitel Solness“, „Lucerna“, „Král Ubu“, „Panna Orleánská“, „Maryša“, „Rodinný portér z roku 1956“, „Pygmalión“, „Marjánka, matka pluku“, „Morálka paní Dulské“, „Zkrocení zlé ženy“ nebo „Jak se vám líbí“.
K filmu se poprvé dostala díky úlohám Anči v Longenově komedii MILÁČEK PLUKU (1931) a Emilky v Innemannově komedii MUŽI V OFFSIDU (1931). Následně chvíli na film zanevřela a odmítla filmovat pod záminkou špatného zraku. Nadabovala pouze Hedy Kieslerovou v EXTÁSI (1932).
Poté se k filmu opět vrátila a zahrála si často vesnické hrdinky (TATRANSKÁ ROMANCE, MARYŠA, KŘÍŽ U POTOKA, LIDÉ POD HORAMI, BOŽÍ MLÝNY, MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA či DĚVČICA Z BESKYD) a dále: Irena (HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN), Emma Voborská (JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ), Frantina (PÁTER VOJTĚCH), Zuzka Peštová (VELBLOUD UCHEM JEHLY), služka Anežka (VČERA NEDĚLE BYLA), Klára (MOŘSKÁ PANNA), šílená Viktorka (BABIČKA), Marjánka (JAN CIMBURA), Klára Hlavsová (BARBORA HLAVSOVÁ), sestra Marie (TANEČNICE), Karla (SOBOTA), Anna Waltrová (ŠŤASTNOU CESTU), katovka Rozina (POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ) i redaktorka Valča (LÉTO).
Po nucené přestávce na sebe upozornila ve snímcích TRANSPORT Z RÁJE (vězeňkyně Feinerová), LIDÉ Z MARINGOTEK (akrobatka Žanda), SKŘIVÁNCI NA NITI (matka), KLADIVO NA ČARODĚJNICE (upálená porodní bába Dorota Groerová), PĚNIČKA A PARAPLÍČKO (bytná), HVĚZDA (herečka Slávka Hradilová), VŠICHNI PROTI VŠEM (Rakovcová), KONEČNÁ STANICE (Sametka) a naposledy dramatu Otakara Vávry KOMEDIANT (1984), kde sehrála starou herečku kočující společnosti Barboru. I když v tomto období vytvářela role na vysoké úrovni, na bývalou hvězdnou kariéru se ji už navázat nepodařilo.
Jiřina Štěpničková taktéž čile spolupracovala s rozhlasem, dabingem a televizí (inscenace DOMOV, OBŽALOVANÁ, TŘI NA LAVIČCE, NEBOŽTÍCI NA BÁLE, POVÍDKY MALOSTRANSKÉ atd. a seriály SŇATKY Z ROZUMU, F. L. VĚK, MATKA, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, SANITKA, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE apod.).
Za herecké výkony ve filmech MARYŠA a MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA získala Cenu Filmového poradního sboru (1935) a Národní cenu (1940). V 60. letech byla také oceněna titulem Zasloužilé umělkyně (1968). Se svým bývalým mužem, malířem Janem Samcem (1917 – 1988) měla syna, také herce Jiřího Štěpničku (*1947). Jejímu pohnutému životu bylo věnováno několik knížek a dokumentů. Jiřina Štěpničková zemřela na vážnou chorobu 5. září 1985 v Praze ve věku 72 let.