Světla Svozilová

Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec,   

Narodený: 13.11.1906

Zemřel: † 25.2.1970

Miesto Narodenia: Brno, Rakousko - Uhersko,

Miesto úmrtí: Praha, Československo

 

...více

Životopis

Světla Svozilová se narodila 13. listopadu 1906 v Brně do rodiny politika Josefa Svozila (1873 – 1949) jako Světluška Svozilová (byla uváděna i jako Světlana). Vyrůstala v Praze na Vinohradech a Břevnově. Po třech třídách nižšího gymnázia a roce v penzionátě v německém Harzu se na pobud ženy básníka S. K. Neumanna stala studentkou herectví a režie pražské Konzervatoře u Marie Laudové – Hořicové a Jaroslava Hurta (1922 – 1927).

S hraní začala ještě za studií konzervatoře v avantgardních spolcích. Přijala angažmá v Gamzově Uměleckém studiu (1927), Osvobozeném divadle (1927 – 1930), Divadle Vlasty Buriana (1930 – 1931), díky filmu přerušila divadelní dráhu (1931 – 1935), Novém divadle (1935 až 1940) a do odchodu na odpočinek Divadle na Vinohradech (1940 – 1968). Ve dvou hrách („Od devíti do šesti“ a „Radúz a Mahulena“) hostovala též v pražském Národním divadle (1933 – 1934).

Světla Svozilová byla velmi kvalitní herečkou. Od dramatických a tragických postav se dokázala přenést až k rolím komickým a tragikomickým. Z počátku byla inteligentní temperamentní komičkou s výraznou gestikulací a zcela jistě se propracovala až velkým charakterním rolím s vytříbeným pravým hereckým projevem. Skvěle se představila např. ve hrách „Cvrček u krbu“, „Candida“, „Sevillský kat“, „Vest Pocket Revue“, „Smoking revue“, „Král Ubu“, „S pravdou ven“, „Cizí dítě“, „Věštírna delfská“, „Paličova dcera“, „Zamilovaní přátelé“, „Fidlovačka“, „Loupežník“, „Ohni na horách“ či „Sbohem smutku“.

Ve 30 a 40. byla jednou z nejžádanějších českých filmových komiček, což prokázala i ve svém debutu jako vdavekchtivá nevěsta v bláznivé Lamačově a Fričově komedii TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931). Následně se herecky realizovala jako profesorka Plášilová ve Fričově komedii KANTOR IDEÁL (1932), Helena Durdysová v komedii ŽIVOT JE PES (1933) Martina Friče, služka Stáza ve Slavínského snímku JEJÍ LÉKAŘ (1933), střelkyně Lily v Cikánově a Werichově komedii U NÁS V KOCOURKOVĚ (1934), pokojská Kamilka v HRDINNÉM KAPITÁNU KORKORÁNU (1934) Miroslava Cikána, paní mistrová v Burianově a Fričově snímku HRDINA JEDNÉ NOCI (1935), sekretářka Vlastička ve filmu Vladimíra Slavínského ULIČNICE (1936), Soňa v melodramatu ULIČKA V RÁJI (1936), věrná manželka Karolina v komedii MRAVNOST NADE VŠE (1936), naivní Lotynka v Krňanského přepisu Hermannova románu OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (1937), Olga Svojanová v Haasově komedii KVOČNA (1937), učitelka Klotylda v DĚVČATECH, NEDEJTE SE (1937), Tereza Prošková v Čápově BABIČCE (1940), operetní hvězda Lucy v komedii PROVDÁM SVOU ŽENU (1941) Miroslava Cikána a Vlasty Buriana.

Poválečná 50. a 60. léta přinesly Světle Svozilové pouze několik menších postav plukovnice Hamplové ve Fričově komedii ČAPKOVY POVÍDKY (1947), Molnárové v Krňanského dramatu NIKOLA ŠUHAJ (1947), nenasytné Bočanové v Machově ZELENÉ KNÍŽCE (1948), vesničanky Lencové v komedii VZBOUŘENÍ NA VSI (1949), ženy Karhanové v Hofbauerově KARHANOVĚ PARTĚ (1951), švagrové Krauthauerové v Hubáčkově komedii HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (1952), Kyselkové v životopisném dramatu TAJEMSTVÍ KRVE (1953) Martina Friče, švadlenky Amálky Stárkové v Krškově poetickém MĚSÍCI NAD ŘEKOU (1953), paní Koprové v komedii NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (1954) Václava Wassermana a Ivo Nováka, paní Engemüllerové v Lipského VZORNÉM KINEMATOGRAFU HAŠKA JAROSLAVA (1955), hraběnčiny společnice v komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) Karla Steklého, sestry na psychiatrii v povídce GLORIE z triptychu O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (1958), sňatkové podvodnice v Krejčíkových ČINTAMANECH & PODVODNÍCÍCH (1964) či staré prodavačky v mlékárně v komedii PANENSTVÍ A KRIMINÁL (1969) Václava Lohniského.

S filmem se nadobro rozloučila roku 1970 postavou poštmistrové v ĎÁBELSKÝCH LÍBÁNKÁCH (1970) Zdeňka Podskalského. Snímek však měl premiéru několik měsíců po její předčasné smrti. V televizi se kromě několika inscenací (O KORONU A LÁSKU, SOUDRUZI) uvedla jako matka Pecoldová v seriálu Františka Filipa SŇATKY Z ROZUMU (1968). Účinkovala také v rozhlase (př. „Betlém“).

Po roce 1948 se Světla Svozilová angažovala i politicky (neblaze v kauze kolegyně z Vinohrad Jiřiny Štěpničkové) a získala titul Zasloužilá umělkyně (1966). Byla provdána za novináře Bedřicha Rádla (1905 – 19??) a jako Votrubová. Ke konci života propadla alkoholu a když se 25. února 1970 v Praze vracela opitá z nákupu domů, upadla na schodech a na následky zranění ve věku pouhých šedesáti tří let téhož dne zemřela…
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.