Marina Malfatti se narodila 25. dubna 1940 v Itálii, ve Florencii (ve stejný den se v New Yorku narodil herec Al Pacino). Ve svých sedmnácti letech nastoupila v Paříži na hereckou školu založenou René Simonem „Cours d'Art Dramatique“. Po návratu do Itálie získala stipendium pro „Centro sperimentale di cinematografia“ (experimentální centrum kinematografie) a započala kariéru herečky.

Ve filmu debutuje ve velice malých rolích. Film LE CAMERIERE (1959), je jejím prvním snímkem a objevuje se zde v roli Veneriny. Díky studiu v Paříži samozřejmě velmi dobře ovládá francouzštinu a dostává tak příležitosti i v kinematografii francouzské. Hned v roce 1960 je to film UNE FILLE POUR L´ÉTÉ. V roce 1963 spolu s Ugo Tognazzim spolupracují na filmu který režíroval Valentino Orsini ve spolupráci s bratry Taviani. Film se zaměřuje na tehdy v Itálii velmi ožehavé téma rozvodu. Snímek se jmenuje VYHNÁNÍ Z MANŽELSTVÍ (I FUORILEGGE DEL MATRIMONIO) a Marina zde ztvárnila Rosannu. Rok 1966 znamená účast při natáčení Blasettiho komedie JÁ, JÁ, JÁ….A TI DRUZÍ s Ginou Lollobrigidou a Walterem Chiarim v hlavních rolích. Marina Malfatti byla obsazována zejména ve filmech hororových a dramatech. Její role Gladys Cunningham (film LA NOTTE CHE EVELYN USCI DALLA TOMBA – 1971), Kathy Admas (film SEDM KRVAVÝCH ORCHIDEJÍ - SETTE ORCHIDEE MACCHIATE DI ROSSO – 1972), Francizka Wildenbrück (film LA DAMA ROSSA UCCIDE SETTE VOLTE – 1972) nebo Deborah (film UN FIOCCO NERO PER DEBORAH – 1974) z ní udělaly v sedmdesátých letech doslova ikonu hororového žánru.

Roku 1967 je obsazena jako princezna Altamura do dobrodružné fantasy BYL JEDNOU JEDEN (C´ERA UNA VOLTA), kde hrají hlavní role Omar Sharif a Sophia Loren (ta byla za tento film nominována na Stříbrnou stuhu). V koprodukčním filmu Itálie a Francie PO DOBRÉM NEBO PO ZLÉM (PER AMORE O PER FORZA) z roku 1976 si zahrála Noru po boku Michéle Mercier.

V televizi má Marina svou premiéru v mini-sérii MALOMBRA (1974) v hlavní roli Mariny z Malombry. Nando Gazollo je pak jejím partnerem v další mini-sérii L'ULTIMO AEREO PER VENEZIA z roku 1977. V období let osmdesátých a devadesátých natáčela v podstatě již pouze filmy a seriály televizní. Hlavní role ztvárnila například v seriálu TERESA RAQUIN – 1985 (stejnojmenná role), ve filmu SILVIA E´SOLA - 1988 (role Silvie), nebo v seriálu A RISCHIO D´AMORE – 1996 (role Chiary).

Za svou kariéru filmovou ztvárnila asi 50 rolí na plátnech kin a v televizi. Marina Malfatti se vždy při výběru rolí zaměřuje více na kvalitu než na kvantitu (o čemž svědčí již výběr pařížské školy) a ač patřila ve své době stejně jako například Edwige Fenech mezi herecké „krásky“, byla vždy žárlivá na své soukromí a přijímala herecké příležitosti, které nebyly kýčovité.

Pro divadlo ji objevil Arnoldo Foà a Marina hrála mnoho velkých dramatických rolí. Od osmdesátých let se věnovala zejména divadlu a klasickým rolí jako například Elettra (Elektra) či Lisistrata. Ztvárňuje i role „ušité jí na míru“ jako byla hra LA CINTURA od Alberta Moravii či CORPO D´ALTRI (Giuseppe Manfridi). V roce 1990 začala uměleckou spolupráci s Luigi Squarzinou na hrách autorů jako Pirandello,Goldoni či Cocteau. Zde uveďme hru Pirandella LA VITA CHE TI DIEDI. Tato hra uváděná od roku 2004 pojednává o složitosti vztahů mezi matkou a dítětem v rodině střední třídy. Marina Malfatti nás zde vtahuje do vzrušujícího příběhu tragédie matky. Po jejím boku zde vystupuje Vanesse Gravina.

Manželem Mariny byl velvyslanec Umberto La Rocca (1920 - 2011) a jejich manželství bylo bezdětné. Teprve na sklonku jejího života bylo uvedeno pravé datum narození, a to rok 1933, i když většina zdrojů uváděla po celou její kariéru rok 1940. Marina Malfatti zemřela v noci 8. 6. 2016 v nemocnici v Římě.

Petr "Hennes" Hennebichler

Komentáře - zatím bez komentáře