Herečka
1969Film - Horor, Drama, Historický
1966
Film - Krimi, Rodinný
1965
Film - Komedie, Drama
1964
Film - Povídkový, Drama
1962
Film - Krátkometrážní
1961
Film - Drama
1960
Film - Krimi, Drama
Film - Drama, Historický
1959
Film - Povídkový, Válečný
1958
Film - Drama
1957
Film - Komedie
1956
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Komedie, Povídkový
Film - Krimi, Drama
1955
Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
Film - Komedie, Povídkový
Film - Komedie
Film - Drama
1954
Film - Drama, Historický
Film - Drama
Film - Komedie
1952
Haškovy povídky ze starého mocnářství
Film - Komedie, Povídkový, Historický
Film - Životopisný, Drama, Historický
Film - Drama
1951
Film - Komedie, Historický
Film - Drama
1950
Film - Válečný, Drama
Film - Komedie
Film - Drama, Historický
Film - Drama
Film - Drama
1949
Film - Komedie
Výlet pana Broučka do zlatých časů
Film - Komedie
1948
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama, Historický
1947
Film - Komedie, Krimi, Povídkový, Drama
Film - Válečný, Drama
Film - Horor, Mysteriózní, Psychologický, Drama, Fantasy
Film - Komedie, Povídkový
Film - Komedie
Film - Hudební, Životopisný, Drama
Film - Drama
1946
Film - Film-Noir, Krimi, Drama
Film - Komedie
Film - Válečný, Drama
Film - Válečný, Drama
Film - Válečný, Drama
Film - Drama
1945
Film - Komedie, Mysteriózní, Poetický
Film - Dobrodružný, Drama
1944
Film - Drama
1943
Film - Drama
1942
Film - Komedie, Drama
Film - Drama
1941
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Psychologický, Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Krátkometrážní
Film - Komedie, Krátkometrážní
1940
Film - Komedie
Film - Hudební, Poetický, Životopisný, Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Rodinný, Drama
Film - Komedie, Romantický
1939
Cesta do hlubin študákovy duše
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Psychologický, Drama
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
1938
Film - Komedie
1937
Film - Psychologický, Sci-Fi, Drama
Film - Životopisný, Drama
Film - Drama, Historický
1934
Film - Hudební, Komedie
1931
Film - Komedie
1930
Film - Komedie
1929
Film - Komedie
Její otec Josef Nademlejnský byl archivářem Vinohradského divadla a také členem jeho orchestru. Proto Marie již jako dítě vystupovala na scéně. Horlivě ochotničila a prošla spoustou malých pražských scén (Pištěkovo divadlo, Švandovo divadlo, Aréna, Intimní divadlo, Osvobozené divadlo). Hrála také v Pardubicích a za války byla angažována divadlem na Vinohradech. Po válce byla herečkou Československého filmu a její poslední angažmá bylo ve Státním divadle v Karlíně. Nademlejnská byla vysoké štíhlé postavy a jako herečka tíhla k postavám charakterním. Často vytvářela role starších žen, většinou trochu komicky laděné, bez jakéhokoliv náznaku karikatury.
Marie Nademlejnská hrála téměř v 80 českých filmech. Začalo to v němé éře rolí velkostatkářky Hamplové v komedii NEVIŇÁTKA z roku 1929. O rok později se ještě objevila v němé komedii VENDELÍNUV OČISTEC A RÁJ jako teta Betty. Ani ve zvukové éře to zpočátku nevypadalo slibně. V roce 1931 se objevila ve snímku OSADA MLADÝCH SNU jako číšnice a v roce 1934 v hudební komedii NA SVATÉM KOPEČKU jako dáma se slunečníkem. V té době ještě nikdo netušil, že o několik let později bude Nademlejnská vytvářet velké dramatické postavy v českém filmu. Od roku 1937 se začala ve filmu objevovat pravidelně, za což mohla Nademlejnská poděkovat vedení Vinohradského divadla, které ji v té době angažovalo a Nademlejnská se tak stala viditelnější. Do konce války vytvořila téměř třicítku menších postav žen. Např. matka druhého asistenta kliniky v BÍLÉ NEMOCI, paní notářová v komedii PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM, žena starosty Vandase v komedii PANÍ KAČKA ZASAHUJE..., členka správní rady v dramatu Martina Friče MUŽ Z NEZNÁMA, majitelka hotelu Merkur v komedii HOTEL MODRÁ HVĚZDA, němá hospodyně tety Berty v TETIČCE, sestra statkářky Hojdašové v OKOUZLENÉ, nebo Filoména Cagalová v DĚVČICE Z BESKYD.
Jako mávnutím kouzelného proutku se vše po válce obrátilo. Nademlejnská se stala jednou z nejobsazovanějších hereček. V letech 1945 - 1948 hrála v 16 filmech, čímž hravě strčila do kapsy takové rekordmany, jakými byli např. Theodor Pištěk nebo Jaroslav Marvan. Jenom v roce 1946 hrála v polovině českých filmů. Přestože nadále vytvářela své malé postavy, v několika filmech z té doby jí byla nabídnuta velká dramatická role. Ihned po válce se objevila v nostalgické komedii ŘEKA ČARUJE v postavě Tonynky Rorejsové.
První větší postavou byla žena vedoucího mechanika Bureše v dramatu MUŽI BEZ KŘÍDEL. Jednu z hlavních rolí jí poskytnul režisér a scénárista Václav Wasserman ve svém válečném dramatu NADLIDÉ. Zde vytvořila Nademlejnská roli Anny Svobodové, ženy převozníka Prokopa Svobody. Velmi citlivě vykreslila postavu starší ženy, kterou manžel chrání před okolním světem a nic své ženě neříká. Zvědavá žena však lecos zaslechne a lecos si domyslí. V dramatických okamžicích tedy dokáže včas zasáhnout. Přestože statečně ochrání svou dceru před znásilněním německým vojákem, je tato dcera přesto v lese zastřelena a Svobodová postupně přichází o všechny své děti a sama je dopadena a zatčena. Přesto však Nademlejnská ukázala tuto ženu sice ztrápenou, ne však zlomenou. Další velkou postavu nabídnul herečce režisér Jiří Weiss v dramatu ULOUPENÁ HRANICE. Její postava je ženou německého Čecha dřevorubce Mathiase Langera a matkou dvou dětí, hodné dcery Aničky a zfanatizovaného fašisty Hanse, který svou matku i sestru v afektu zabije. Z dalších rolí té doby zmiňme např. prostitutku Marion ve 13. REVÍRU, matku sedláka Javora v dramatu V HORÁCH DUNÍ, ženu muzikanta Cabalky v MUZIKANTOVI, Marii Rýdlovou v DRAVCÍCH nebo další výraznou postavu chalupnice Bedrníkové v dramatu O ŠEVCI MATOUŠOVI.
V 50. letech hrála Nademlejnská ve filmech různé kvality a žánrů malé i větší role. A tak ji filmový diváci mohli vidět např. jako ženu sedláka Harazima v komedii VZBOUŘENÍ NA VSI, matku pekaře Racka v komedii RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ, Baborovou ve ZVONECH Z RÁKOSU, Klomínkovou v dramatu VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI, ženu sedláka Kolaříka ve ZOCELENÍ, drůbežářku Marii Skácelovou v USMĚVAVÉ ZEMI, ženu konšela Štumpfnagela v JANU HUSOVI, Šimonovu ženu v dramatu PROTI VŠEM, úřednici Vinklářovou v komedii ZAOSTŘIT, PROSÍM!, nebo sousedku pana Nováka v MÁJOVÝCH HVĚZDÁCH. V 60. letech vytvořila už jen epizodní role v několika filmech, ale z diváky se rozloučila v roce 1969 důstojně výraznou rolí vyslýchané a mučené kořenářky Davidky v dramatu Otakara Vávry KLADIVO NA ČARODĚJNICE.