Herec
1993Film - Dokumentární
1989
Film - Dokumentární
1925
Film - Komedie, Krátkometrážní
Režisér
1984Film - Romantický
1982
Film - Drama
1977
Film - Drama, Romantický
1972
Film - Drama
1967
Film
1961
Film - Drama
1958
Film - Drama
1957
Film - Drama
1955
Film - Drama
1951
Film - Drama
1949
Film - Životopisný, Drama, Historický
1948
Film - Komedie, Romantický
1945
Film - Dokumentární, Válečný, Historický
1944
Film - Válečný
K voprosu o peremirii s Finlyandiey
Film - Dokumentární, Válečný
1942
Film - Válečný, Drama
Film - Válečný, Romantický
1940
Film - Drama
1936
Film
1935
Film - Drama, Romantický
1932
Film - Krátkometrážní, Drama
Film
1928
Film - Drama
1927
Film
Scenárista
1944K voprosu o peremirii s Finlyandiey
Film - Dokumentární, Válečný
Julij Rajzman (1903, Moskva - 1994, Moskva) působil po skončení studií jako herec, posléze jako asistent Jakova Protazanova. Jeho první samostatný film Sibiřská káznice (Katorga, 1928) popisoval osudy politických vězňů v carském Rusku. Následoval hraný dokument Země žízní (Zemlja žaždět, 1930), film o boji proti negramotnosti Rasskaz ob Umare Chapcoko (Vyprávění o Umarovi Chapcokovi, 1932), snímek o všedním životě letců Ve stínu letadel (Ljotčiki, 1935). V roce 1939 vznikla první filmová verze Šolochovova románu Podňataja celina (Rozrušená země), tématu války se dotýkaly filmy Mášenka (1942), Něbo Moskvy (Moskevské nebe, 1943), a především dokument Pád Berlína (Berlin, 1945). Po válce se režisér věnoval hrané tvorbě: Dobrodružství v sibiřském expresu (Pojezd iďot na Vostok, 1948), Rytíř zlaté hvězdy (Kavaljer Zolotoj zvezdy, 1950) či A co když je to láska? (A jesli eto ljubov?, 1961).
MFF Karlovy Vary