Yves Allégret

Francouzský režisér Yves Allégret natočil přes třicet filmů, na řadě dalších se podílel i v jiných profesích, získal několik prestižních trofejí na filmových přehlídkách, očima veřejnosti je však dodnes vnímán především jako první manžel slavné herečky Simone Signoret. Yves, celým jménem Yves Edouard Allégret, se narodil do rodiny evangelického pastora a cestu do světa filmového umění mu zprostředkoval starší bratr Marc Allégret (1900-1973), který se v této branži pohyboval od druhé poloviny dvacátých let.

Yves Allégret začínal u filmu jako asistent režie (dvakrát pracoval pod vedením svého staršího bratra Marca, jednou jej ke spolupráci přizval slavný Jean Renoir), uplatnil se také jako scénárista. Poprvé se také oženil, s první ženou Renée Naville měl syna Gillese Allégreta (1936-1955), který se později začal prosazovat jako herec (například ve VELKÝCH MANÉVRECH), zahynul ale v devatenácti letech při autonehodě. Jako režisér se Yves uvádí poprvé u adaptace divadelní frašky DVA NESMĚLÍ (Les deux timides, 1942), na tomto filmu však pracoval spolu s bratrem Marcem, další film pak natočil v kooperaci s Jeanem Chouxem, takže prvním Yvesovým samostatným filmem bylo až válečné drama BĚSOVÉ ÚSVITU (Les démons de l'aube, 1946).

V poválečném období dal několik výrazných hereckých příležitostí své druhé manželce, slavné herečce Simone Signoret (1918-1985), s níž se oženil v roce 1944, měli spolu dceru Catherine Allégret (*1946), později taktéž herečku. Allégretovou uměleckou ambicí tehdy bylo tvořit poetické filmy s ponurou atmosférou; vyvrcholením spolupráce se Simone Signoret byl tragický příběh lásky a pomsty DÉDÉE D΄ANVERS (1948), v němž Signoret ztvárnila titulní roli přístavní prostitutky. S třemi milióny diváků v kinech patřil tento titul k nejúspěšnějším počinům Allégretovy kariéry. Yves Allégret za tento film obdržel nominaci na Zlatého lva na festivalu v Benátkách, o rok později se ale se Simone Signoret rozvedl.

Potřetí se Yves Allégret oženil s herečkou Michèle Cordoue (1920-1987), která pak hrála velké role ve většině jeho filmů v padesátých letech. Spolu s Gérardem Philipem například vytvořila ústřední pár ve filmu NEJLEPŠÍ ČÁST (Le meilleure part, 1955), který Allégretovi vynesl Cenu za nejlepší režii na festivalu v Karlových Varech. S Gérardem Philipem ostatně Allégret pracoval víckrát, dva filmy natočil také s Jeanem Maraisem (KOŽENÁ MASKA – Nez de cuir, 1952). Michèle Cordoue pak pro manžela našla Alaina Delona, který hledal mladého herce pro důležitou vedlejší roli v kriminálce KDYŽ SE DO TOHO ZAPLETE ŽENA (Quand la femme s′en mêle, 1957). Mezitím dosáhl dalšího výrazného úspěchu s adaptací operety MAM'ZELLE NITOUCHE (1954; opět zde hrála jeho manželka Michèle Cordoue, zároveň připomeňme, že zfilmování této předlohy se již v počátku zvukové éry ujal Yvesův bratr Marc).

Poslední významnou prací Yvese Allégreta byl přepis románu Émila Zoly GERMINAL (1963), který vznikl v koprodukci Francie, Itálie a Maďarska. Od té doby se režii věnoval již jen výjimečně, stejně jako jeho starší bratr Marc narazil na kritické postoje tvůrců nové vlny, což mu vzalo chuť do další práce. Později příležitostně točil pro televizi, na přelomu 70. a 80. let realizoval několik dílů seriálu o komisaři Maigretovi. Yves Allégret zemřel následkem infarktu v Paříži 31. ledna 1987 ve věku 79 let a téhož roku mu byl posmrtně udělen čestný Cézar za celoživotní dílo.

Pavel "argenson" Vlach