Eva Bartok

Eva Bartok se narodila 18. června 1927 v Budapešti. Její celé rodné jméno je Éva Ivanova Márta Szőke. 163 cm vysoká Eva je světu známá jako herečka a také jako zanícená protagonistka mezinárodního duchovního hnutí Subud. Základem Subud je duchovní cvičení a toto hnutí začalo v Indonésii v roce 1920, když ho založil Muhammad Subuh Sumohadiwidjojo.
Herecká kariéra Evy je datována v období let 1947 až 1966. Za dvacet let ztvárnila něco přes čtyřicet rolí, ale její život samotný, má zajímavější scénář než mnoho filmů ve kterých hrála.

Eva byla dcera prominentního židovského novináře a matka římsko-katolická věřící. Je tedy jasné, že druhá světová válka zničila pohodu rodinného krbu.  Její milovaný otec psal kritické články vůči nacistickému režimu a rozhodl se distancovat od své milované manželky a dcery ve snaze zachránit je. Poslal je žít do města Kecskemét,  jižně od Budapešti, kde měla jeho manželka příbuzné. Zde poznala Eva svou první lásku, vojáka jménem Erno. Byl hezký a jemný a oba mladí lidé se považovali za šťastné, že našli jeden druhého.  Ale to netrvalo dlouho, protože Erno byl poslán na ruskou frontu s německou armádou. Otec Evy mezitím zmizel navždy a jeho oběť byla zbytečná. Matka byla odeslána do koncentračního tábora a Eva aby se tomuto odsunu vyhnula, vstupuje roku 1940 do manželství s místním nacistickým důstojníkem jménem Geza Kovacz. Manželství trvalo dva roky a později bylo anulováno z důvodu nátlaku na nezletilou. Toto manželství popsala Eva později jako sérii brutálních znásilnění, horších než smrt.

Poté, co přežila nacismus a druhou světovou válku našla své poslání v herectví. Eva debutovala v divadle Belvàrosi Szinhàz v Budapešti. Kritika se shodla, že „nováček" Eva je prostě senzační a její pověst rostla s každou rolí. Hlavně mají úspěch hry známého maďarského autora Árona Tamásiho. Ten se roku 1947 spojil s Frigyesem Bánem a napsal svůj jediný film, kde má svou první roli (Boróka) Eva. Drama MEZEI PRÓFÉTA (1947) však komunistická cenzura ještě před premiérou zakázala a Eva se vydává za svým hereckým snem do Anglie. Uniknout z Maďarska jí pomohl producent Alexander Paal (18.5.1910-8.11.1972). Vzali se roku 1948 a odjíždějí do Anglie. Druhé manželství Evy končí o dva roky později. Mnoho vztahů Evy bylo s mnohem staršími muži (včetně Paala), jakoby hledala náhradu za svého chybějícího otce.

V Anglii měla Eva premiéru ve filmu svého manžela roku 1948. Jednalo se o roli Kathaline Telek ve filmu A TALE OF FIVE CITIES (jako Maria Severini zde hrála i Gina Lollobrigida). Film měl svou premiéru z důvodu finančních problémů až v roce 1951. Zde si také Eva mění své jméno na Eva Bartok. Roku 1950 po rozvodu s Paalem se seznamuje s maďarským emigrantem Alexanderem Kordou. Ten je prezidentem MGM a Evě nabízí místo, malý plat a učitele angličtiny. Na Kordu Eva vzpomínala jako na jednoho z nejlaskavější mužů,  jaké kdy potkala. Eva nemůže  celé měsíce sehnat skutečnou práci a stává se docela zoufalou. Do tohoto komunisté  „zpřísňují" svůj režim vůči občanům, kteří mají příbuzné v zahraničí. Považují je za dezertéry a zrádce. Eva věděla, že musí dostat svou matku pryč z Maďarska a opět pomůže Alexander Korda. Nakonec se po několika týdnech podaří Evě svou matku propašovat z Maďarska do Rakouska a následně do Francie, kde jsou uprchlíci chráněni zákonem. Matka zůstává u bratrance, který žije v Grenoblu, zatímco Eva se vrací zpět do Londýna.

William "Bill" Wordsworth se stává roku 1951 jejím třetím manželem. Eva začala navrhovat a vyrábět své vlastní šaty a klobouky z kousků levných materiálů. Brzy média vzala na vědomí tuto krásnou brunetku v podivném oblečení. Eva se stala místní celebritou. Po třech letech se znovu rozvádí a končí tak své třetí manželství. V tuto dobu má film  A TALE OF FIVE CITIES svou premiéru a zaujal herce Burta Lancastera, který hledal první dámu pro svůj nový film THE CRIMSON PIRATE (PIRÁT VALLO) 1952. Po natáčení tohoto snímku byla Eva již vnímána jako skutečná filmová hvězda. Některé následující filmy však nebyly té úrovně, jaké by se od nové hvězdy očekávaly. Eva se stává více slavnou díky fotoaparátu, nežli díky filmové kameře. Ve filmech hraje hrdinky druhé světové války a studené války, v takových filmech jako DER ARZT VON STALINGRAD (LÉKAŘ OD STALINGRADU) 1958, OPERATION AMSTERDAM (1959) či BEYOND THE CURTAIN (1960).

Roku 1955 se Eva vdává počtvrté a jejím manželem je opět starší muž, německý herec Curt Jürgens (13.12.1915-18.6.1982). Manželství vydrží pouze jeden rok a roku 1957 se narodí Evě jediná dcera Deana. Se svým manželem Curtem hrála společně například ve filmech DER LETZTE WALZER (1953) nebo ORIENT EXPRESS (1954).

Před porodem však přichází vážná zdravotní komplikace a tou je rakovina vaječníků. Pro těhotnou Evu naprostá tragédie. Vše doprovází velká publicita, neboť je neslýchané, že hlavní filmová hvězda se přiznává, že již nežije se svým čtvrtým manželem Curtem a popírá, že by měl něco společného s jejím těhotenstvím. Lékaři  v Los Angeles navrhují okamžité odstranění nádoru a znamenalo by to potrat. Eva odlétá do Londýna, ale i tam se od lékařů dozvídá stejnou informaci. V té době se obrací Eva na duchovní indonéské cvičení Subud. Nádor zázračně zmizel a když si všichni mysleli, že Eva umírá, porodila v Londýně dne 7. října 1957 zdravou dceru Deanu. Od té doby Eva zcela propadá v Subud.

Natočila ještě asi tucet filmů, včetně SEI DONNE PER L´ASSASSINO (ŠEST ŽEN PRO VRAHA) 1964 od Maria Bavy. Svou poslední roli odehrála Eva roku 1966 v izraelském snímku SABINA V´HAGVARIM. Ve věku 40 let opouští Eva svět showbyznysu a odchází i s dcerou do Indonésie. Učila filozofii v Honolulu, provozovala kulturní centrum v Los Angeles či galerii v San Francisku. Několik let měla vztah s Davidem Michaeleml Mountbattenem, třetím markýzem z Milfordu. Roku 1980 se vrátila do Londýna, kde má svou pátou svatbu s producentem Dagem Molinem. Ani toto manželství však nevydrželo.

Eva žila s dcerou Deanou v Jakartě, kterou opustily roku 1971, když čtrnáctiletá Deana dostává od matky šokující informaci, že jejím otcem je Frank Sinatra. Přesto, když Deana hrála své dvě filmové role ve snímcích TIN MAN (1983) a CODE NAME: ZEBRA (1987), použila jméno Deana Jurgens. Deana se vdala roku 1985 za člena hnutí Subud a má s ním dvě děti. Společně se odstěhovali do Austrálie. V roce 2009 odchází do Indonésie.

Eva Bartok zemřela 1. srpna 1998 ve věku 71 let v Londýně v nemocnici St. Charles Hospital Kensington. Příčinou smrti byl zápal plic a cévní mozková příhoda. Aby byl její životní příběh kompletní, můžeme ho doplnit informacemi od dcery Deany, která nakonec převzala jméno svého skutečného otce, Sinatra. Zdůrazňuje, že nikdy nehledala podíl na Sinatrově majetku. Když ukazuje fotografii svého mladšího syna vedle fotografie Franka Sinatry, je zde nápadná podobnost v barvě očí a tvaru rtů.

S Frankem Sinatrou měla Eva poměr v době jeho 41 let a Evě bylo 29. Bylo to v době práce na filmu TEN THOUSAD BEDROOMS (1957), na kterém Sinatra pracoval s Deanem Martinem. Deana Sinatra natočila později několik hollywwodských béčkových filmů, z nichž jeden produkoval Frank Sinatra Jr., syn zpěváka a tedy vlastně bratr Deany.

Deana viděla, že zdraví a duch její matky postupně slábne . Ale ona byla více šokována kondolenčními vzkazy na jejím záznamníku v květnu 1998 za ztrátu „svého otce". Frank Sinatra zemřel ve věku 82 let. O tři měsíce později, dostala Eva mrtvici a musela být hospitalizována v Londýně. Deana vzpomíná, že matku neviděla tři roky a prosila lékaře, aby jí udrželi naživu, dokud nepřijede z Austrálie. Druhá masivní mrtvice však znamenala pro Evu smrt, v době, kdy si Deana stále vyřizovala letenku. Řekla prý doktorovi ať jí zašeptá do ucha, že jí Deana milovala.

Po příjezdu zjistila Deana, že Eva žila jako „mnich" ve špinavém hotelovém pokoji. Zbavila se veškerého svého majetku a všechno, co vlastnila se vešlo do tří igelitových tašek. V jedné z nich, Deana našla rodný list matky, kde bylo datum narození ručně přepsáno, aby byla Eva starší a tudíž způsobilá k migraci do Anglie . Proto dnes můžeme najít rok narození u Evy 1927, ale i 1926. V další igelitce byl krásný prsten, dárek od markýze (Marquess of Milford Haven). Ještě před smrtí prý Eva toužila po svém rodišti, zejména když v roce 1956 utrpělo Maďarsko krveprolití sovětskou invazí. Přesto se Eva Bartok do rodné vlasti již nikdy nevrátila.

To je příběh jemné a zároveň velice silné a krásné herečky, které překonala nacismus, komunismus i rakovinu.

Petr "Hennes" Hennebichler