Stanislav Litera

Stanislav Litera je mezi českými umělci výjimkou v tom smyslu, že přes nestálost hereckého povolání se mu podařilo celý život strávit v rodném městě. Narodil se v Kladně, studia herectví absolvoval v Praze na DAMU (1953), ještě před absolutoriem se poprvé mihnul i před kamerou a v epizodní roli studenta se objevil v historickém filmu REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949). Po dokončení DAMU získal Stanislav Litera angažmá v rodném Kladně a nastoupil do Městského oblastního divadla (v 60. až 80. letech neslo název Divadlo Jaroslava Průchy) a této scéně zůstal věrný až do odchodu na penzi. Zajížděl ale také do Ústí nad Labem, kde na střední pedagogické škole vyučoval dramatickou výchovu.

Frekventovanější spolupráci s filmem navázal Litera až v průběhu šedesátých let, kdy se začal objevovat v řadě filmů v menších úlohách. V malé roli jednoho z pistolníků si jej můžeme povšimnout v parodii LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (1964), ve druhé polovině šedesátých let a na počátku následující dekády hrál v několika filmech ročně, nejčastěji to byly úlohy důstojníků nebo policistů (JAK SE ZBAVIT HELENKY, 1967; ŽERT, 1968; HVĚZDA, 1969), dále například pedagogů (NIKDO SE NEBUDE SMÁT, 1965; DÍVKA NA KOŠTĚTI, 1971).

Kromě filmu začal pracovat také pro Československou televizi, tady nejčastěji v seriálech (PAN TAU, 1970; TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1974; ARABELA, 1980). Poslední filmové role odehrál v kriminálce DIAGNÓZA SMRTI (1979; tady opět jako příslušník bezpečnosti) a FEŠÁK HUBERT (1985). Poslední výstup před televizní kamerou absolvoval v rámci natáčení seriálu VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE (1985).

Pavel "argenson" Vlach