Claude Autant-Lara

Claude Autant-Lara

Osobnostcsfd.cz

Herec, Režisér, Scenárista, Střihač

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1995

Evropský film: Jiný Hollywood

Seriál - Dokumentární, Historický


1987

Buster Keaton: A Hard Act to Follow

Film - Dokumentární


1980

Grands seconds rôles, Les

Film - Dokumentární


1979

Io sono Anna Magnani

Film - Dokumentární


1974

Histoire du cinéma français par ceux qui l'ont fait

Seriál - Dokumentární


1968

Flash 29

Film - Krátkometrážní


1956

Cinépanorama

Seriál - Dokumentární


1926

Nana

Film - Drama, Romantický


1920

Uprchlík

Film - Drama


Režisér

1977

Gloria

Film


1973

Lucien Leuwen

Seriál - Krimi, Drama


1972

Rouge et le blanc, Le

Film


1969

Patates, Les

Film


1968

Le franciscain de Bourges

Film - Válečný, Drama


1967

Le Plus Vieux Métier du monde

Film - Komedie, Povídkový, Drama


1966

Une femme en blanc se révolte

Film


1965

Umorismo in nero

Film - Komedie

Journal d'une femme en blanc

Film - Drama


1963

Magot de Josefa, Le

Film

Le Meurtrier

Film - Drama


1961

Hrabě Monte Christo

Film - Dobrodružný, Drama, Akční

Tu ne tueras point

Film - Válečný, Drama

Vive Henri IV... vive l'amour!

Film - Komedie


1960

Régates de San Francisco, Les

Film

Bois des amants, Le

Film


1959

Zelená kobyla

Film - Komedie


1958

Hráč

Film - Drama

V případě neštěstí

Film - Krimi, Drama, Romantický


1956

Napříč Paříží

Film - Komedie, Drama


1955

Marguerite de la nuit

Film - Drama, Fantasy


1954

Červený a černý

Film - Drama

Osení

Film - Drama


1953

Svatoušek

Film - Drama


1952

Les Sept péchés capitaux

Film - Drama


1951

Červená krčma

Film - Komedie, Krimi


1949

Postarej se o Amálku

Film - Komedie


1947

Ďábel v těle

Film - Romantický


1946

Sylvie a fantom

Film - Komedie, Romantický, Fantasy


1943

Douce

Film - Drama


1942

Mariage de Chiffon, Le

Film - Komedie

Lettres d'amour

Film - Drama


1939

The Mysterious Mr. Davis

Film - Drama

Fric-Frac

Film - Komedie


1938

Ruisseau, Le

Film


1937

Affaire du courrier de Lyon, L'

Film - Drama, Historický


1933

Ciboulette

Film - Komedie, Muzikál


1932

Peur des coups, La

Film

Le plombier amoureux

Film - Komedie

Un client sérieux

Film

Athlète incomplet, L'

Film - Komedie, Drama

Gendarme est sans pitié, Le

Film

Invite monsieur à dîner

Film


1931

Buster se marie

Film - Komedie

Fils du rajah, Le

Film

Pente, La

Film

Pur sang

Film


1929

Construire un feu

Film


1926

Vittel

Film


1923

Fait-divers

Film - Krátkometrážní


Scenárista

2007

L'Auberge rouge

Film - Komedie, Krimi


1977

Gloria

Film


1973

Lucien Leuwen

Seriál - Krimi, Drama


1969

Patates, Les

Film


1963

Magot de Josefa, Le

Film


1958

V případě neštěstí

Film - Krimi, Drama, Romantický


1954

Červený a černý

Film - Drama

Osení

Film - Drama


1953

Svatoušek

Film - Drama


1952

Les Sept péchés capitaux

Film - Drama


1951

Červená krčma

Film - Komedie, Krimi


1947

Ďábel v těle

Film - Romantický


1937

Affaire du courrier de Lyon, L'

Film - Drama, Historický


1933

Ciboulette

Film - Komedie, Muzikál


1923

Fait-divers

Film - Krátkometrážní


Střihač

1923

Fait-divers

Film - Krátkometrážní

Životopis

Claude Autant-Lara se narodil v Luzarches nedaleko Paříže a pocházel z umělecké rodiny; jeho otec Édouard Autant byl architektem a stýkal se slavnými výtvarníky, například se sochařem Rodinem, matka Louise Lara byla přední herečkou slavného divadla Comédie Française. Po obou rodičích měl tedy Claude genetické předpoklady k umělecké dráze, po matce pak později přijal i její jméno. Studoval na uměleckých školách v Paříži, za první světové války pak v Londýně, kam jej matka jako přesvědčená pacifistka vzala s sebou z válkou stižené Francie.

Po skončení první světové války začal Claude pracovat u filmu, přičemž jeho počátky jsou spojeny s avantgardou, s níž se ve 20. letech zcela ztotožňoval. V oblasti filmu začínal Autant-Lara jako asistent režisérů R. Claira nebo M. L'Herbiera, prosadil se také jako kostýmní výtvarník, scénograf a produkční, výjimečně se objevil i před kamerou jako herec. Již jako dvacetiletý se pustil i do samostatné režie, jeho debutem byl krátký film FAIT-DIVERS (1923). V době němé éry pak realizoval ještě několik dalších snímků, významný podíl v několika profesích měl na filmu NANA (1926) režiséra Jeana Renoira. Výrazným uměleckým počinem byl film CONSTRUIRE UN FEU (1929) podle literární předlohy Jacka Londona, kterému se však dostalo značně kontroverzního přijetí. Po nástupu zvukového filmu se Autant-Lara načas odstěhoval do Hollywoodu, kde realizoval francouzské verze amerických filmů a především zde získal cenné zkušenosti.

Po návratu do Francie natočil svůj první celovečerní francouzský film, muzikál CIBOULETTE (1933), z jeho další tvorby pak vyniká veselohra FRIC-FRAC (1939), která však paradoxně není spojována s jeho osobou, protože se na ní režisérsky podílel ještě Maurice Lehmann a osobnosti obou režisérů především zastínila účast řady tehdejších hvězd. Své nejlepší filmy natočil Autant-Lara v době německé okupace, kdy vytvořil ostře satirické tituly podle scénářů Jeana Aurencha, LE MARIAGE DE CHIFFON (1942) a DOUCE (1943). Tehdejším Claudovým mottem byla myšlenka, že film bez špetky jedu je bezcenný. To mu také vyneslo pověst anarchisty, která jej provázela i po válce, přestože po roce 1945 měl nepochybné zásluhy na obnově zdecimované francouzské kinematografie.

K dalšímu uměleckému vrcholu dospěl Autant-Lara s filmem ĎÁBEL V TĚLE (Le diable au corps, 1946), který byl natočen podle románu Raymonda Radigueta a odehrává se v letech první světové války, během níž se odvíjí příběh věkově nerovné lásky studenta a vdané ženy. Diváci film odsoudili jako protifrancouzsky zaměřený, kritici jej naopak pochválili. Film byl nominován na cenu Zlatého lva na festivalu v Benátkách, kterého sice nezískal, ale byl oceněn Stříbrnou stuhou Italského syndikátu filmových novinářů. Další dosud známý film, dodnes svěží komedie ČERVENÁ KRČMA (L'auberge rouge, 1951) byl naopak označen jako skrytý útok na církev. Z dnešního pohledu se s nepochopitelným atakem kritiky setkaly další dodnes ceněné filmy NAPŘÍČ PAŘÍŽI (La traversée de Paris, 1956) a V PŘÍPADĚ NEŠTĚSTÍ (En cas de malheur, 1958). Naopak sázkou na jistotu byl filmový přepis slavného Stendhalova románu ČERVENÝ A ČERNÝ (Le rouge et le noir, 1954), za který Autant-Lara dostal Cenu kritiky od Francouzského syndikátu filmových kritiků. Vesměs všechny filmy se setkaly s komerčním úspěchem a několik z nich překročilo čtyřmiliónovou návštěvnost v kinech; komedie LA JUMENT VERTE (1959) s Bourvilem v hlavní roli sice nepatří k režisérovým uměleckým vrcholům, nicméně ve francouzských biografech ji vidělo bezmála šest miliónů diváků.

Co se týče námětů, Autant-Lara tvořil svým způsobem progresívní, vždy ale nejednoznačně přijaté filmy. Nikdy neměl mnoho přátel, o to více kritiků, od 40. let tak musel svou práci obhajovat ve vlastních knihách a také na stránkách časopisů. Na přelomu 50. a 60. let se pak dostal do ostrého sporu s mladými tvůrci nastupující nové vlny, kteří mu vyčítali upřednostňování scénáře a herců na úkor režiséra, zatímco oni naopak stavěli osobnost režiséra na první místo. Několikaletá polemika s mladými filmaři Autant-Laru značně vyčerpávala, nicméně se nevzdával a nadále točil. Zatímco u nás jsou spíše známé filmy jako HRÁČ (Le joueur, 1958) nebo HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Christo, 1961), odborníci naopak vyzdvihují další filmy s kontroverzními tématy jako LE JOURNAL D'UNE FEMME EN BLANC (1965) a UNE FEMME EN BLANC SE RÉVOLTE (1966). Již zmíněný spor s mladými tvůrci vyústil v to, že Autant-Lara odmítl přijmout tzv. novou vlnu jako celek a sám se tak dostal na okraj zájmu, na přelomu 60. a 70. let se pak prakticky umělecky odmlčel. Jeho posledním prací byl film GLORIA (1977).

V polovině 80. let publikoval Autant-Lara své paměti pod názvem Vztek v srdci (La rage dans le coeur, 1984), nakonec se jako sympatizant pravicové politiky dostal do Evropského parlamentu (1989), kde však opět vystupoval natolik kontroverzně, že se musel svého mandátu krátce poté vzdát a byl donucen i k rezignaci na post viceprezidenta Akademie umění. Následně odešel do soukromí a zemřel po dlouhé nemoci v Antibes v jižní Francii 5. února 2000 ve věku 98 let.

Uměleckou dráhu Claude Autant-Lary lemovala kromě již zmíněných ocenění také další vyznamenání. V roce 1954 získal Velkou cenu francouzského filmu, o dvacet let později pak Evropskou filmovou cenu udělenou v Itálii (1974), ve Francii byl pak jmenován rytířem Čestné legie a byl také dekorován Řádem literatury a umění ministerstva kultury. Jeho manželkou byla pomocná režisérka a příležitostná scénáristka Ghislaine Auboin (1912-1967).

Pavel "argenson" Vlach

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.