Libuše Pospíšilová

Libuše Pospíšilová

Osobnostcsfd.cz

Herečka, Scenáristka

80%
Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

2000

Příběhy slavných

Seriál - Dokumentární, Životopisný


1999

Ze života pubescentky

Film - Drama

Cenzurované sny

Film - Dokumentární


1998

Na lavici obžalovaných justice

Seriál - Mysteriózní, Drama


1997

Bakaláři 1997

Seriál - Komedie, Krátkometrážní


1994

Ještě větší blbec, než jsme doufali

Film - Komedie


1991

Vyžilý Boudník

Film - Komedie, Drama


1990

Ta naše písnička česká II

Film - Komedie, Drama


1989

Volná noha

Film - Hudební, Komedie


1986

Zločin v galérii Gruyère

Film - Komedie


1983

Faunovo velmi pozdní odpoledne

Film - Komedie


1972

Bakaláři

Seriál - Komedie, Krátkometrážní


1961

Můj přítel Gaj

Film - Drama


1959

Sny na neděli

Film - Drama, Romantický

Radúz a Mahulena

Film - Poetický, Pohádka, Drama


1958

Seňka dezertér

Film - Drama

Píseň o Čapajevu

Film - Historický


1957

Dítě

Film


1956

Ženichové

Film - Komedie


1955

Ztracená stopa

Film - Dobrodružný, Drama


1953

Výstraha

Film - Drama


1952

Anna proletářka

Film - Drama


1950

Případ Dr. Kováře

Film - Drama


Scenáristka

1986

Manželství Mamerta Kalivody

Film - Komedie

Grófinka

Film - Komedie, Romantický

Světlo v tmách

Film - Krimi, Drama

Případ Karoliny Testové

Film - Komedie


1985

Stalo se jedné neděle

Film - Komedie


1974

Vánoce tu budou coby dup!

Film - Komedie


1973

Ljuba 1973

Seriál - Hudební


1972

Bakaláři

Seriál - Komedie, Krátkometrážní

Životopis

Libuše Pospíšilová se narodila 2. srpna 1923 v Habrovanech u Vyškova. Roku 1946 vystudovala herectví na brněnské Státní konzervatoři a už za studií hrála v brněnském Městském divadle mladých. Následně krátce prošla Beskydským divadlem v Hranicích na Moravě (1946 – 1947), dále Hanáckým divadlem v Přerově (1947 – 1949) i olomouckým Krajským oblastním divadlem (1949 – 1951).

Po těchto angažmá zakotvila v pražském Divadle na Vinohradech (1951 – 1963). Po odchodu z Vinohrad se stala do odchodu na penzi dramaturgyní, scenáristkou (např. MANŽELSTVÍ MAMERTA KALIVODY) a v 70. letech zástupkyní šéfredaktora Hlavní redakce zábavných pořadů v Československé televizi Praha. V prosinci 1948 hostovala v Národním divadle v Praze (jako „Princezna Pampeliška").

Ve Vinohradském divadle se představila ve hrách „Strakonický dudák" (Dorotka), „Přelom" (Xenie), „Jan Hus" (Děvče), „Jan Žižka" (Měšťanka), „Jan Roháč" (Krásná paní), „Signály" (Zdravka), „Puškin" (Voroncovová), „Kdo se směje naposled" (Zina), „Nora" (Služebná), „Don Carlos" (Markýza), „Elektra" (Chrysothemis), „Deník Anny Frankové" (Margot), „Cyrano z Bergeracu" (Herečka), „Král Václav IV." (Královna Žofie), „Tartuffe" (Marie), „Damoklův meč" (Soudcova žena), „Svět, kde se žebrá" (Mařenka), „Vláda žen" (Klinarété), „C. k. státní ženich" (Pekařka), „Letní hosté" (Dáma ve žlutých šatech) a nebo „Válka s mloky" (Žena).

Ještě v dobách svého olomouckého angažmá debutovala v českém filmu jako zdravotní sestra Helena ve filmu PŘÍPAD DR. KOVÁŘE (1950) Miloše Makovce.

V 50. letech jako členka Vinohradského divadla sehrála větší (a hlavně záporné) role rozmazlené dcery Dadly Rubešové ve Steklého dramatu ANNA PROLETÁŘKA (1952), záškodnické a „imperialismu zaprodané" inženýrky Lili Burdové v dramatu podle Marie Majerové VÝSTRAHA (1953) Miroslava Cikána, Vlasty Linhartové ve snímku ZTRACENÁ STOPA (1955) Karla Kachyni a zdravotní sestry v Gajerových SNECH NA NEDĚLI (1959). Po přechodu do Československé televize se na dlouhých čtyřiadvacet let vzdálila od práce v kinematografii.

Režisérka Věra Chytilová nabídla Pospíšilové nejlepší a nejvýraznější úlohu afektované a po úředníkovi (někdejšímu spolužákovi) Karlovi – Faunovi (Leoš Suchařípa) toužící podnikové šéfky, která se v závěru filmu Faunovi zjeví jako zosobněná „Smrt", v komedii FAUNOVO VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE (1983).

Na rozhraní 80. a 90. let ještě ve filmu stvořila roličky předsedkyně komise Luňáková v komedii Julia Matuly VOLNÁ NOHA (1989), členky rekvalifikační komise v tragikomedii TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ II (1990) Víta Olmera, dramaturgyně v Křístkově komedii VYŽILÝ BOUDNÍK (1990) a starší ženy v další Olmerově komedii JEŠTĚ VĚTŠÍ BLBEC, NEŽ JSME DOUFALI (1994).

Jako dramaturgyně se podílela v Československé televizi na známých televizních filmech (NÁMLUVY KOMTESY GLADIOLY, ALFONS KARÁSEK V LÁZNÍCH, ZLOČIN NA POŠTĚ, HLAVNÍ VÝHRA, STRAŠIDLA apod.), seriálech (NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, ŽENA ZA PULTEM, PLECHOVÁ KAVALERIE, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ aj.) a pořadech (BYLO JICH ŠEST, DOSTAVENÍČKO, SILVESTR NA PŘÁNÍ).

Především jako dramaturgyně stála u zrodu oblíbeného televizního cyklu BAKALÁŘI (1971 – 1980), který po Miroslavu Horníčkovi uváděla spolu s Vladimírem Menšíkem. Získala Výroční cenu ČST (1974) za dramaturgii pořadu BAKALÁŘI a Výroční cenu SČDU (1977). V letech 1978 – 1980 byla členkou redakční rady čtrnáctideníku „Scéna".

Několikrát se před televizní kamery postavila i herecky (mj. filmy, seriály a pořady CO BUDEME DĚLAT V SOBOTU, SILVESTR NA PŘÁNÍ, BAKALÁŘI 1997, ZE ŽIVOTA PUBESCENTKY či NA LAVICI OBŽALOVANÝCH JUSTICE).

Ještě v dobách své aktivní herecké dráhy pracovala také v rozhlase („Nositelé řádu" atd.) a v dabingu (DVA LAKOMÍ MEDVÍDCI, VELKÁ RODINA, VRABEC ABSTINENT, BÍLÝ KRÁLÍČEK, STATEČNÝ ZAJÍC, SLAMĚNÝ BÝČEK, ZÁZRAČNÝ PRSTEN, VELKÁ RODINA, KRÁL DŽUNGLE, PŘED POTOPOU nebo OTEC, MATKA, SLUŽKA A JÁ).

Léta 1980 – 1990 vyučovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Poslední léta svého života strávila v soukromí. Herečka a televizní dramaturgyně Libuše Pospíšilová zemřela 18. června 2013 v Praze ve věku nedožitých devadesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.