Otto Rubík

Otto Rubík

Osobnostcsfd.cz

Herec

21. května, 1898, Ponětovice u Brna, Morava, Rakousko-Uhersko

26. listopadu, 1951, Praha, Československo

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1952

Divotvorný klobouk

Film - Hudební, Komedie, Muzikál


1947

Nikola Šuhaj

Film - Drama


1946

13. revír

Film - Film-Noir, Krimi, Drama

Lavina

Film - Krimi, Psychologický, Drama

Průlom

Film - Drama


1945

Rozina sebranec

Film - Drama, Historický


1944

Skalní plemeno

Film - Drama


1943

Mlhy na blatech

Film - Drama

Bláhový sen

Film - Drama, Romantický


1942

Kníže Václav

Film - Drama, Historický


1941

Rukavička

Film - Drama, Romantický

Preludium

Film - Psychologický, Drama, Romantický


1939

Kouzelný dům

Film - Mysteriózní, Psychologický, Drama


1938

Cech panen kutnohorských

Film - Komedie, Historický


1937

Bílá nemoc

Film - Psychologický, Sci-Fi, Drama

Filosofská historie

Film - Válečný, Drama, Romantický

Kvočna

Film - Komedie

Švanda dudák

Film - Pohádka, Rodinný, Drama, Fantasy


1934

Mazlíček

Film - Komedie

Pozdní máj

Film - Drama, Romantický

Hudba srdcí

Film - Drama, Romantický

Za řádovými dveřmi

Film - Drama, Romantický


1932

Děvčátko, neříkej ne!

Film - Hudební, Komedie, Muzikál

Růžové kombiné

Film - Komedie


1931

To neznáte Hadimršku

Film - Komedie

On a jeho sestra

Film - Hudební, Komedie


1930

Když struny lkají

Film - Drama, Romantický


1929

Chudá holka

Film - Drama


1922

Adam a Eva

Film - Komedie


Archivní záběry

1964

Humor je vážná věc

Film - Dokumentární, Komedie

Životopis

Otto Rubík se narodil 21. května 1898 v Ponětovicích u Brna. Původně začínal jako operní tenorový zpěvák. Jeho prvním angažmá byl operetní soubor v Národním divadle v Brně (1919 – 1921). Zde byl také obsazován do činohry. Poté přešel do Prahy a již navždy byl angažován do činohry Národního divadla v Praze (1921 – 1951), kde působil až do své předčasné smrti. Původně měl být však obsazen do operetního souboru, a to díky svému tenorovému zabarvení hlasu, který využil i v činohře.

Díky své vysoké a statné postavě, skvělé fyzické kondici, vypěstované sportem a výbušnému a ohnivě prudkému temperamentu, hrál nejčastěji role dobyvačných mužů a salonních milovníků v konverzačních komediích či dramatech („Jánošík“, „Chroust“, „Tajemství“). V nichž nejčastěji vytvářel dvojici s Jarmilou Kronbauerovou. Kromě milovníků dokázal skvěle a ironicky zahrát různé nedůtklivé, nedůvěřivé a vnitřně nevyrovnané muže se životním smutkem a se skvělým příjemným i jasným konverzačním herectvím. Ke konci života se vypracoval na skvělé charakterní, často záporné, postavy jak komické, tak i tragické. Skvělé a legendární kreace předvedl ve hrách „Lišák Stavinohov“, „Je veliká láska na světě?“, „Ideální manžel“, „Film“, „Křídový kruh“, „Tatík dětina“, „Alžběta Anglická“, „Diktátor“, „Lucerna“ a zejména „Lištičky“.

Přestože ve filmu debutoval již po svém příchodu do Prahy v roce 1921, filmové herectví nedosahovalo jeho osobě tolik uplatnění jako divadlo. Hrál nápadníka Dr. Prokopa Novotného v komedii ADAM A EVA (1922) a v dramatu CHUDÁ HOLKA (1929) mlynářova synka JUDr. Klementa Bořického. V obou filmech mu byla partnerkou slavná hvězda němých filmů Suzanne Marwille.

Ve zvukovém filmu, ve kterém se poprvé objevil roličkou strážmistra Prokopa v milostném Fehérově dramatu KDYŽ STRUNY LKAJÍ (1930), hrál zezačátku různé milovnické role mužných a mladých mladíků, a později menší dramatické a často záporné postavy.

Takový byl ředitel divadla Bernard ve komedii ON A JEHO SESTRA (1931), lehkomyslný Jiří Zlatník v komedii TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931) režisérů Karla Lamače a Martina Friče, malíř Filip v RŮŽOVÉM KOMBINÉ (1932), Rudolf Hora ve filmu DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE! (1932), lehkomyslný Viktor v melodramatu ZA ŘÁDOVÝMI DVEŘMI (1934), hostinský Konrád v dramatu POZDNÍ MÁJ (1934), žárlivý Eddy ve Fričově MAZLÍČKOVI (1934), Strada v HUDBĚ SRDCÍ (1934), hrabě Georg ve Vávrově FILOSOFSKÉ HISTORII (1937), maršálův pobočník v BÍLÉ NEMOCI (1937) Hugo Haase, princ Alamír v Innemannově báchorce podle J. K. Tyla STRAKONICKÝ DUDÁK (1937), nový manžel Klenka v Haasově filmu KVOČNA (1937), Jan Dačický z Heslova, bratr bohémského frejíře Mikuláše Dačického z Heslova (Zdeněk Štěpánek) ve Vávrově kostýmní a nacionální komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), protivný Lariš v dramatu KOUZELNÝ DŮM (1939) Otakara Vávry, Pavlínin otec v RUKAVIČCE (1941), divadelní herec v PRELUDIU (1941), Hurt ve SKALNÍM PLEMENI (1943), herec Helbich v Holmanově melodramatu BLÁHOVÝ SEN (1943), správce v MLHÁCH NA BLATECH (1943) či brusíř ve Vávrově ROZINĚ SEBRANCI (1945).

Po válce hrál Rubík pouze v pěti filmech. Hrál detektiva Pobožného ve TŘINÁCTÉM REVÍRU (1946) Martina Friče, strážníka v Cikánově LAVINĚ (1946), horníka v PRŮLOMU (1946) a četníka Feketeho Imreho v Krňanského NIKOLOVI ŠUHAJOVI (1947). O pět let později se jako handlíř, zvaný Černokudrnáč v muzikálu DIVOTVORNÝ KLOBOUK (1952) Alfréda Radoka zahrál naposledy. Premiéry (3. července 1953) svého posledního filmu se již bohužel nedožil (uskutečnila se až dva roky po jeho smrti).

Jako jeden z předních členů činohry Národního divadla byl často také využíván rozhlasem („Faust“ či „Kristus“). Za své dlouholeté účinkování na prknech Národního divadla byl poctěn titulem Zasloužilý člen Národního divadla. Otto Rubík předčasně zemřel 26. listopadu 1951 v Praze ve věku pouhých padesáti tří let.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.