Jean-Devaivre

Francouzský režisér Jean Devaivre, vlastním jménem Jean-Justin de Vaivre, natočil pouze deset filmů, na řadě dalších se ale podílel v různých profesích a zařadil se mezi významné filmaře poválečné francouzské kinematografie. Pocházel z Boulogne-Billancourt, počátkem třicátých let studoval výtvarná umění a architekturu a poté začal pracovat u filmu. Od roku 1934 se jako výtvarník dekorací i v profesi střihače podílel na vzniku kvalitních filmů, například dodnes vysoce hodnoceného snímku BOUDU Z VODY VYTAŽENÝ (Boudu sauvé des eaux, 1934).

Koncem třicátých let byl Devaivre asistentem režie u Pierra Billona nebo Léo Joannona, později spolupracoval s dalšími významnými tvůrci Maurice Tourneurem nebo André Cayattem. Na přípravách filmu POPLACH VE STŘEDOZEMNÍM MOŘI (Alerte en Méditerranée, 1938) se původně podílel jako technický režisér, po zranění Léo Joannona při autonehodě jej pak ale sám dokončil (film získal Velkou cenu francouzské kinematografie).

Na počátku druhé světové války vstoupil Jean Devaivre do armády a s nasazením života se aktivně zúčastnil bojů proti Němcům. Když válka s Německem skončila okupací Francie, Devaivre se vrátil do civilního života a pod hlavičkou německé společnosti Continental Film znovu působil jako asistent režie. Později se ale zapojil do odboje a jeho aktivity mu později vynesly několik vojenských vyznamenání.

Jako samostatný režisér se Jean Devaivre uvedl velmi slibně mimořádně úspěšnou komedií POSTRACH BILETÁŘŮ (Le roi des resquilleurs, 1945), komerčními trháky byly i jeho další filmy. Mezinárodní trofej z festivalu v Locarnu si přivezl za film FARMA SEDMI HŘÍCHŮ (La ferme des sept péchés, 1949), tato historická kriminálka z 19. století na druhou stranu ale narazila na vlažnější zájem diváků. Další úspěchy čekaly na Devaivra s kostýmními komediemi o krásné šlechtičně Caroline (v hlavní roli tehdy slavná Martine Carol) ROZMARNÁ CAROLINE (Un caprice de Caroline chérie, 1953) a SYN SLADKÉ CAROLINE (Le fils de Caroline chérie, 1955). Svůj poslední velký úspěch, dobrodružný film POPLACH NA JIHU (Alerte au sud, 1953), zaštítil i jako producent.

Koncem padesátých let měl Jean Devaivre ještě další plány, které však ztroskotaly na vysokých nákladech (šlo o náročné historické filmy nebo dobrodružné filmy podmíněné natáčením mimo Francii) a s příchodem nové vlny upadal zájem o jeho práci. Pro jiné režiséry ale nadále pracoval jako poradce a sám natočil několik dokumentů. Řadu let pracoval na svých pamětech, které nakonec vyšly v roce 2002 pod názvem Action! Tuto jeho autobiografii pak použil režisér Bertrand Tavernier pro natočení filmu PROPUSTKA (Laissez-passer, 2002). Devaivre se s tvůrci filmu ale začal soudit kvůli zneužití autorských práv, vynesení konečného rozsudku se však nedočkal. Jean Devaivre zemřel 27. dubna 2004 ve věku 91 let. Za své aktivity v době války a okupace obdržel Řád Čestné legie a Válečný kříž, práce pro film mu vynesla Řád umění a literatury.

Pavel "argenson" Vlach