Zdenka Sulanová

Zdenka Sulanová se narodila 18. února 1920 v Českých Budějovicích jako Zdeňka Hrušková opernímu tenoristovi Adolfu Hruškovi (1885 – 19??). Po čtyřech letech života v Praze s rodiči přesídlila do Semil. Už od dětství projevovala hudební a pěvecké nadání, které rozvíjela v ochotnickém kroužku a u Bohumily Rosenkrancové. Studovala gymnázium v Nové Pace a na Žižkově, ale záhy přešla a úspěšně dokončila Státní konzervatoř (1939).

Sulanová se od dětství chtěla stát operetní zpěvačkou, ale současně se rozhodovala i pro činohru. Svůj pseudonym Sulanová si zvolila ještě na konzervatoři podle jména své babičky. Jako malá studentka konzervatoře se poprvé mihla jako dělnice v květinářství v Cikánově ostudném melodramatu DĚVČE ZA VÝKLADEM (1937) s Hanou Vítovou, Helenou Bušovou, Antonií Nedošinskou a Martou Májovou.

Ještě tentýž rok si ji na konzervatoři všimli producenti Europafilmu a rázem se jí změnil celý život. V Binovcově melodramatu LÍZIN LET DO NEBE (1937) stvořila velkou titulní úlohu po vzoru Deany Durbinové (byla pokládána za její českou variantu) obecního sirotka Lízu Irovskou, která se se svým krásným hlasem (v původním scénáři však měla mít Líza místo pěveckých taneční vlohy) vyzdvihne ze dna až k výšinám. I když byla Zdenka Sulanová ještě herecky nevyzrálá, svým zpěvem a kouzelně dětským zjevem dokázala diváky dojmout až k slzám.

Nevídaný herecký úspěch tohoto filmu přivedl na svět i jeho volné (neméně úspěšné) pokračování s názvem LÍZINO ŠTĚSTÍ (1939). Zatímco v prvním díle musela Líza těžce „bojovat“ s opovrhováním spolužáků a lidí z maloměsta, v pokračování už navštěvovala luxusní dívčí penzionát a jediné co si musela „vybojovat“ byla přízeň snoubencovy (Ladislav Boháč) rodiny včele s velmi svéráznou vládkyní rodinného kruhu babičkou Lepařovou (Antonie Nedošinská).

Ještě před tím si však stihla zahrát v dalším Binovcově melodramatu BLÁHOVÉ DĚVČE (1938). I tento snímek byl dojemným příběhem z uměleckých kruhů podle dojímavého románku „Korky v mlze“ Maryny Radoměrské. Zdenka Sulanová si po boku Hany Vítové zahrála Lidlu, jenž se na konci filmu provdá za svůj tajný idol, skladatele Joneše (Vladimír Borský) a porodí mu dítě.

Po vzoru Lízy Irovské se rozhodl Václav Binovec zfilmovat další milostné melodrama, tentokrát pod názvem MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ (1940). Madla Satranová (Sulanová) se díky náhodě stane členkou dětského pěveckého sboru Jaroslava Klána (Ladislav Boháč) a svým hlasem oslní celý svět. I když je film dalším z tuctových melodramat, svou jinotajnou písní „Ty lesovské stráně“ pomáhala pozdvihovat nacistickým terorem utlačované národní sebevědomí.

Po pětileté odmlce si na ni opět vzpomněl Václav Binovec s rolí zpěvačky Marie Daubnerové pro drama BLUDNÁ POUŤ (1945). Snímek se však natáčel v posledních měsících války a nemohl být v poválečné době dokončen. Václav Binovec byl vzdálen od filmové práce z důvodu svého aktivismu za protektorátu a Zdenka Sulanová byla prohlášena za kapitalistickou hvězdu a rodiče za třídní nepřátele.

Sice ještě krátce po osvobození vystupovala v Divadle 5. května, ale vdala se za slovenského důstojníka Babničova a spolu se odstěhovali na Slovensko. Dva roky vystupovala v prešovské činohře a operetě („Mam’zelle Nitouche“ a „Země úsměvů“) a zpívala v rozhlase v Košicích. S manželem se rozvedla, po dvou letech se vrátila do Prahy a před definitivním koncem kariéry se ještě exponovala na estrádách.

Dvakrát se vdala za dva Nováky, pracovala v oděvním družstvu Moděva v pasáži Alfa a od roku 1967 do odchodu na odpočinek působila jako programová referentka v pražském Filmovém podniku. Své poslední chvíle života dožila na venkově. Ke konci života ještě vystoupila několikrát na veřejnosti a s Alešem Cibulkou začala připravovat vzpomínky „Zdenka Sulanová“ (2005). Zdenka Sulanová zemřela 9. srpna 2004 v jihočeských Cerhonicích ve věku osmdesáti čtyř let.

Jaroslav "krib" Lopour