Elisabeth Ida Marie Flickenschildt, D'Elisabeth Flickenschildt, nebo Elisabeth Flickenschildt, nosila též uměleckou přezdívku „Flicki", byla německá divadelní a filmová herečka. Je řazena mezi nejvýznamnější poválečné herečky. Po maturitě v Hamburku nastoupila do oděvní firmy. Zajímala se o divadlo a její otec, který byl námořním důstojníkem ji zpočátku v kariéře bránil. Na jízdenku do Berlína si vypůjčila peníze od služebné a opustila domov. Otec nakonec kapituloval a aby ji měl doma, souhlasil s její volbou - být herečkou.

Herecký debut si odbyla v hamburském Schauspielhaus, rolí Armgardy ve hře WILHELM TELL. Vystřídala několik scén. Tři roky působila v Mnichově a Berlíně. V roce 1935 učinkovala poprvé ve filmu českého režiséra Karla Lamače GROßREINEMACHEN. Po roce se provdala za dramaturga a Gründgensova asistenta Rolfa Badenhausena (1907–1987). Gründgens ji po svatbě přijal do hereckého souboru Státního divadla v Berlíně, kde začala rolí čarodějnice v Goethově FAUSTOVI. Velká část její kariéry byla spjata právě s Gründgensem, který ji ostatně doporučil pro její první film a několik let pracoval jako její agent. Od roku 1932 byla členkou NSDAP a filmy, které v období národního socialismu natočila, ji proslavily v německy mluvících zemích. Byly jimi DER ZERBROCHENE KRUG, DER MAULKORB, ROBERT KOCH, DER BEKAEMPFER DES TODES, TRENCK, DER PANDUR, EWIGER REMBRANDT a ROMANZE IN MOLL.

Válečná léta prožila klidně. Byla sice vybombardována, ale jak později vzpomínala, Státní divadlo v Berlíně pod Gründgensonovým vedením byl ostrov jistoty. V srpnu 1944 byla zapsána na tzv. seznamy Boží milosti a nepodléhala branné povinosti. Po válce byla krátce zatčena a internována, paradoxně s obviněním, ne za svoji nacistickou minulost, ale za zfalšování dotazníku okupační správy, ve kterém svou minulost „upravila". V poválečném období patřila mezi nejkrásnější německé herečky (její fotografie na tomto profilu je z roku 1949), navázala opět na spolupráci s režisérem Gründgensem, tentokrát v düsseldorferském Schauspielhaus a později v hamburském Deutsche Schauspielhaus. Podle vzpomínek kolegů hrála divadlo s intenzitou, hraničící až s posedlostí. V rozhovoru s novináři uvedla: „Neznám pocit být bez práce".

Na divadelních prknech ztvárnila ženské postavy německé i světové divadelní literatury. V roce 1952 natáčí bývalá nacistka film TOXI. Hraje tetu Wally ve filmu, líčícím poválečné osudy německých dětí, kdy otcem byl americký černošský voják. Po Gründgensonově smrti v roce 1963, která ji velmi zasáhla, opouští kamenné angažmá. Divadelní atmosféra ochladla, zmizela jiskra v oku a počáteční nadšení. Elisabeth Flickenschildt nerada cestuje a dává přednost svému koníčku - koupila si v Guderhandviertelu zemědělskou usedlost, kde pěstuje zvířata a vaří. Ve věku 58 let má za sebou roli Nelly Oaksové ve filmu DAS GASTHAUS AN DER THEMSE. Aby měla peníze, dále natáčí filmy a aniž to tuší stává se symbolem německého fenoménu - Edgar Wallace filmů, v kterých vytvořila několik démonických postav. Jen v období 1959 až 1972 natočili Němci třicetosm Edgar Wallace filmů. Šlo o tzv. druhou vlnu. DAS GASTHAUS AN DER THEMSE byl dvanáctým, s návštěvností 3 600 000 diváků ale nejúspěšnějším. Po roce ztvárnila Lady Emily Lebanon v DAS INDISCHE TUCH. Úsměvnou roli zde má Eddi Arent, pozdější lovec motýlů ve filmu POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE. Když jej na zámku, kde se vraždí vyzvou, aby zburcoval Scotland Yard, napíše dopis a svěří jej poštovnímu holubovi. V roce 1963 si zahrála v DAS PHANTOM VON SOHO Joannu Filiati. Autorem předlohy byl Bryan Edgar Wallace, syn Edgara Wallaceho.

Přibývaly role i v televizních produkcích. Zahrála si v seriálu DER KOMMISSAR. V klasických produkcích se objevila např. v tragikomedii DIE RATTEN. Svůj poslední film DIE NACHT AUS GOLD natočila v roce 1976.

Elisabeth Flickenschildt vydala v roce 1971 memoáry s názvem „Kind mit roten Haaren – Ein Leben wie ein Traum". V roce 1964 získala za film DAS GROßE LIEBESSPIEL Zlatý filmový pás. Ve stejném roce ji zemské ministerstvo Severního Porýní - Vestfálska jmenovalo profesorkou. V roce 1967 získala cenu Bambi. V roce 1975 ji byl propůjčen Spolkový záslužný kříž. 12. října 1977 se herečka vracela z dobytčího trhu a při autonehodě byla těžce zraněna. Podle některých svědectví se během řízení učila roli. Na následky poranění po 14 dnech zemřela a je pohřbena v Bernau am Chiemsee.

ČSFD.cz

Komentáře - zatím bez komentáře