Herec/čka
1971Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Thriller
1970
Film - Komedie
Seriál - Krimi, Akční
1969
Warum hab ich bloß 2 x ja gesagt?
Film - Komedie
Seriál - Krimi, Drama
1968
Film - Western
Film - Dobrodružný, Komedie, Muzikál
Film - Drama
Film - Akční
1967
Film - Krimi, Thriller, Drama
Film - Sci-Fi
Film - Krimi, Drama
1966
Film - Dobrodružný, Romantický, Historický
Kommissar X - Drei gelbe Katzen
Film - Dobrodružný, Akční
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Drama, Akční
1965
Film - Dobrodružný, Drama, Romantický, Akční
Film - Dobrodružný, Drama, Akční
1964
Film - Dobrodružný, Krimi, Drama, Akční
Film - Krimi, Mysteriózní
Film - Komedie
Film - Komedie
1963
Film - Dobrodružný, Krimi
Film
Film - Krimi
Film - Komedie, Krimi, Thriller
Film - Komedie
1962
Film - Dobrodružný, Horor, Sci-Fi, Akční
Film - Romantický
Das Mädchen und der Staatsanwalt
Film - Drama
Ohne Krimi geht die Mimi nie ins Bett
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie
Film - Hudební, Komedie
1961
Film - Sci-Fi
Film - Komedie
Film - Krimi
1960
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Krimi
1959
Film - Komedie, Krimi, Romantický
Seriál - Dobrodružný
Hier bin ich - hier bleib' ich
Film - Komedie, Muzikál
1958
Lilli - ein Mädchen aus der Großstadt
Film - Komedie, Krimi
1957
Film - Komedie
Původem dánská herečka Ann Smyrner zahájila svou kariéru jako nadějná divadelní herečka, pak se ale zařadila do zástupu blonďatých krasavic západoevropské kinematografie průměrných kvalit. Narodila se jako Hanne Smyrner v Kodani, respektive ve Frederiksbergu, který je součástí dánského hlavního města. Jejím otcem byl významný dánský divadelní herec Poul Smyrner (1899-1978), matka byla operní pěvkyní.
Ann Smyrner díky rodičům již od dvou let vystupovala na jevišti a v letech 1955-1956 studovala herectví. Debutovala na divadelní scéně Aarhus Teater v druhém největším dánském městě Aarhusu a tady také v roce 1956 získala cenu pro mladé talenty. Její stoupající popularitu podpořila také fotografie na titulní straně časopisu Life v roce 1957 a tehdy dostala první příležitost před kamerou, nikoli v Dánsku, ale v Německu. Dobrá znalost němčiny jí umožnila zakotvit v západoněmeckém filmovém průmyslu a na přelomu 50. a 60. let byla značně vytíženou filmovou herečkou.
První filmovou roli dostala v romantické komedii VŠEMI MILOVÁNA (Von allen geliebt, 1957) po boku předválečné hvězdy Magdy Schneider, o rok později ji výrazně zviditelnila titulní role ve filmu LILLI - DÍVKA Z VELKÉHO MĚSTA (Lilli - ein Mädchen aus den Großstadt, 1958). Velkou příležitost dostala také v úspěšné komedii TROJČATA NA PALUBĚ (Drillinge an Bord, 1959), nenáročné filmy různých žánrů jí pak provázely i v dalších letech. V rodném Dánsku točila poprvé v roce 1960, kdy reprezentovala ženský prvek v hororu REPTILICUS (1961). Mezitím se objevila i na italské půdě a hrála ve filmu HŘÍCHY MLADISTVÝCH LET (Il peccato degli anni verdi, 1960).
Se stoupající popularitou se Ann Smyrner stala i předmětem zájmu bulvárních médií, která začala probírat její vztahy s muži. V létě 1961 byl například zmiňován jordánský princ Faref Husejn (*1936), s nímž se setkala na filmovém festivalu v Berlíně. Větší pozornost byla věnována jejímu poměru se slavným Lexem Barkerem (1919-1973), jehož partnerkou byla i v několika filmech. Pár spolu vytvořili například v mezinárodně obsazeném dobrodružném filmu DAS TODESAUGE VON CEYLON (1963) nebo v německé komedii SNÍDANĚ DO POSTELE (Frühstück im Doppelbett, 1963), hráli spolu také v britském snímku VICTIM FIVE (1964), při jehož natáčení v jižní Africe byla Ann Smyrner pokousána psem nakaženým vzteklinou a několik týdnů pak strávila v nemocnici.
Dobrodružný a kriminální žánr ve filmografii Ann Smyrner dominoval, výjimku tvoří například hlavní postava Andrey von Brugger, zamilované dcery bohatého statkáře, v rakouském filmu ROMANCE V BENÁTKÁCH (Romanze in Venedig, 1962). Většina německých filmů Ann Smyrner je u nás prakticky neznámá, připomeňme ale například francouzský film ANGELIKA A KRÁL (Angélique et le roi, 1965); tady hrála komornou Terezu, která se snaží Angelice podstrčit jedem napuštěné šaty a zaplatí za to životem. V širším měřítku ji zviditelnil také španělsko-německý horor DŮM TISÍCE PANENEK (La casa de las mil muñecas, 1967). Výjimečně pracovala i mimo západní Evropu a spíše jako kuriozita se v její filmografii vyjímá polský film KDYŽ LÁSKA BYLA HŘÍCHEM (Kiedy milosc byla zbrodnia, 1968), kde hrála větší roli majitelky kavárny a vytvořila zde partnerskou dvojici s americkým hercem Markem Damonem.
Mezi natáčením po celé Evropě i ve světě měla Ann Smyrner i další plány, po filmování v jižní Africe například chtěla otevřít cestovní kancelář, chystala se napsat knihu pro děti, psala také krátké reportáže pro noviny a časopisy. Pracovní vytížení ji na jaře 1968 přivedlo na pokraj zhroucení, načež celé léto v roce 1968 strávila na Ibize. I když se zotavila, zdravotní problémy ji provázely i později, hospitalizována byla znovu dvakrát v roce 1970, mezitím se ale stihla vrátit k divadlu a na scéně dánského Královského divadla hrála v roce 1969 Desdemonu v Othellovi. Z jejího dalšího filmování v Německu připomeňme spolupráci s významným režisérem Franzem Antelem (PROČ JSEM ŘEKL DVAKRÁT ANO? - Warum hab ich bloss zweimal ja gesagt?, 1969) nebo dobově úspěšnou komedii TANTE TRUDE AUS BUXTEHUDE (1971).
Během cestování po světě se Ann Smyrner setkala s různými kulturami a náboženstvími, okultismus ji zcela ovládl v 70. letech, a i když na Cejlonu přišla do styku například i s hinduismem, jejím světem se později stalo křesťanství, jemuž se začala věnovat jako spisovatelka a propagátorka na různých akcích. Mezitím dospěla k závěru její filmová kariéra a podobně jako řada jiných krásek spojených s mezinárodními produkcemi se musela na přelomu 60. a 70. let vyrovnat s rapidním úbytkem nabídek k natáčení. Četné zdravotní problémy neustále prezentované v médiích pomalu přestaly být zajímavé, i když například v roce 1972 strávila v nemocnici plných osm měsíců. Poslední položkou v její filmografii je italsko-německá kriminálka HODINA TERORU (Ore di terrore, 1971).
Po posledním pobytu v nemocnici se v roce 1972 vrátila k rodičům a několik let žila zcela v ústraní v Aarhusu, časem ale dostala nabídku uvádět vlastní náboženský pořad v dánském rozhlase. Počátkem devadesátých let přesídlila do Španělska, kde žila se svým dlouholetým partnerem, dánským novinářem Ole Halsenem. V ústraní španělského venkova žije dodnes, píše knihy s náboženskou tématikou, na veřejnosti však vystupuje již jen výjimečně.