Herec
1922Film - Krimi
Film
1919
Film - Drama
1918
Film
1917
Film
1915
Film
Film - Horor
1913
Film - Krátkometrážní, Drama
Film
Film
Režisér
1962Film - Dobrodružný, Historický
1961
Film - Dobrodružný
1960
Film - Dobrodružný, Romantický, Historický
Film - Dobrodružný, Válečný, Drama, Akční
1959
Film - Dobrodružný, Drama, Akční
Film - Drama
1958
Film - Krimi
Film - Drama
1956
Film - Krimi
1955
Film - Romantický
Film - Drama
1954
Film - Drama
1953
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama
1951
Film - Komedie
1950
Film - Komedie
Mann, der zweimal leben wollte, Der
Film - Drama
Film - Krimi, Drama
1949
Film - Komedie
1944
Film - Krimi
1943
Film
Film - Drama
1942
1941
Film - Romantický
1940
Film
1939
Film
Film
1938
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Krimi
1937
Film - Válečný, Drama, Romantický
Film
1936
Film
Film - Drama
Film - Drama
1935
Film
1934
Volha v plamenech (francouzská verze)
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1933
Film
Film - Válečný
1932
1931
Film - Historický
Film - Drama, Historický
Film - Drama
1929
Film - Drama
1928
Film - Drama, Romantický
Film
Film - Dobrodružný, Romantický, Akční
1926
Film - Dobrodružný
1925
1924
Film
1923
Film
1922
Film
Film
1921
Film
1919
Film - Drama
Film
1918
Film - Drama
Film
Film - Drama
Film
Film
1917
Film
Film
Film
Film
1916
1915
Film - Drama
Film
Film - Drama
Film - Horor
1914
Scenárista
1961Film - Komedie, Muzikál
1960
Film - Dobrodružný, Válečný, Drama, Akční
1959
Film - Dobrodružný, Drama, Akční
Film - Drama
1958
1955
Film - Drama
1950
Film - Krimi, Drama
Film - Komedie
1949
Film - Komedie
1945
Film - Drama
1944
Film - Krimi
1943
Film - Drama
1941
Film - Romantický
1940
Film
1934
Volha v plamenech (francouzská verze)
Film - Drama
1933
Film
1931
Film - Drama
1926
Film - Dobrodružný
1924
Film
1923
Film
1922
1918
Film - Drama
Film
1915
Film - Drama
Režisér Viktor Turžanskij přispěl do světové kinematografie bezmála devadesáti filmy, které natočil v Německu, Francii, Spojených státech i v rodném Rusku. Narodil se jako Vjačeslav Konstantinovič Turžanskij v Kyjevě a pocházel z umělecké rodiny. Původně studoval malířství a dějiny umění, v roce 1911 přesídlil do Moskvy, kde prošel průpravou pod vedením slavného K. S. Stanislavského. Ještě v předvečer první světové války se začal prosazovat jako filmový režisér, příležitostně byl i hercem a například jen v roce 1915 realizoval deset titulů, vesměs podle knižních předloh.
Po revolučních událostech v Rusku v roce 1917 se Turžanskij uchýlil na Krym, kam prozatím moc bolševiků nedosahovala. Po zestátnění ruského filmu se nakonec rozhodl pro exil a spolu s řadou dalších kolegů z filmové branže zamířil do Francie. Doprovázela jej ukrajinská herečka Natalie Kovanko (1896-1967), která byla od roku 1917 jeho manželkou, přes Turecko se do Francie dostali počátkem roku 1920.
Natalie Kovanko byla ostatně hvězdou jeho prvních filmů natočených ve Francii počátkem dvacátých let, stejně tak Turžanskij angažoval i další ruské emigranty, jako byl například Ivan Mozžuchin (CARŮV KURÝR – Michel Strogoff, 1926). I když se ve Francii začal prosazovat jako samostatný a úspěšný tvůrce, například na slavném filmu Abela Gance NAPOLEON (Napoléon, 1927) měl podíl jako asistent režie. Celosvětový ohlas tohoto snímku mu pak umožnil odjet do Hollywoodu, kde v roce 1928 natočil dva filmy (DOBRODRUH – The Adventurer, 1928).
Po návratu do Evropy přišla nabídka z Německa, kde opět s Ivanem Mozžuchinem natočil drama MANOLESCU, KRÁL DOBRODRUHŮ (Manolescu – Der König der Hochstapler, 1929). V Německu se Turžanskij na nějakou dobu usadil, i když pracoval nadále i ve Francii, ve francouzské a německé verzi pořídil například adaptaci Rostandovy hry ORLÍK (L'aiglon/Der Herzog von Reichstadt, 1931). Z tehdejší Turžanského početné filmografie připomeňme drama NEZNÁMÝ ZPĚVÁK (Le chanteur inconnu, 1931), které sice v dobovém kontextu nijak nevyniká, ale zprostředkovalo mu setkání se začínající herečkou Simone Simon (1910-2005), která se časem stala filmovou hvězdou a také Turžanského životní partnerkou.
Se Simone Simon pak natočil film OČI ČERNÉ (Lex yeux noirs, 1935), mezitím ale pokračoval i v práci s manželkou Natalií Kovanko. Ta byla hlavní ženskou hrdinkou dobrodružného příběhu VOLHA V PLAMENECH (Volga en flammes, 1934) natočeném s finanční účastí pražské společnosti AB Barrandov a také s českými herci v menších rolích. Oficiální rozchod s Natalií Kovanko následoval až v roce 1937, bývalá manželka se nakonec vrátila do Sovětského svazu a zemřela v Kyjevě.
Francouzská kinematografie třicátých let našla zalíbení v nedávné ruské historii a adaptaci literárních předloh ruských klasiků. Viktor Turžanskij obohatil tento trend o umělecky ambiciózní projekty typu NOSTALGIE (1937) nebo LEŽ NINY PETROVNY (Le mensonge de Nina Petrovna, 1937) . Pro film adaptoval ale i práce světově uznávaných autorů jako byli Stefan Zweig (STRACH – La peur, 1936). Souběžně nadále točil v Německu, kde ostatně strávil i léta druhé světové války (KOLOTOČ ŽIVOTA – Liebesgeschichten, 1943), od roku 1936 byl trvale angažován společností UFA a v Německu nakonec našel zázemí.
V Německu později slevil ze svých uměleckých ambicí a točil průměrné filmy různých žánrů, často spolupracoval například s německou herečkou Brigitte Horney (1911-1988), po druhé světové válce žil v Mnichově. Na sklonku kariéry přijal pozvání do Itálie, kde na přelomu 50. a 60. let natočil několik snímků v žánru „sandálu a meče" (HERODES VELIKÝ – Erode il grande, 1959; KRÁLOVNA PRO CAESARA – Una regina per Cesare, 1962), znovu se ale v Itálii dostal i k látce s ruskými náměty (PLAVCI NA VOLZE – I battellieri del Volga, 1959; KOZÁCI – I cosacchi, 1960).
Viktor Turžanskij zemřel v Mnichově 13. srpna 1976 ve věku 85 let.