Jiří Hron

Jiří Hron, vlastním jménem Jiří Michálek (někdy byl v titulkách uváděn jako Jiří Hron – Michálek), se narodil 18. dubna 1904 v Praze. Informace o jeho životě jsou však velmi strohé. Bez hereckých průprav se okamžitě upsal filmovému umění, kterému zůstal věren až do svých čtyřiceti let.

Před filmovou kamerou se poprvé uvedl v roce 1924 rolí hráče rulety v bláznivé komedii Karla Lamače CHYŤTE HO! a současně jako Kovářský učeň Václav v dramatu LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ režisérů Seidla a Měšťáka.

Pro svůj atraktivní zjev, vysokou postavu, melancholický výraz a jímavou mimiku byl vyhledávaným představitelem rozličných milovníků, nápadníků, snoubenců, ženichů, synů a šoférů vystupujících často v komickém hávu a v hlavních rolích.

Tyto role vytvořil například ve snímcích JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ (profesor Beránek), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK a ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (jednoročák Marek), OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. a II. (ženich František Vejvara), FALEŠNÁ KOČIČKA (lékař v sanatoriu), ŠVEJK V CIVILU (Aninčin milý), SEXTÁNKA (technik Mírný), MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (Fifin ctitel), LUPIČ (milovník), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (Karel Sezima), EROTIKON (železničář), TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA (František Vejvara), PRADLENKA JEHO JASNOSTI (myslivec František) či VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (Vendelín Hrom) a další.

Na začátku zvukové éry vytvořil také rozsahem svoji největší a nejznámější postavu poručíka Rudyho Eberleho, jehož strýček (Vlasta Burian) se vydává za inspekčního polního maršálka a dopomůže mu ke kariéře a k plukovníkově dceři Lili (Mána Ženíšková) v Lamačově úspěšné komedii C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930). Pro Jiřího Hrona to však byla poslední výrazná role. Jeho hlasový projev se na zvukový materiál nehodil, a proto pro něj čeští režiséři našli pouhé epizodní roličky, zato však i v deseti snímcích ročně.

Ztvárňoval redaktory (JEDNA Z MILIONU, ŠVADLENKA), úředníky (DOBRÝ TRAMP BERNÁŠEK, POZDNÍ LÁSKA), prodavače (ŽIVOT JE PES), blázny (NEZLOBTE DĚDEČKA), hosty (STRÝČEK Z AMERIKY, ŽIVOT VOJENSKÝ, ŽIVOT VESELÝ, ZLATÁ KATEŘINA, VYDĚRAČ, SLEČNA MATINKA, TŘI MUŽI VE SNĚHU, SLÁVKO, NEDEJ SE!, DĚTI NA ZAKÁZKU, MOŘSKÁ PANNA), četníky (ZTRATILA SE BÍLÁ PANÍ, LOJZIČKA) a myslivce a lokaje (ZAPADLÍ VLASTENCI, NA TÝ LOUCE ZELENÝ), vojáky (SKALNÍ ŠEVCI, SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ).

Blízkému mu byly také kreace barmanů a číšníků (SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, PÍSEŇ DROŽKÁŘE, MALOSTRANŠTÍ MUŠKETÝŘI, KARIÉRA MATKY LÍZALKY, DŮVOD K ROZVODU), nápadníků a přátel (OKÉNKO, STUDENTSKÁ MÁMA, DIVOCH, ADVOKÁTKA VĚRA, DĚVČE Z PŘEDMĚSTÍ ANEBO VŠECKO VYJDE NAJEVO) nebo různých zaměstnanců (ON A JEHO SESTRA, PÁN NA ROZTRHÁNÍ, ZA ŘÁDOVÝMI DVEŘMI, MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK, ULIČNICE, NA TÝ LOUCE ZELENÝ, SVĚT PATŘÍ NÁM, MUŽ Z NEZNÁMA, MADLÁ ZPÍVÁ EVROPĚ) ve více jak padesáti filmech.

Pro Jiřího Hrona poslední roli číšníka připravil režisér Otakar Vávra v poetickém snímku POHÁDKA MÁJE (1940) s Natašou Gollovou a Svatoplukem Benešem v hlavních rolích Helenky a Ríši. Film. Po roce 1940 se Jiří Hron záhadně vytratil z československé kinematografie a veřejného života.

Víme pouze, že později pracoval jako horník. I když často hrál v epizodních rolích i ve snímcích nejnižší úrovně, jeho podíl na rozvíjející se československé kinematografii je již neodmyslitelný. Filmový herec Jiří Hron zemřel 12. listopadu 1977 v Praze ve věku třiasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour