Hana Jenčíková

Hana Jenčíková se narodila 13. července 1898 v Praze jako Hana Škrdlantová (někdy psána jako Hana Škrlantová). Po krátkých studií se stala dělnicí v pražské Orionce. Měla však skvělé taneční sklony a seznámila se a vazala si tanečníka, choreografa, baletního mistra, herce, spisovatele a později i člena baletu Národního divadla Joe Jenčíka (1893 – 1945), pod jehož tanečním vedením a partnerstvím v duetu vystupovala na různých pražských kabaretních scénách baru Tabarin, Gri – Gri Baru, Rokoka a známého kabaretu Červené sedmy. Od 14. června do 17. září 1922 se jako Sulamit celkem patnáctkrát zjevila v baletu „Legenda o Josefu“ Richarda Strausse na scéně pražského Národního divadla.

S manželem Joe Jeníčkem podnikla roku 1922 varietní turné po Evropě (zejména po Německu). Živila se též jako modelka. Úspěch tohoto turné vyvrcholil v roce 1923, když se stala taneční sólistkou v Římě a hlavně v La Scale v Miláně.

Na začátku druhé poloviny 20. let se vrátila opět do rodné Prahy, a opět pokračovala v taneční činnosti v Alhambře, v Edenu (vodní pantomima) a ve Vinohradské zpěvohře (revue). Ve druhé polovině 30. let nadobro odešla Hana Jenčíková z Československa a opět vystupovala jako primabalerína v italském Miláně a v La Scale (roku 1937 v „Piccadilly“). V cizině vystupovala pod uměleckými pseudonymy La Jana, La Gattanera, La Gitanera či Christo Floretti.

Na Helenu Škrdlantovou – Jenčíkovou a Joe Jenčíka vzpomínal v roce 1959 současník, zaměstnavatel a svědek jejich umělecké činnosti v Gri – Gri baru a Rokoku Jiří Červený: „…V Gri – Gri vystupovali zejména Joe a Hana Jenčíkovi, … Sám krásně urostlé a statné postavy, zajímavé tváře, měl za partnerku Hanu Škrdlantovou, štíhlou, téměř vyhublou brunetu velmi pikantního typu. Pod jeho vedením vyrostla ve skutečnou umělkyni taneční a posléze zmizela do ciziny; žije v Itálii…“

Do české kinematografie vstoupila těsně po převratu v roce 1918, když se po menší epizodce v dnes již nedochovaném Binovcově DOBRODRUŽSTVÍ JOE FOCKA (1918) zjevila jako komorná Zo v dramatu A VÁŠEŇ VÍTĚZÍ (1918).

Do svého prvního odchodu do zahraničí na přelomu let 1922 a 1923 si ještě zahrála v menších úložkách ženy ve ztracené komedii OHNĚM A MEČEM (1919) Antonína Jirouška, Šaldovy (Karel Lamač) modelky Olgy v dobrodružném snímku Josefa Rovenského SETŘELÉ PÍSMO (1920), apačky – tanečnice v ODPLATĚ (1920) Paula L. Wintera, opět apačky v Innemannově ZELENÉM AUTOMOBILU (1921), ženy v nedochovaných STÍNECH (1921) režiséra Přemysla Pražského, dívky z baru v nedochovaném melodramatu Josefa Rovenského DĚTI OSUDU (1921), Kopeckého (Karel Noll) schovanky Aničky v TULÁKOVĚ SRDCI (1922) Jana W. Speergera a Josefa Rovenského, zejména služky Anči ve zfilmovaném fejetonu Jana Nerudy KAM S NÍM? (1922) Václava Wassermana a modelky Rézi v opět nedochovaném dramatu TY PETŘÍNSKÉ STRÁNĚ (1922) režisérky They Červenkové.

Po těchto zkušenostech se na plátna kin vrátila ještě v roce 1925 jako Mařenka v komedii Přemysla Pražského ŠEST MUŠKETÝRŮ (1925). V tomto filmu, jenž vypráví příběh šesti českých rekrutů v c. a k. rakouských kasárnách, si hlavní úlohy zahráli Karel Lamač, Eman Fiala, Jiří Hojer, Antonín Frič, Václav Srb, Jaroslav Nesnídal, Anny Ondráková, Theodor Pištěk, Otto Zahrádka, Suzanne Marwille, Vladimír Pospíšil – Born, Robert Zdráhal a další.

O jedenáct let později si na její osobu vzpomněl režisér Václav Wasserman, v jehož filmu KAM S NÍM? stvořila největší filmovou kreaci, a obsadil ji jako ženu kavárníka Bartoše (Josef Rovenský) Elsu do zfilmované stejnojmenné novely Jana Nerudy TRHANI (1936). Režisér Wasserman tento film natočil pouze svépomocí a s pomocí přátel na samém okraji výrobního plánu tehdejšího roku. Kvůli nedostatečným finančním podmínkám byl snímek nafilmován němou kamerou, zvuk byl dodán až později.

Pod pseudonymem Christo Floretti měla Hana Jenčíková během 30. a 40. let vystupovat též v italských a španělských filmech. Po válce se do rodné vlasti už nevrátila, usadila se natrvalo v Itálii, kde s největší pravděpodobností též dožila. Kvůli faktu, že v českých luzích a hájích již jméno Hana Škrdlantová nebo Jenčíková nikdy nefigurovalo, nejsou dodnes známy osudy této tanečnice a ani místo a datum úmrtí…

Jaroslav "krib" Lopour