Herečka
1933Film - Drama, Romantický
1930
Film - Krátkometrážní, Drama
Film - Drama, Romantický
1929
Film - Drama
Film - Komedie
Film - Drama
Znáš onen malý domek u jezera?
Film - Drama, Romantický
1927
Film - Drama, Romantický
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie
1926
Film - Komedie
Film - Psychologický, Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Komedie, Drama
Film - Komedie
Film - Drama
Film - Drama
Neděle československých filmových pracovníků
Film - Dokumentární, Krátkometrážní
1925
Film - Pohádka, Drama, Fantasy, Historický
Film - Dobrodružný, Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1924
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Povídkový
1923
Film - Dobrodružný
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1922
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
Film - Dobrodružný
Film - Drama
1921
Film - Dobrodružný, Poetický, Drama, Historický
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama
Film - Drama, Romantický
1920
Film - Drama, Romantický
Saša Dobrovolná se narodila jako Alexandra Kokošková 6. listopadu 1866 v Praze. Již od třinácti let si (od roku 1879) začala hrát u ochotníků a kočovných cestujících společností. Poté pokračovala již jako profesionálka (zpočátku vystupovala jen pod svým rodným jménem jako Saša Kokošková) v plzeňské Budilově společnosti, v Národním divadle v Brně a nakonec na pražských činoherních jevištích, kde i svojí hereckou dráhu ukončila.
Od roku 1920 se věnovala převážně filmování. Svojí drobnější postavu, charakterní herectví a uměleckou mimiku i tvář uplatnila v několika desítkách filmů, v němž ve svém pokročilém věku vytvářela desítky laskavých a milých babiček, tetiček, maminek, hospodyň a chův. Debutovala roku 1920 jako teta Jiřího (Karel Lamač) v Majerově dramatu MAGDALENA (1920).
Další němé filmy začátku 20. let prošla jako pěstounka Jana (Milošek Gröschel a Karel Lamač) v Orlického UKŘIŽOVANÉ (1921), babička Lojzky (Olga Augustová) v TRNECH A KVĚTECH / ŽABEC (1921) Theodora Pištěka, matka JUDr. Máchy (Miloš Vávra) v Pražského STÍNECH / ZÁHADA NOCI (1921), Marie v POMSTĚ MOŘE (1921) Vladimíra Pospíšila – Borna, stařenka v dalším snímku Vladimíra Pospíšila – Borna KARNEVALOVÝ PASTEL (1921), teta Heleny Lindnerové (Anči Jelínková) ve snímku TY PETŘÍNSKÉ STRÁNĚ / BLUDIČKA (1922) They Červené, babička Jelínková ve Slavínského O VELKOU CENU / ZÁVOD O ŽIVOT (1922) a starší žena ve filmech MRTVÍ ŽIJÍ / TAJEMNÝ PRAŽSKÝ DOKTOR (1922) J. S. Kolára a Vladimíra Slavínského CIKÁN JŮRA (1922).
Do poloviny 20. let se ještě uplatnila jako babička v ZÁVĚTI PODIVÍNOVĚ (1923) režisérky Zet Molas, dřevorubcova žena (Alois Charvát) v Kubáskově ZÁHADNÉM PŘÍPADU GALGINOVĚ (1923), matka Jeníka v PALIČOVĚ DCEŘI (1923) They Červenkové, matka MUDr. Hilberta (Jan Fifka) v Innemannově filmu BUĎ PŘIPRAVEN (1923), žena v povídkových HŘÍCHY V MANŽELSTVÍ (1924) Hanse Otty, matka Žofie Dražilové (Mary Jansová) ve DVOJÍM ŽIVOTĚ (1924) Václava Kubáska, teta Manon (Suzanne Marwille) v Ottově DÁMĚ Z BARU (1924), matka Ivana Holara (opět Karel Lamač) v dramatu BÍLÝ RÁJ (1924) režiséra a herce Karla Lamače a další.
Na prahu šedesátky byla matkou Petra Horyny (Vladimír Slavínský) ve Slavínského SYN HOR (1925), starou chůvou Markytou v Kokeislově PARNASII (1925), ženou v OKOVECH (1925) Václava Kubáska, mlynářovou matkou v Lamačově LUCERNĚ (1925), hospodyní Veronikou v PRAŽSKÉM FLAMENDRU (1926) Přemysla Pražského, matkou v Antonově POHÁDCE MÁJE (1926) a Slavínského NA LETNÍM BYTĚ (1926), krčmářkou v Hajského LOUPEŽNÍCÍCH NA CHLUMU (1926), babičkou v Innemannových LÁSKÁCH KAČENKY STRNADOVÉ (1926), matkou Věry (Hermína Rydrychová) v Kmínkově DARU SVATEBNÍ NOCI (1926) a i chůvou v KREUTZEROVĚ SONÁTĚ (1926) Gustava Machatého.
Svojí „němou“ dráhu dokončila hospodyní, Dobrušovou a hospodyní Verunou v Kubáskových snímcích V PANSKÉM STAVU (1927), PANÍ KATYNKA Z VAJEČNÉHO TRHU (1927) a NEMODLENEC (1927), matkou v SEXTÁNCE (1927) Josefa Medeotti – Boháče a v melodramatu ZNÁŠ ONEN MALÝ DOMEK U JEZERA? (1929), vychovatelkou v Pražského PRAŽSKÝCH ŠVADLENKÁCH (1929), babičkou ve snímku PASÁK HOLEK (1929), chudou ženou v Medeotti – Boháčově HANBĚ (1929) a matkou Annou Novotnou v Martenově ČERNÉ OČI, PROČ PLÁČETE…? (1930).
Objevila se i v prvním slovenském filmu JÁNOŠÍK (1921) jako cikánka. Pouze jednou jedinkrát si zahrála i ve zvukovém filmu Karla Lamače JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ (1933), kde byla matkou Dr. Vojtěcha Lípy (hrál Karel Lamač). Po boku manžela se uplatnila též v rozhlasových studiích.
Saša Dobrovolná byla manželkou filmového a divadelního herce, činoherního a operetního režiséra, rozhlasového hlasatele, recitátora, dramatika a překladatele Adolfa Dobrovolného (1864 – 1934). Po smrti manžela zanechala hraní, odešla do ústraní a v zapomenutí dožila. Saša Dobrovolná zemřela 20. května 1942 v rodné Praze ve věku nedožitých vysokých šestasedmdesáti let. Svého o dva roky staršího manžela přežila herečka o plných osm let. Za třináct let aktivní filmové činnosti má Saša Dobrovolná na kontě filmografie čtyřicet různorodých titulů.