Herečka
2011Images de femmes ou le corset social
Film - Dokumentární
2009
Film - Dokumentární
Film - Dokumentární
2007
Film - Dokumentární
Dominique Laffin, portrait d'une enfant pas sage
Film - Dokumentární
2005
Seriál - Dokumentární
2004
Film - Drama, Pornografický
2002
Film - Komedie, Drama, Romantický
1976
Film - Horor, Komedie
1973
Une Saison dans la vie d'Emmanuel
Film - Drama
1972
Film - Drama, Romantický
Režisérka
2023Film - Thriller, Drama
2019
30/30 Vision: 3 Decades of Strand Releasing
Film - Komedie, Drama
2013
Film - Drama
Film - Dokumentární, Povídkový
2010
Film - Drama
2009
Film - Drama
2007
Film - Drama, Romantický
2004
Film - Drama, Pornografický
2002
Film - Erotický, Komedie, Drama, Romantický
2001
Film - Drama
Film - Komedie, Drama, Romantický
1999
Film - Drama, Romantický, Pornografický
1996
Film - Drama, Romantický
1995
Film - Dokumentární
1991
Film - Drama, Romantický, Pornografický
1988
Film - Drama
1979
Film - Drama
1976
Film - Drama, Pornografický
Scenáristka
2023Film - Thriller, Drama
2013
Film - Drama
2010
Film - Drama
2009
Film - Drama
2004
Film - Drama, Pornografický
2002
Film - Erotický, Komedie, Drama, Romantický
2001
Film - Drama
2000
Film - Drama
1999
Film - Drama, Romantický, Pornografický
1996
Film - Drama, Romantický
1991
Film - Drama, Romantický, Pornografický
Seriál
1985
Film - Krimi, Drama
1981
Film - Válečný, Drama
1979
Film - Drama
1976
Film - Drama, Pornografický
Scénografka
1976Film - Drama, Pornografický
Hostka
2008Seriál - Talk-show
2006
Seriál - Talk-show
2005
Seriál - Talk-show
2000
On ne peut pas plaire à tout le monde
Seriál - Talk-show
1996
Seriál - Talk-show
1992
Seriál - Publicistický, Talk-show
Seriál - Talk-show
1979
Seriál - Hudební
Francouzská režisérka, herečka, scénáristka a spisovatelka Catherine Breillat se narodila 13.7. 1948 v Bressuire v západní Francii, ale vyrůstala v nedalekém Niortu. Rozhodla se stát spisovatelkou a režisérkou už ve dvanácti letech poté, co uviděla Bergmanovo drama Večer kejklířů (1953). Plně se prý našla v postavě Anny, kterou zde hraje Harriet Anderson. Švédský velikán stál později i za definitivním rozhodnutím stát se režisérkou - důvodem byl jeho další snímek, Hosté večeře Páně (1963).
Catherine Breillat věnovala drtivou část své tvorby osobně laděným filmům o sexu, genderových problémech nebo sourozenecké rivalitě. Podle mravokárců a estétů často překračovala hranice nejen dobrých mravů, ale i dobrého vkusu. Na to ať si každý udělá názor podle míry svých předsudků nebo elitářství, do dějin kinematografie se ale každopádně tato dáma zapsala silně osobitě. Co se týká sexuální tématiky, plně se jí tvůrčím způsobem věnovala už v době středoškolských studií. Svůj první erotický román napsala v sedmnácti letech, ale měla samozřéjmě problémy s cenzurou.
Je skoro symbolické, že z několika málo rolí, které vytvořila před kamerou, byla tou první role Mouchette v Bertolucciho skandálním opusu Poslední tango v Paříži (1972) s Marlonem Brandem. Jako režisérka debutovala odvážným snímkem Une vraie jeune fille (1976). Sexuálně explicitní děj je o 14leté, předčasné vyspělé slečně, která se na prázdninách u rodičů na venkově nudí a začne zkoumat svojí sexualitu. Provokuje zdejší muže a prožívá nečekané zážitky. Hlavní představitelce bylo ve skutečnosti už 20 let. Snímek byl zakázaný až doroku 1999. Podobné tématice se mnohem jemněji věnovala 12 let nato ve filmu 36 fillette (1988).
V našich kinech jsme mohli vidět otevřenou sexuální zpověď s názvem Romance X (1999), kde provokuje strážce morálky i tím, že obsadila do hlavní role pornoherce Rocca Siffrediho. Mezi její nejlepší počiny se právem řadí i psychologický přesný profil jednoho flirtu v Bréve traversé (2001), kdy anglická třicátnice a adolescentní mladík se setkají na trajektu z Francie do Anglie. Na jeho straně jsou nezkušenost i erotický zájem, ona se právě rozešla s manželem, který jí jako ženu zanedbával. V provokativním, až znechucujícím feministickém díle Anatomie pekla (2004) v gay klubu zachrání muž ženu před úmyslem spáchat sebevraždu a ona ho pozve k sobě, aby jí po čtyři noci pozoroval. Role přímo psaná pro ¨italského hřebce¨ Rocca Siffrediho.
V roce 2004 utrpěla krvácení do mozku, které vyústilo v mrtvici. Ta jí paralyzovala celou levou stranu. Po pěti měsících hospitalizace a pomalého zotavování se vrátila k práci a natočila film The Last Mistress (2007), adapci konzervativního románu, se kterým pak soutěžila na festivalu v Cannes. Zatím posledním dílem je drama Abuse of weakness (2013), kde autobiograficky ztvárňuje svojí životní zkušenost s kamarádem, který jí finančně využil poté, co byla oslabena mrtvicí.
Za svojí spřízněnou duši považuje Davida Cronenberga, a kdo zná jeho tvorbu, nepodiví se. Kontroverzní umělkyně o sobě prohlašuje, že se cítí být vyvrhelem francouzské kinematografie - těžko shání pro své filmy rozpočet nebo distributora a někteří lidé odmítají číst i její scénáře. Zároveň ale dodává, že všichni opravdoví umělci jsou nenáviděni a pouze konformisté jsou stále uctíváni.