Josef Steigl

Josef Steigl se narodil 14. dubna 1897 zřejmě v Praze jako Vendelín Steigl. Často bývá uváděn, nebo vystupoval, pod jmény Josef Spejbl, Josef Špejbl nebo Josef Steigel. O jeho původů ani soukromí dnes již nemáme žádné informace a o jeho soukromí prakticky nic nevíme. Od ochotnických začátků se začal divadlu věnovat profesionálně na různých menších činoherních a operetních jevištích. Ve 30. a 40. letech vystupoval v pražském Divadle Vlasty Buriana. Po okupaci potichu opět spolupracoval s četnými scénami v Praze a zejména s filmem (s největší pravděpodobností byl na přelomu 40. a 50. let členem Divadla státního filmu), kde však přetvářel převážně epizodky a malé roličky.

Před filmovou kamerou se začala jeho usedlejší silnější postava a podlouhlý obličej ověnčený pleší hned objevovat na sklonku němé éry. Debutoval v němém filmu Martina Friče CHUDÁ HOLKA (1929) jako host. Během 30. let byl pacientem (PŘED MATURITOU), sekretářem na poště (PÍSNIČKÁŘ), exekutorem (NA SLUNEČNÍ STRANĚ), policejním úředníkem (VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI), nezaměstnaným (TRHANI), cestujícím ve vlaku (TŘI VEJCE DO SKLA), řezníkem (NAŠI FURIANTI), písařem Johanem (ŠVANDA DUDÁK), pasažérem (SVATEBNÍ CESTA), pacientem Josefem Maškem (STŘÍBRNÁ OBLAKA), vrátným Frantou Blechou (POZOR, STRAŠÍ!), lékařem (POD JEDNOU STŘECHOU) či fandou (PÁN A SLUHA).

Během 40. let se představil např. ve snímcích TULÁK MACOUN (host), MĚSTEČKO NA DLANI (radní), ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ (šafář), EXPERIMENT (návštěvník divadla), PRSTÝNEK (venkovan), PAKLÍČ (asistent pokladníka), ZNAMENÍ KOTVY (inspicient), TŘI KAMARÁDI (taxikář), POSLEDNÍ MOHYKÁN (zlý kočí), POLIBEK ZE STADIONU (revizor), ŽELEZNÝ DĚDEK (mistr), SVĚDOMÍ (vrátný v hotelu), NÁVRAT DOMŮ (Karásek), DVAASEDMDESÁTKA (strážník), DNES NEORDINUJI (opět taxikář), ČERVENÁ JEŠTĚRKA (vrátný), VZBOUŘENÍ NA VSI (spící muž ve vlaku), DVA OHNĚ (závozník Balda), DS – 70 NEVYJÍŽDÍ (horník) a nebo REVOLUČNÍ ROK 1848 (vrátný v továrně).

V budovatelských 50. letech je divákům znám jako četník (ZOCELENÍ), host v kavárně (V TRESTNÉM ÚZEMÍ), muž před NV (PÁRA NAD HRNCEM), portýr (ANNA PROLETÁŘKA), vrátný (PÍSNIČKA ZA GROŠ), cestující Komenda (ÚNOS), hostinský (TAJEMSTVÍ KRVE), svědek (NA KONCI MĚSTA), muž na schůzi (NEJLEPŠÍ ČLOVĚK), recepční (CIRKUS BUDE!), vedoucí (NECHTE TO NA MNĚ), domovník (KAM S NÍM?), sedlák (OBUŠKU, Z PYTLE VEN!), úředník Šálek (ZAOSTŘIT, PROSÍM!), zákazník (ROBINSONKA), šlechtic (HRÁTKY S ČERTEM), vedoucí (PŘIŠEL NA NÁVŠTĚVU), muž s hodinkami (HONZÍKOVA CESTA), hospodský ve venkovské hospodě (TO BYLA NOC), muž (PŘÍPAD JEŠTĚ NEKONČÍ), cizí delegát v turbanu (CO ŘEKNE ŽENA…), soused (TAKOVÁ LÁSKA), pokladní v muzeu (PRVNÍ A POSLEDNÍ) a hospodský (DAŘBUJÁN A PANDRHOLA).

A svá poslední 60. léta dokončil mj. ve filmech BÍLÁ SPONA (Kindl), RYCHLÍK DO OSTRAVY (číšník), HLÍDAČ DYNAMITU (kontrolor), OKAMŽIK, SPOJÍM! (dispečer), LEDOVÉ MOŘE VOLÁ (obchodní cestující), CESTA DO VĚKU PETROLEJOVÝCH LAMP (hokynář), VELKÁ CESTA (recepční), PROSÍM, NEBUDIT (divák), POZOR, VOLÁ LIŠKA… (zmrzlinář), HOROUCÍ SRDCE (starý dělník), DEŠTIVÝ DEN (rozčílený muž), VĚŠTEC (náměstek), MÁTE DOMA LVA? (turista), KRÁL KRÁLŮ (kamelot), HANDLÍŘI (nákupčí), EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ (úředník) i VAJÍČKO (hostinský). A naposledy se na filmovém plátně zjevil jako dohlížející profesor v muzikále STARCI NA CHMELU (1964) Ladislava Rychmana.

Herecky spolupracoval i na filmových dokumentech (JEN ČTVRT HODINKY?, LIDÉ ZA KAMEROU aj.) a s televizí (např. HERECKÉ ANEKDOTY). Se svým principálem Vlastou Burianem působil například na různých scénkách v rozhlase a na gramofonových deskách ( „Prosím, jízdenku“ – „Starý Berounský“ – „Na nádraží“, „V advokátní poradně“ apod.), tato spolupráce setrvala po Burianově omilostnění až do 50. let. Některé z těchto nahrávek byly několikrát převedeny i na moderní audio nosiče. Své herecké profesi se herec snažil věnovat prakticky až do konce života. Josef Steigl zemřel 15. září 1965 v Praze ve věku osmašedesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour