Josef Bělský

Josef Bělský, vlastním jménem Josef Forman, se narodil 11. prosince 1891 v obci Kopidlno u Mladé Boleslavy. V roce 1907 se již jako šestnáctiletý objevil na prknech pražského kabaretu Lucerna. Načež vystřídal řadu angažmá: od roku 1909 v divadelní společnosti Františka Laciny, Intimním divadle, Aréně, Národním divadle v Ostrvě, Národním divadle v Bratislavě, Národním divadle v Košicích, pražských činoherních a operetních scénách Deklarace, Varieté, Uranie, Tylovo divadlo v Nuslích a Vinohradské divadlo (1939 – 1959). Z divadelních prken odešel rovnou na odpočinek.

Díky své vyšší postavě, kultivovanému a milému projevu, střídmé mimice a rozvážnému držení těla a pohybům byl vyhledávaným do různých salónních, rovněž operetních komedií a vznešených dramat českých i světových významných autorů.

Debutoval ještě v němém období kinematografie, kdy po sobě jdoucích tří letech natočil tři snímky. Byly to filmy LÁSKA SI NEDÁ POROUČET (1918), NOC NA KARLŠTEJNĚ (1919; mladý Jaroslav) a drama ODPLATA (1920; markýzův syn André), ve kterých Bělský vytvářel hlavní úlohy. Přesně o deset let později si zahrál ještě v jednom němém snímku OPEŘENÉ STÍNY (1930) Leo Martena, kde ztvárnil malou roličku krupiéra.

Dva roky na to (až do padesátých let) již hrál pravidelně. Nejčastěji hrál různé malé roličky kultivovaných a inteligentních pánů z lepší společnosti: hrál oddané předsedy (SŇATKOVÁ KANCELÁŘ, TURBINA), ostražité strážce zákona (PÍSNIČKÁŘ, PEPINA REJHOLCOVÁ), rozličné zapálené divadelní pracovníky (MALOSTRANŠTÍ MUŠKETÝŘI, SVATEBNÍ CESTA, VESELÁ BÍDA), učitele (Z BLÁTA DO LOUŽE), nelítostné soudce (MASKOVANÁ MILENKA), výkonné ředitele (KATAKOMBY, VALENTIN DOBROTIVÝ, BLÁHOVÝ SEN), řadové členy různých správních rad (OKOUZLENÁ, ŘEKA ČARUJE), nebojácné redaktory (ROZTOMILÝ ČLOVĚK), vznešené barony (TANEČNICE) nebo hotelové recepční (HOTEL MODRÁ HVĚZDA). Jeho herectví nejvíce využíval režisér Martin Frič.

V roce 1939 vytvořil své nejvýraznější, a u diváků nejznámější, postavy trochu pomalého ředitele Orient baru ve Fričově komedii KRISTIÁN a sukničkářského barona Landy v komedii DÍVKA V MODRÉM Otakara Vávry, který (jako ostatní muži) vzplane láskou k záhadné Dívce v modrém (Lída Baarová), která je však jen filozofkou Vlastou (rovněž Lída Baarová).

V poválečné kinematografii se jeho typ „buržoazních“ pánů a baronů vůbec nehodil, a tudíž neuplatnil. Zahrál si malé role pouze v různých dobových historických a životopisných filmech, nebo v pohádkách a parodiích na přelomu čtyřicátých a padesátých let.

Sehrál např. majora (MRTVÝ MEZI ŽIVÝMI), majitele továrny v konkurzu (LAVINA), vrchního ve vinárně „U Šmajchlířů“ (nedokončená komedie VÝLET PANA BROUČKA DO ZLATÝCH ČASŮ), komisaře Biela (REVOLUČNÍ ROK 1848), uctivost hrajícího šéfa kosmetického salonu (PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ), malíře v širáku (MIKOLÁŠ ALEŠ) a továrníka v karetní společnosti (JESTŘÁB KONTRA HRDLIČKA).

S filmem Bělský skončil již v roce 1954 v epizodní roličce starého dvořana v komediální pohádce BYL JEDNOU JEDEN KRÁL... Bořivoje Zemana, Vlasty Buriana a Jana Wericha. Bez filmování žil Bělský dalších dvanáct let. Určitě to nebyla Bělského vina, poněvadž odešel z divadelních prken na odpočinek až pět let po svém posledním snímku. Bohužel doba si žádala již jiné herce odlišných typů a věku.

Hlas Josefa Bělského se skvěle uplatnil rovněž v rozhlasových studiích. Zemřel zcela zapomenutý a v osamění 23. ledna 1966 v Praze ve věku sedmdesáti čtyř let. I jeho malinké epizodky rozesmávají diváky dodnes.

Jaroslav "krib" Lopour