Stan Laurel


(Arthur Stanley Jefferson)Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec, Režisér,  

Narodený: 16.6.1890

Zemřel: † 23.2.1965

Miesto Narodenia: Ulverston, Cumbria, Anglie, Velká Británie

Miesto úmrtí: Santa Monica, Kalifornie, USA

 

...více

Životopis

Stan Laurel (vlastním jménem Arthur Stanley Jefferson) byl anglický komik, herec, scénárista a režisér, kterého po celém světě prosluly komedie s přítelem Oliverem Hardym. Jeho kariéra se začala psát již u němých filmů na počátku 20. století a pokračovala až do období po druhé světové válce.

Stan Laurel se narodil 16. června 1890 v Ulverstonu v anglickém hrabství Lancashire (dnešní Cumbria). Měl čtyři sourozence – Gordona, Beatrici, Sydney a Edwarda. Jeho rodiče Arthur a Madge Jeffersonovi byly činní v divadle a ačkoliv na malého Stana neměli tolik času, jak by si přáli, měl Stan šťastné dětství. Hodně času strávil se svou babičkou Sarah Metcalfe z maminčiny strany. Díky svým rodičům měl Stan již od dětství blízký vztah k divadlu a své první profesionální představení na jevišti odehrál v Britannia Panopticon ve skotském městě Glasgow již ve svých 16-ti letech.

V roce 1910 se připojil k herecké společnosti Freda Karnoa, ve které působil také Charlie Chaplin. Karnova herecká společnost nepůsobila ale pouze v Anglii, ale na své turné jezdila i do Ameriky – díky ní se Charlie Chaplin a Stan Laurel dostali v roce 1910 poprvé do Spojených států, kde se představili hrou A NIGHT IN AN ENGLISH MUSIC HALL. V Americe působil Charlie Chaplin jako vedoucí herecké společnosti a Stan jako jeho náhradník. Když ale Charlie Chaplin Karnovu hereckou společnost opustil za vidinou úspěšnějšího uplatnění u amerických společností, celá herecká společnost se rozpadla. Stan se rozhodl v USA zůstat a stal se úspěšným představitelem amerických variaté.

V letech 1916 až 1918 spolupracoval Stan s Alicí a Baldwinem Cookeovými, kteří se stali jeho doživotními přáteli. V roce 1917 byl Stan požádán o natočení krátkého komediálního filmu NUTS IN MAY. Film byl dost zábavný a úspěšný na to, aby se Stan přesvědčil o tom, že by mohl u filmu uspět. To bylo v době, kdy se seznámil s australskou tanečnicí Mae Dahlbergovou, která byla jeho partnerkou ve variaté. Díky jejímu návrhu si změnil jméno z Arthur Stanley Jefferson na umělecké Stan Laurel. Nějakou dobu hráli společně v komediích s platem 75$ za týden.

V roce 1918 se poprvé potkal s pozdějším dlouholetým přítelem Oliverem Hardym, když si společně zahráli v němém krátkometrážním filmu THE LUCKY DOG.

Roku 1924 Stan úplně opustil jevištní kariéru a začal pracovat na plný úvazek pro film pod vedením Joe Rocka. Díky tomuto kontraktu natočil 12 krátkometrážních němých komedií. Jeho smlouva měla ale jednu neobvyklou podmínku, že jeho partnerka Dahlbergová se nesmí objevit po jeho boku v žádném z připravovaných filmů. V roce 1925, kdy začala Mae překážet v Laurelově práci, jí Joe Rock nabídl hotovostní vyrovnání a jízdenku zpět do její rodné Austrálie, což přijala. O rok později se Laurel oženil se svou první ženou Lois Nielsonovou, se kterou měl dvě děti, dceru Lois a syna Roberta Stanleyho, který zemřel krátce po svém narození. Celkem byl Laurel ženat pětkrát – jeho druhou ženou byla Ruth Rogersová, kterou si vzal ještě v tomtéž roce, kdy se rozvedl s Lois Nielsonovou. Jejich manželství vydrželo do roku 1937. V letech 1938 až 1940 měl Laurel za manželku Veru Shuvalovu. Poté si vzal podruhé Ruth Rogersovou, se kterou vydržel do roku 1946. Jeho poslední manželkou se stala Ida Kitaeva, se kterou vydržel až do své smrti.

V roce 1926 podepsal Stan smlouvu se společností Hal Roach Studio. Jeho původním záměrem bylo pracovat pouze jako scénárista a režisér. Jeho prvním režisérským počinem byla komedie YES, YES, NANETTE, ve které si jednu z hlavních rolí zahrál Oliver Hardy. V roce 1926 psal již jako stálý zaměstnanec Hal Roach Studia pro Olivera Hardyho komedii GET 'EM YOUNG. Ještě před natáčením se ale Hardy popálil při vaření jehněčí kýty, a proto Hal Roach přemluvil Stana, aby roli původně napsanou pro Hardyho zahrál sám. Díky tomu se Stan opět vrátil před kameru jako herec.

Od roku 1927 začali Stan Laurel a Oliver Hardy hrát ve filmech společně. Mezi jejich první významné společné filmy patří SLIPPING WIVES, DUCK SOUP a WITH LOVE AND HISSES. Jeden z hlavních vedoucích Roach Studia Leo McCarey si všiml velkého ohlasu publika na dvojici komiků a oficiálně vytvořil komické duo Laurel a Hardy, které se stalo nejslavnějším celosvětovým duem všech dob.

Společně začali pod záštitou Hal Roach Studia natáčet velké množství krátkometrážních filmů, včetně SHOULD MARRIED MEN GO HOME?, STAN A OLIVER NA VÝLETĚ (TWO TARS), POULIČNÍ HUDEBNÍCI (YOU'RE DARN TOOTIN'), MEZI POLÉVKOU A OŘECHY (FROM SOUP TO NUTS) a mnoho dalších. Filmem UNACCUSTOMED AS WE ARE z roku 1929 se úspěšně přehoupli od němých filmů do éry filmů mluvených. V tomtéž roce si zahráli v revolučním muzikálu THE HOLLYWOOD REVUE OF 1929 a o rok později natočili svůj první barevný film CIKÁNSKÁ LÁSKA (THE ROGUE SONG).

Od roku 1931 začali natáčet více celovečerních filmů - jedním z jejich prvních filmů skutečné velikosti je komedie LAUREL A HARDY ZA MŘÍŽEMI (PARDON US). I nadále se ale v jejich tvorbě objevovaly filmy krátkometrážní (až do roku 1935). Za jejich největší společný úspěch je považována komedie STĚHUJEME PIANO (THE MUSIC BOX) z roku 1932, za kterou dostali ocenění Academy Award (Oskara) za nejlepší krátkometrážní film.

Během třicátých let se Stan Laurel dostal do sporu s Hal Roachem, což vedlo k ukončení jeho kontraktu. Později ale podal proti Roach Studiu žalobu, soud mu dal za pravdu a díky tomu se nakonec do studia vrátil. Mezitím se Laurel rozvedl se svou první ženou a vzal si Virgiňanku Ruth Rogersovou. Jejich manželství vydrželo pouhé dva roky a v roce 1938 se oženil s Verou Shuvalovovou. Ani tento vztah nevydržel příliš dlouho a nakonec se Laurel vrátil ke své druhé ženě Ruth Rogersové.

Po návratu do Roach Studia byl jejich prvním filmem LAUREL A HARDY STUDUJÍ (A CHUMP AT OXFORD) a poté LAUREL A HARDY NA MOŘI (SAPS AT SEA). V dubnu roku 1940 jejich smlouva s Roach Studiem definitivně vypršela. Své další filmy již natáčeli pro společnost 20th Century Fox. Během druhé světové války byla jejich práce více standardizována a méně úspěšná. Navíc v této těžké době dostal Laurel cukrovku, a tak povzbuzoval Hardyho, aby natočil některé filmy bez něj (nakonec se jednalo o dva). V roce 1946 se rozvedl s Ruth Rogersovou, kterou nahradila Ida Kitaeva Raphaelová. S tou vydržel šťastně až do své smrti.

V roce 1950 byli Laurel a Hardy pozvaní do Francie, kde natočili film LAUREL A HARDY ZDĚDILI OSTROV (ATOLL K známý také jako UTOPIA) v koprodukci Francie a Itálie. Film provázely problémy – Stan Laurel musel upravovat scénář, aby vyhovoval jejich stylu hraní a navíc se jak Hardy tak Laurel potýkali během natáčení s nemocí, což se na jejich výkonu podepsalo. Po návratu do USA přerušili práci, aby se zotavili. V roce 1952 uspořádali společně další turné po Evropě a pro velký úspěch ho zopakovali o rok později. Během této cesty Laurel onemocněl a nebyl schopen pracovat několik týdnů. V květnu roku 1954 přišla další rána v podobě těžkého infarktu Olivera Hardyho. Po jeho částečném zotavení, naplánovali společně televizní sérii THE FABLE OF LAUREL AND HARDY, založenou na dětských příbězích. Plány ale měly zpoždění z důvodu mrtvice, která tentokrát postihla Laurela. Po uzdravení se Laurel opět s chutí pustil do práce. Jeho nadšení ale definitivně zhatila Hardyho těžká mrtvice 15. září 1956, kdy zůstal upoután na lůžko s nemožností pohybu a mluvení. 7. srpna 1957 Oliver Hardy zemřel, což Laurel nesl velmi těžce a nikdy se z Hardyho smrti úplně nevzpamatoval. Kvůli vlastnímu slabému zdraví se ani nezúčastnil Hardyho pohřbu, což doprovázel větou „Babe would understand“ („Drobeček by rozuměl“ – pozn.: Drobeček byla Hardyho přezdívka). Po Hardyho smrti se Laurel k herectví již nevrátil a živil se pouze psaním gagů pro své kolegy z branže.

V roce 1961 dostal Stan Laurel Oskara (ocenění Academy Awards) za celoživotní dílo (za svou průkopnickou práci v žánru komedie). Jeho jméno je spojováno s téměř 190 filmy. Poslední roky svého života strávil v malém apartmá v Santa Monice, kde zemřel 23. února 1965 několik dnů po infarktu.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.