Mimi Erbenová

Je smutné, že někteří herci a herečky první republiky, kteří byli velkými hvězdami v divadle či ve filmu, tak bohužel s odstupem více než 80 let je jejich kariéra zapomenutá a mnohdy ani nepřipomínána. Jednou z dlouhé řady těchto kdysi známých osobností je bezpochyby i Mimi Erbenová.

Narodila se jako Marie Erbenová do rodiny Aloise Erbena a jeho ženy Anny roz. Chládkové. Byla nejstarší ze čtyř sourozenců. Bohužel informace o jejím profesním životě jsou dnes velmi skoupé. Víme jen, že studovala v Praze konzervatoř.

Jediné zjištěné angažmá bylo na počátku 30. let 20. století její působení v souboru Velké operety, kde sehrála a řadu hlavních rolí. Např. „Miss Jil a Jim“, kde sehrála Miss Minervu Kemprovou, „U bílého koníčka“, kde si zahrála poštovní poslici Kačenku, atd.

S nástupem do Velké operety si jí všiml i náš film, ale nabídl jí 7 nedůstojných rolí. Poprvé na samém konci němé éry, kdy ve filmu Plukovník Švec (1929) sehrála epizodku Švecovi lásky z mládí Maki.

Situace se však nezměnila ani s nástupem zvukového filmu. V prvním zvukovém filmu Když struny lkají (1930) si zahrála němou epizodku vesničanky. V následujícím roce 1931 ji ve filmu Ze soboty na neděli připadla epizodka návštěvnice v baru.

Po krátké přestávce si v roce 1934 zahrála opět němou epizodku číšnice v extravagantním baru Inferno ve filmu Rozpustilá noc. Po dvouleté pauze si v roce 1936 sice zahrála ve třech filmech, ale opět jen v epizodkách. Ve filmu Sextánka si zahrála cukrářku, ve filmu Na tý louce zelený si zahrála jednu z podvedených milenek sňatkového podvodníka Horowitze v podání Oldřicha Nového.

Úplně posledním filmem, kde si Mimi Erbenová zahrála, byl film Ulička v ráji (1936), kde jí připadla role vrchní sestry v sirotčinci, kde konečně mohli diváci slyšet i její hlas. Žádný jiný film již zřejmě nikdy nenatočila a informace o ní nejsou známé, vlastně až na jednu – ještě před vznikem republiky se provdala za typografa Ladislava Procházku.

JA.RO.KO.