Valeska Gert

Občanským jménem Gertrud Valesca Samosch, podnikatelka a manažérka, jedna z nejúspěšnějších tanečnic dvacátých let, která prorazila i jako herečka. Byla nejstarším dítětem židovského obchodníka Theodora Samosche a jeho ženy Augusty, rozené Rosenthalová. V sedmi letech ji matka přihlásila na hodiny tance. Ve dvacátých letech se s velkým úspěchem živila taneční pantominou. Dokázala imitovat dopravní prostředky, politiky, sportovce, prostitutky, vyjádřit tancem smrt, hlad a sex. Stala se v tomto oboru hvězdou - několik let před svou filmovou kariérou. Netančila jen pro diváky, ale i pro fotografy, jako byli Lili Baruch, Suse Byk, Lotte Jacobi, Erna Lendvai-Dircksen, Elli Marcus, Otto Umbehr a Man Ray.

Od roku 1915 studovala herectví u Marie Moissové a Alfreda Breiderhoffa a příležitostně hrála v mnichovském Kammerspielen. Po přesídlení do Berlína natočila pro film několik krátkých, nebo reklamních tanců ve stylu přestávky. (Při přetržení hlavního filmu se pustila druhá promítačka s krátkými filmy a reklamami ve stylu přestávky.) Zlomem byla role Salome, jejíž filmové zpracování si vybral Walter Ruttmann a připojil ji jako úvodní program k jednomu ze svých filmů. Roku 1925 následovala role v němé Neumannově parodii EIN SOMMERNACHTSTRAUM. Krátce nato ji s velkým úspěchem, jako kuplířku, obsadil Georg Wilhelm Pabst do svého DIE FREUDLOSE GASSE (1925). Následovalo česko-německé drama SO IST EIN LEBEN. Znovu spolupráce s Pabstem na TAGEBUCH EINER VERLORENEN, kde brilantně ztvárnila sadistickou vedoucí domova pro padlé dívky.

V roce 1932 si otvírá v Berlíně vlastní kabaret, ale rok nato jej zavírá. Jako židovka má v Německu zákaz činnosti, vystupuje nadále ve Francii, USA a Anglii. V Londýně hraje v PETT AND POTT a na dlouhou dobu je to její poslední role. 24. dubna 1936 si bere anglického spisovatele Robina Haye Andersona, ale Evropě nevěří a emigruje do USA. Ze začátku obcházela konkurzy a živila se umýváním nádobí. Neuspěla ani jako herečka, ani jako tanečnice. Zaujala jako doprovodná klavíristka a zaměstnal ji tehdy sedmnáctiletý Georg Kreisler. V roce 1941 si otevřela v New Yorku kabaret, kde se hrálo divadlo a zároveň fungoval i jako restaurace. Jedním ze zaměstnanců byl Tennessee Williams, který již začínal psát, ale raná tvorba jej neuživila, a tak se živil jako číšník. V šatně pro změnu pracovala Judith Malina.

Roku 1947 se vrátila do Evropy. Založila kabarety v Paříži a Curychu. Roku 1949 otevírá v Berlíně kabaret Hexenküche, začínal zde Klaus Kinski. Roku 1965 ji angažuje Federico Fellini pro svůj film GIULIETTA A DUCHOVÉ. V bílé paruce odehrála jednu z vedlejších rolí. 28. června 1970 přebírá Zlatý filmový pás za dlouholeté působení v německém filmu a od roku 1973 spolupracuje s R. W. Fassbinderem na seriálu ACHT STUNDEN SIND KEIN TAG. Roku 1976 hraje v RÁNA Z MILOSTI a dva roky nato ji Werner Herzog nabídl roli v remake Murnauova UPÍR NOSFERATU. 1. března 1978 podepsala smlouvu, ale na natáčení nepřišla. Když policie později otevřela její byt, našli ji mrtvou a datum jejího úmrtí bylo stanoveno po pitvě. Pohřbena je na hřbitově Ruhleben v západním Berlíně. Na černém obelisku je v růžové barvě její autogram a pod tím napsáno to, čím se celý život cítila - tanečnice.

ČSFD.cz