Karla Oličová

Karla Oličová se narodila 22. října 1915 v Praze pod jménem Karolína Oličová jako vnučka pražského policejního ředitele Václava Oliče (1847 – 1932). Narodila se po smrti svého otce, který jako důstojník rakouské c. k. armády padl na frontě 1. světové války. Po úmrtí milované matky Oličová odešla k nové poručnici, k sestře jejího otce, manželky zpěváka a konzervatorního profesora Louise Kadeřábka. O malou Karlu se rovněž zajímala budoucí první dáma Hana Benešová, přítelkyně její matky.

Odešla na francouzské gymnázium, z něhož ze sexty přešla na Státní konzervatoř studovat zpěv. Její herecký materiál se spoléhal zejména na atraktivním a zvláštním zjevu, který diváky udivoval zvláštním fluidem. Zdůrazňovala ho ještě záhadně mystickým obličejem, malou drobnou postavou a hustými rovnými černými vlasy.

Jednoho dne byla pozvána do barrandovských ateliérů, kde získala okamžitě příležitost vytvořit malou roličku komorné v Krňanského melodramatu BEZDĚTNÁ (1935). Snímek byl pro začínající nadanou herečku Natašu Gollovou (stejně jako pro Oličovou) jednou z prvních příležitostí v české kinematografii. Snímek byl natočen podle oblíbené stejnojmenné povídky Ignáta Herrmanna.

V dalších třech letech se stala vyhledávanou mladou herečkou, kterou měli režiséři v oblibě zejména pro svůj mladický a křehký zjev. Ještě v roce 1935 se představila jako italská princezna Juliana de Benzonniová v životopisném snímku o generálovi Milanu Rastislavu Štefánikovi (sehrál ho Zvonimir Rogoz) MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK (1935) Jana Svitáka.

Okamžitě byla roku 1936 obsazena do tří úloh sestry v nemocnici ve Fričově melodramatu ULIČKA V RÁJI (1936) s Hugo Haasem v titulní úloze, Věry Královcové v Innemannově komedii TVOJE SRDCE INKOGNITO (1936) a návštěvnice módního závodu v reklamě na Schichtovo mýdlo s jelenem ČÍM JE TO? (1936).

Již další rok se představila ve čtyřech snímcích. Sehrála princeznu Zuliku v Tylově báchorce ŠVANDA DUDÁK (1937) v režii Svatopluka Innemanna, Lori Šomkovou v životopisném snímku KAREL HYNEK MÁCHA (1937) režisérky Zet Molas a slečnu Lenku ve Vávrově historickém dramatu podle Aloise Jiráska FILOSOFSKÁ HISTORIE (1937).

Onoho roku 1937 uvedla svoji nejvýznamnější a nejhodnotnější úlohu Anety, dcery zfanatizovaného maršála (Zdeněk Štěpánek), který chce vyvolat zničující světovou válku proti „malé bezvýznamné zemi“ v Haasově dramatu BÍLÁ NEMOC (1937). Podaří se maršálův plán doktorovi Galénovi (Hugo Haas), maršálově dceři a maršálovu pobočníkovi Krogovi (Ladislav Boháč) zastavit, nebo se strne nová, ještě hrůzostrašnější a děsivější světová válka?

Poslední hereckou příležitost ji věnoval režisér Jan Sviták v komedii TŘETÍ ZVONĚNÍ (1938). Příběh vyprávěl o příhodách, zmatcích, problémech a záměnách kolem slavné svatby dcery starosty Sadílka (Theodor Pištěk) Růženy (Karla Oličová). Provdá se Růžena přes desítky záměn, omylů a různých nedorozumění za svého milovaného advokátního koncipienta JUDr. Jana Hudce (Oldřich Nový)?

Roku 1938 musela Oličová svoji slibně se rozvíjející filmovou hereckou dráhu ukončit z důvodu velmi těžké a nebezpečné astmatické choroby. Dlouhá léta bylo uváděno, že Karla Oličová zemřela již v roce 1940. Podle nových zjištění se herečka stáhla z veřejného života, dožila v naprostém ústraní a jedinou naději i útěchu nacházela v náboženské víře. Nakonec herečka Karla Oličová zemřela v Praze až 25. srpna 1975 ve věku nedožitých šedesáti let. Je pohřbena na pražských Olšanských hřbitovech. Některé Informace o její osobě můžeme nalézt například v knihách „Náš film – Kapitoly z dějin 1896 – 1945“ (1985), „Barrandov II. Vzestup k výšinám“ (2005) a „Český film: Herci a herečky II. díl L – Ř“ (2007).

Jaroslav "krib" Lopour