Běla Tringlerová

Běla Tringlerová

Osobnostcsfd.cz

Herečka

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herečka

1939

Dědečkem proti své vůli

Film - Komedie

Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo

Film - Komedie


1938

Svět kde se žebrá

Film - Komedie

Vandiny trampoty

Film - Komedie

Včera neděle byla

Film - Drama, Romantický

Boží mlýny

Film - Drama


1937

Kříž u potoka

Film - Drama

Žena pod křížem

Film - Drama, Romantický

Vdovička spadlá s nebe

Film - Komedie


1936

Sextánka

Film - Drama, Romantický

Na tý louce zelený

Film - Komedie

Manželství na úvěr

Film - Drama, Romantický

Irčin románek

Film - Komedie, Romantický


1935

Cácorka

Film - Komedie


1934

Dokud máš maminku

Film - Drama, Romantický

Anita v ráji

Film - Hudební, Komedie

Životopis

Běla Tringlerová se narodila 9. prosince 1914 (chybně uváděno 1917) pod jménem Alžběta Tringlerová v pražském Bubenči do rodiny přednosty banky Slavie Ladislava Tringlera (1881 – 1938) jako nejmladší ze tří dcer. Už v dětství se jí díky rodinnému zázemí (otec se jako nadšenec věnoval hudbě jako dirigent a skladatel) dostalo skvělého školního a uměleckého vzdělání.

Projevovala taneční nadání, kterému se zdokonalovala v gymnastické a taneční škole Olgy Ledererové. Už během studií na obchodní akademii se soukromě připravovala na uměleckou a jevištní kariéru (především se cvičila v tanci a zpěvu), během níž ve druhé polovině 30. let vystřídala v rychlém sledu řadu menších i větších pražských činoherních a operetních divadel. Podle svých slov se vždy poctivě snažila věnovat dvěma láskám – divadlu a filmu.

Účinkovala postupně v Divadle Vlasty Buriana, Divadle Na Slupi, Akropolisu na Žižkově, Velké operetě, Novém divadle Oldřicha Nového, Umělecké besedě nebo v lesním divadle v Krči. Vystupovala taktéž na zájezdech (Poděbrady) a hostovala i u ochotníků (př. Národní sjednocení Horní Bubeneč v bubenečské sokolovně).

Jak sama tvrdila, největší podíl na kultivaci a rozvoji jejího herectví měli dva její principálové a kolegové na jevišti Vlasta Burian a Oldřich Nový. Její herecký profil ve formě fejetonu s dalšími herečkami (Jarmila Beránková, Helena Bušová, Věra Ferbasová, Nataša Gollová, Adina Mandlová, Karla Oličová, Světla Svozilová a Hana Vítová) zpracoval hereččin první manžel v knize „Devět úsměvů" (1937).

Velkou devízou, která jí pomohla na divadelních prknech i před kamerou, byla její zvláštní exotická tvář, atraktivní vzhled, tmavé vlasy a záhadná krása. Díky svým pohybovým a pěveckým dispozicím se Běle Tringlerové dařilo vytvářet rozličné postavy, něžné naivky, vášnivé ženy koketující cudně či s výbušným temperamentem. Přesto některou kritikou jí byly vyčítány určité nedostatky v hereckém projevu.

Poloze operetní herečky se nejlépe představil její naturel v operetách, zpěvohrách a též v hudebních komediích (např. „Viny", „Hrom do tety!", „Okouzlující slečna", „Jeho tři vdovy", „Moje sestra a já", „Papej a nedrob", „Srdce na uzdě", „Na tý louce zelený", „Pro tebe všecko" nebo „Slečna Ťu – Ťu – Ťu").

Před filmovou kameru se poprvé dostala díky svému působení v soubory Olgy Ledererové, s nímž ve filmu Jana Svitáka DOKUD MÁŠ MAMINKU (1934) vytvořila členku baletní školy. Ihned o rok později nahradila Lídu Baarovou, která získala nabídku k filmování v Německu, ve své jediné titulní úloze studentky Viktorky Kutilové zvaná Cácorka ve Svobodově komedii CÁCORKA (1935).

V letech 1936 až 1939 vytvářela menší úlohy dcerušek a mladých dívek. Nejprve jako žalující sextánka Kateřina Svatá (SEXTÁNKA), zákaznice salonu krásy (NA TÝ LOUCE ZELENÝ), švadlenka Máňa (MANŽELSTVÍ NA ÚVĚR), chovanka penzionátu Marta Navrátilová (IRČIN ROMÁNEK) i Mařička Holá (KŘÍŽ U POTOKA).

Dále byla obsazena do filmů VDOVIČKA SPADLÁ S NEBE (přítelkyně Božka), ŽENA POD KŘÍŽEM (sekretářka Hermína Pakandlová), VČERA NEDĚLE BYLA (úřednice), SVĚT KDE SE ŽEBRÁ (dívka), VANDINY TRAMPOTY (stenotypistka Lída), BOŽÍ MLÝNY (Dodla Podestátová) a DĚVČE Z PŘEDMĚSTÍ ANEBO VŠECKO PŘÍJDE NA JEVO (Katuška Rákosová).

U diváků jistě nejznámější postavou se stala až její poslední filmová úloha zhýčkané manželky obchodníka Božetěcha Kokošky (František Krištof – Veselý) Ati ve Slavínského komedii DĚDEČKEM PROTI SVÉ VŮLI (1939). Rovněž načetla komentář ke krátkému filmu PÉČE O DÍTĚ (1937) režiséra Jana Svobody, kameramana Josefa Bulánka a výrobce Josefa Kozy.

Dne 5. června 1937 se provdala za redaktora Josefa Hlouchu (1912 – 19??) a po rozvodu 31. srpna 1939 o půl dvanácté na Staroměstské radnici za lékaře Arnošta Zdenkoviče. S manželem po svatbě odešla do jugoslávského Záhřebu, ale ještě před koncem války se vrátila zpět do Prahy. Krátce stihla hrát v Rozmarném divadle v Alhambře (1945 – 1946) a v roce 1951 odešla do jižních Čech. V 60. letech vedla pod jménem Běla Tringlerová – Zdenkovičová dramatický kroužek (měla až padesát žáků ve stáří od 10 do 15 let) na klatovské Lidové škole umění a velmi ojediněle přispívala do periodika „Divadelní výchova" (1964). Později žila ve Strakonicích potřetí provdána jako Krupková za bývalého ředitele frézáren. Běla Tringlerová ve Strakonicích zemřela začátkem května roku 1988 ve věku 73 let. Pohřbena je v pražské Bubenči.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.