Herec
1940Film - Hudební, Komedie, Muzikál
1935
Film - Komedie
1932
Lelíček ve službách Sherlocka Holmese
Film - Dobrodružný, Komedie, Akční
1931
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie, Životopisný, Drama, Romantický
On a jeho sestra (německá verze)
Film - Hudební, Komedie
Scenárista
1938Film - Komedie
Skladatel
2006Seriál - Hudební
2001
Pod jednou střechou na Žofíně 2001
Film - Hudební
1972
Film - Hudební, Komedie
1970
Film - Hudební, Komedie
1950
Film - Hudební, Komedie
1944
Film - Komedie, Krimi
Film - Komedie, Krimi
1941
Film - Komedie
1940
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie, Muzikál
1939
Film - Komedie
1938
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie, Sci-Fi
Ze všech jediná (německá verze)
Film - Komedie
Falešná kočička (německá verze)
Film - Komedie, Romantický
Film - Komedie, Sci-Fi
1937
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Důvod k rozvodu (německá verze)
Film - Komedie
Poslíček lásky (německá verze)
Film - Komedie
1936
Film - Komedie
Film - Komedie
1935
Film - Komedie
1934
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie
Film - Drama
Film - Hudební, Komedie
V cizím revíru (rakouská verze)
Film - Drama
1933
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie
Dcera pluku (francouzská verze)
Film - Hudební, Komedie
Film - Hudební, Komedie
1932
Film - Komedie
Lelíček ve službách Sherlocka Holmese
Film - Dobrodružný, Komedie, Akční
Film - Komedie
Film - Komedie
Film - Drama, Romantický
Film - Drama
1931
Film - Komedie
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie
To neznáte Hadimršku (německá verze)
Film - Komedie
Film - Komedie, Životopisný, Drama, Romantický
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie
On a jeho sestra (německá verze)
Film - Hudební, Komedie
C. a k. polní maršálek (francouzská verze)
Film - Komedie, Válečný
Film - Hudební
1930
Film - Komedie
C. a k. polní maršálek (německá verze)
Film - Komedie, Válečný
Film - Hudební, Komedie
Film - Komedie
Jára Beneš se narodil 5. června 1897 v Praze jako Jaroslav Beneš. Vystudoval i odmaturoval na gymnáziu a pod tlakem rodičů absolvoval několik semestrů na technice, ale v roce 1919 – 1920 se zapsal jako mimořádný posluchač skladby a instrumentace na pražské Státní konzervatoři. Studiu hudby se již nadále věnoval soukromě. Na přelomu dvacátých a třicátých let působil ve funkci kapelníka a skladatele jevištní hudby v Bukurešti a v pražské Vinohradské zpěvohře.
Jako vynikající hudební skladatel skládal oblíbenou hudbu pro činohru a operety. Jeho operety byly natolik oblíbené, že je mělo na programu několik pražských: Tylovo divadlo („Na tý louce zelený“ 1935, „Za naší salaší“ 1938, „Bílá orchidej“ 1943), Vinohradská zpěvohra („C. a k. polní maršálek“ 1931 podle slavného filmu s Vlastou Burianem), Velká opereta („Pařížanka“ 1933, „Z pekla štěstí“ 1934, „Uličnice“ 1936), Vinohradské divadlo („U svatého Antoníčka“ 1932, „Panna Pusy“ 1937, „Růže z Argentiny“ 1940), Divadlo „U Nováků“ Járy Kohouta („Já – ty – on – ona“ 1943, „Potápka“ 1943, „Zaječí pacička“ 1943, „Děvčata v modrém“ 1944) divadel.
Ale také venkovských: brněnská opereta („Příběh lásky“ 1921) a také zahraničních operetních scén (v cizině on sám rovněž působil a byly zde uváděny např. jeho operety „Na tý louce zelený“ a „U svatého Antoníčka“). Ty nejpopulárnější operety („U svatého Antoníčka“, „Na tý louce zelený“, „Uličnice“ a „Pařížanka“), byly zfilmovány pod stejnými názvy režiséry Svatoplukem Innemannem, Karlem Lamačem a dvě Vladimírem Slavínským s Benešovou populární hudbou („Pařížanka“, nafilmována v roce 1938 s Věrou Ferbasovou v titulní úloze, byla však uvedena jako SLEČNA MATINKA).
Není proto divu, že si ho zanedlouho našel film, pro něhož skládal filmovou hudbu (C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, ON A JEHO SESTRA, MILÁČEK PLUKU, DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, KANTOR IDEÁL, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, U SVATÉHO ANTONÍČKA, REVIZOR, POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE, MATKA KRÁČMERKA, JEDNA Z MILIONU, ULIČNICE, NA TÝ LOUCE ZELENÝ, DŮVOD K ROZVODU, PANENKA, SLEČNA MATINKA či KONEČNĚ SAMI), která je dodnes u těchto filmu velmi ceněna.
Mimo jiné složil hudbu k písním (např. u filmů C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, ON A JEHO SESTRA, PÁN NA ROZTRHÁNÍ, NA TÝ LOUCE ZELENÝ, ANDULA VYHRÁLA, SLEČNA MATINKA, KONEČNĚ SAMI, FALEŠNÁ KOČIČKA nebo VY NEZNÁTE ALBERTA?), které se ve své době staly šlágry a byly vydávány na gramofonových deskách.
Naposledy složil filmovou hudbu a hudbu dodnes k oblíbenému soundtracku a šlágru v podání Vlasty Buriana „Přednosta stanice“ ke Svitákově komedii PŘEDNOSTA STANICE (1941). Režiséři si ho šestkrát vybrali do hereckých epizodních rolí jemu nejbližších – hudebních skladatelů a pianistů ve snímcích POSLEDNÍ BOHÉM (1931), ON A JEHO SESTRA (1931), ER UND SEINE SCHWESTER (1931), LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE (1932), JEDNA Z MILIONU (1935) a VY NEZNÁTE ALBERTA? (1940). Tyto role však byly v jeho umělecké práci zcela bezvýznamné.
Hudbu Járy Beneše mohli slyšet také posluchači v rozhlase („Už to máme hotový“, „Růžové psaníčko“). Za okupace se Jára Beneš zpronevěřil národnímu cítění. Aby unikl případnému poválečnému šetření, raději emigroval do rakouské Vídně. Ještě zde malinko pracoval, ale brzo zemřel. V nedožitém věku pouhých padesáti dvou let 10. dubna 1949 Jára Beneš ve Vídni náhle zemřel…
I po jeho smrti měli filmový diváci možnost zaslechnout staré šlágry s jeho hudbou ve filmech CHLAP JAK HORA (1960), FRI – FI – PI (1964), PERLIČKY NA DNĚ – v povídce ROMANCE (1965), slavné oscarové OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY (1966), ZPÍVAJÍCÍ FILM (1972) a V HLAVNÍ ROLI OLDŘICH NOVÝ (1980). Často se jednalo o vzpomínkové a hudební snímky.