Herec
1975Film - Hudební, Romantický
1954
Film - Poetický, Drama
1949
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář
Film - Hudební, Komedie, Romantický
1948
Film - Komedie
Film - Dobrodružný, Rodinný
1947
Film - Válečný, Drama, Historický
Film - Drama
Film - Válečný, Drama
1944
Film - Komedie, Poetický
Scenárista
2002Film - Hudební, Drama
1996
Film - Muzikál
1971
Seriál - Hudební
Host
2004Seriál - Hudební, Talk-show
1999
Seriál - Komedie, Talk-show
1986
Seriál
1982
Seriál - Hudební
1980
Hudební profil - Helena Vondráčková
Seriál - Hudební
Archivní záběry
2016Seriál - Dokumentární, Hudební
Zdeněk Borovec se narodil 7. ledna 1932 v Praze. Už jako dítě vystupoval v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, hrál dětské role v pořadech pro děti a statoval na pražských jevištích (Intimní divadlo či Národní divadlo). V Národním divadle si v letech 1943 – 1944 a 1946 zahrál jako výpomocný host činohry mj. Prokopa („Mraky na nebesích“) a Frantíka Severýna („Zelená knížka“).
Současně se od roku 1944 začal na pět let objevovat před filmovými kamerami jako častý představitel dětských a chlapeckých postav. Debutoval ještě za okupace jako Jaroušek ve filmu Václava Kršky a Jiřího Slavíčka KLUCI NA ŘECE (1944). Další úlohy přišly až po okupaci už ve znárodněné kinematografii.
Borovec pokračoval tedy jako pasáček v Krňanského dramatu NIKOLA ŠUHAJ (1947), polský panoš Zbyšek v historickém snímku JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947) Vladimíra Borského, dvanáctiletý Jeník ve filmu Vladimíra Čecha NEROZUMÍM (1947), skaut Autogen v dobrodružném snímku Josefa Macha NA DOBRÉ STOPĚ (1948), lovec autogramů v Grussově komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948) a jako mladý myslivec ve Fričově parodii PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (1949).
Ovšem i v dalších létech se před filmovou kameru ojediněle vracel. Poprvé tak bylo o pět let později v úloze důstojníka v Krškově přepisu Šrámkova románu STŘÍBRNÝ VÍTR (1954). Po dvaceti letech se na filmovém plátně představil jako on sám, textař v hudebním filmu ROMANCE ZA KORUNU (1975) Zbyňka Brynycha.
Roku 1950 odmaturoval na Akademickém gymnáziu a absolvoval katedru dramaturgie a scenáristiky na FAMU u profesora M. V. Kratochvíla (1955). A krátce pracoval jako dramaturg a scenárista Filmového studia Barrandov (1956 – 1958). V této době napsal náměty, literární a technické scénáře pro filmy PŘÍTEL LHÁŘ (1957) a MALÍ MEDVĚDÁŘI (1957) Jindřicha Puše a LHÁŘ (1957) Drahomíry Reňákové a Studia FAMU.
Od roku 1959 až do své smrti pracoval jako první český profesionální textař ve svobodném povolání pro desítky populárních zpěváků. Jako filmový textař pracoval už od roku 1956. Psal buď originální texty k písním přímo pro filmy nebo byly písně s jeho textem pro film dodatečně využity.
Oba případy se objevovaly ve filmech 50. (KUDY KAM?, ŠTĚŇATA, SMRT V SEDLE a HVĚZDA JEDE NA JIH), 60. (VALČÍK PRO MILIÓN, SEDMÝ KONTINENT, LEDOVÍ MUŽI, PROSÍM, NEBUDIT!, UMŘEL NÁM PAN FOERSTER, TÁTO, PŘEČTI TO!, MÍSTO V HOUFU, NEOBYČEJNÁ TŘÍDA, KOMEDIE S KLIKOU, POVÍDKY O DĚTECH, MARTIN A DEVĚT BLÁZNŮ), 70. (tř. MILENCI V ROCE JEDNA, ZLÁ NOC i HODINÁŘOVA SVATEBNÍ CESTA KORÁLOVÝM MOŘEM), 80. (např. TRHÁK, SNĚŽENKY A MACHŘI, SLAVNOSTI SNĚŽENEK, VELKÁ FILMOVÁ LOUPEŽ, JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT, ČAS SLUHŮ nebo MUKA OBRAZNOSTI) let, i po roce 1989 (př. DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTENTAG, Z PEKLA ŠTĚSTÍ či REBELOVÉ).
Kromě hraného filmu tvořil texty k písním pro animované filmy, televizi (CO TAKHLE SVATBA PRINCI?, AŤ PŘILETÍ ČÁP, KRÁLOVNO! ad.) a seriály (CHALUPÁŘI, SANITKA, CHLAPCI A CHLAPI aj.), dabing (TOM A JERRY, VÁNOČNÍ SKŘÍTEK), rozhlas („Ptáci v mlze“), divadelní hudební komedie (př. „Cirkus Orion“, „Když je v Římě neděle“, „Černošský Pán Bůh“) a po 1989 pro muzikály („Bídníci“, „Dracula“, „Kleopatra“ a nebo „Monte Christo“).
Často spolupracoval s hudebním skladatelem (Karlem Svobodou i Lubošem Fišerem) a s populárním zpěváky (Karel Gott, Helena Vondráčková, Hana Zagorová, Jiří Korn, Iveta Bartošová, Yvetta Simonová, Daniel Hůlka, Karel Černoch, Milan Chladil, Marta Kubišová a další).
Jako autor textů se podepsal pod více jak dvěma tisíci oblíbených písní, šlágrů, songů a hitů (například „Film je přelud stín a trik“, „V tom“, „Přejdi Jordán“, „A ty se ptáš, co já“, „Když milenky pláčou“, „Můj čas“, „Když máš v chalupě orchestrion“, „Pane vrchní, platím“, „Když se načančám“, „O šípkových růžích“, „Je jaká je“, „Kam zmizel ten starý song“, „Proč mě nikdo nemá rád“, „Veselé Vánoce“, „Sek sem sek sem“, „Dvě malá křídla tu nejsou“ apod.).
Byl pedagogem tvorby textů na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Jeho dcerou byla textařka a scenáristka Lucie Borovcová (*1956). Zdeněk Borovec zemřel po delší nemoci 18. února 2001 v Praze ve věku devětašedesáti let.