Dol Dauber

Dol Dauber

Osobnostcsfd.cz

Herec, Skladatel

Filmografie

Herec

1937

Krb bez ohně

Film - Drama, Romantický


Skladatel

1938

Umlčené rty

Film - Drama, Romantický


1937

Krb bez ohně

Film - Drama, Romantický

Klatovští dragouni

Film - Komedie

Životopis

Dol Dauber byl houslový virtuos, hudební skladatel a kapelník. Narodil se v hudební rodině. Jeho starší sestra Clara Dauberová vedla v blízkém městě Czernowcy dámský salonní orchestr. Sám již od útlého věku hrával na housle na židovských svatbách i při jiných příležitostech. Později studoval na bukurešťské konzervatoři. Za první světové války sloužil v rakouské armádě jako koncertní mistr a sólista u Vojenského orchestru III. pěšího pluku. Po válce studoval v Brně u profesora Otakara Ševčíka. Následnou dráhu houslového virtuosa a koncertního mistra v Bratislavě však brzy opustil a začal se věnovat americkému jazzu. Postupně se stal kapelníkem salonních a tanečních orchestrů i swing bandů a sklízel velké úspěchy. Se svým big-bandem vystupoval v nejlepších zábavních podnicích ve Vídni, Curychu, Praze, Berlíně, Mariánských Lázních a Karlových Varech.

Adolf Dauber, nazývaný v Mariánských Lázních familiárně "Doli," se stal pro město v letech 1918-1938 pojmem a jeho odpolední čaje v zahradní restauraci na Panoramě tradicí. Bylo opravdovým zážitkem vidět na vlastní oči Dauberovo kuriozní hudební vystoupení, kdy v rytmu tanga vyhazuje housle vysoko do vzduchu a opět v rytmu tanga je chytá a pokračuje v sólové hře. Většina jeho skladeb vznikala na Panoramě či na Miramonte, kde ho inspirovala překrásná krajina Mariánských Lázní. Zde vznikly i obě jeho operety "Když jaro přichází" a "Bojarská láska". Jako oblíbený houslista nahrál na gramofonové desky řadu dobových melodií i vlastních skladeb, z nichž nejoblíbenější bylo tango Leilo, které se hrálo na tanečních zábavách. Některé Dauberovy melodie zpíval i populární R. A. Dvorský, s nímž Doli Dauber se svým orchestrem vystupoval v českých filmech ještě roku 1941.

Se svým orchestrem hrál ve filmech pro pamětníky - HOTEL MODRÁ HVĚZDA, EVA TROPÍ HLOUPOSTI, VALENTIN DOBROTIVÝ, KRB BEZ OHNĚ. Doli Dauber napsal také hudbu k filmům KRB BEZ OHNĚ (waltz Ukolébavka), KLATOVŠTÍ DRAGOUNI, UMLČENÉ RTY.

Po okupaci musel ukončit svou hudební činnost pro svůj židovský původ. Sice se objevoval se svým orchestrem na filmovém plátně, ale bez uvedení jména. Nacisté jej jako mezinárodně proslulého hudebníka ponechávali dlouho na pokoji. Do ledna 1943 bydleli se ženou, Němkou původem z Brna, v prostorném bytě v centru Prahy. Poté jim bylo nařízeno, aby se rodina přestěhovala do malého bytu v jiné pražské čtvrti. Na rozdíl od ostatních svých příbuzných se mu podařilo vyhnout za války koncentračním táborům a přežít.

Syn Robert Dauber (*1922), také již známý violoncellista, klavírista a aranžér, byl však v září 1944 zařazen do jednoho z posledních trasportů a převezen do sběrného tábora v Terezíně. Následně byl deportován do Osvětimi a potom do Dachau, kde jen několik málo dní před příchodem spojeneckých vojsk, v březnu roku 1945, zemřel na tyfus. Ke konci války se Doli Dauber skrýval v bytě nejmenovaných přátel, kterým za jejich dobrotu zaplatil drahocennými houslemi, tzv. guarnerkami, které kdysi dostal darem od rumunské královny Carmen Sylvy. Jejich nesmírná hodnota mu tak prý zajistila bezpečný úkryt v Praze do konce války.

Po roce 1945 se Dauber se svým hudebním stylem už neprosadil. Přesto i první čas po válce vypadal pro Daubera nadějně. "Doli Dauber se svým orchestrem" se objevuje v nahrávacích knihách gramofonové firmy Ultraphon znovu v roce 1945. Jeho první poválečné nahrávání bylo 5. září 1945, kdy s orchestrem, stěží ovšem totožným s Dauberovým předválečným ansamblem, natáčel směsi ukrajinských a ruských lidových písní. O něco později nahrál pro Ultraphon několik směsí z oper a operet, náladové skladby a novou verzi proslulého tanga Leilo z roku 1928, a několik dalších skladeb. V září 1948 nahrál šest židovských písní, při nichž jeho orchestr doprovázel zpěv bukurešťského kantora Josefa Weisse. Melodie vydal Supraphon.

Dol Dauber sice válku přežil, ale následky války, včetně ztráty jeho syna, zůstaly. Doli Dauber zemřel v Praze v 56 letech († 1950).

zdroj: Markéta Janečková

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.