Vincente Minnelli

Mistr barev a muzikálu se narodil do rodiny, která se svým stanovým divadlem objížděla městečka na americkém Středozápadě (divadlo posléze museli zavřít kvůli nástupu atrakce zvané film). Jako jediné z pěti dětí jejich italského otce, které přežilo rané dětství, skončil i malý Minnelli nutně u divadla. Od učednických zkušeností s výzdobou výloh se přes navrhování kostýmů a kulis dostal k režii prestižních revuí na Broadwayi.

Odtud ho do Hollywoodu přivedl producent studia MGM Arthur Freed. Během své kariéry zůstal Minnelli MGM až na pár výjimek věrný, aby pro Freeda natočil své slavné muzikály SETKÁME SE V ST. LOUIS, AMERIČAN V PAŘÍŽI, PŘIDEJ SE K NÁM nebo oscarovou GIGI. Trochu ve stínu muzikálů nebo jeho hollywoodské reflexe MĚSTO ILUZÍ stojí Minnelliho „ženské filmy“ (např. THE COBWEB a SOME CAME RUNNING), jak se o nich pohrdavě vyjadřovali kritici jeho doby; stejně jako např. u melodramat Douglase Sirka platí, že renomé těchto filmů rostlo až v čase díky pozornosti a péči cinéastů.

Sám Minnelli štěstí na ženy neměl (našli se takoví, kteří i na základě jeho filmů zpochybňovali jeho sexuální orientaci). Tři z jeho čtyř sňatků skončili rozvodem, přičemž ten první a neslavnější – s Minnelliho filmovou chráněnkyní Judy Garlandovou – vyloženě nešťastně: Garlandová vedle emocionálních problémů trpěla i závislostí na lécích. Přesto se Minnellimu podařilo ve svém posledním filmu režírovat jejich slavnou dceru Lizu.

Jako režisér vynikal Minnelli pro svou schopnost evokovat city čistě stylovými prostředky: písněmi, tancem, sytými barvami, kulisou, jeřábovými záběry Význačný americký kritik Andrew Sarris o Minnellim prohlásil: „Má-li jako umělec fatální chybu, pak je to jeho naivní víra, že styl dokáže vždy přesáhnout podstatu a že to, jak se na svět díváme, je důležitější než svět samotný. () Pouze Minnelli za každých okolností věří, že jeho kamera má moc proměnit brak v umění a zrno v kaviár. Minneli věří víc v krásu než v umění.“

betelgeuse