Jefim Gamburg

Budoucí režisér animovaných filmů pro děti i dospělé, Jefim Abramovič Gamburg, se narodil 10. 7. 1925 v Moskvě. Zúčastnil se bojů Velké vlastenecké války, byl vyznamenán řádem Rudé hvězdy a medailemi. Vystudoval umělecké oddělení Moskevského pedagogického institutu. Od roku 1955 působil ve studiu Sojuzmultfilm. Deset let zde pracoval v pozici umělce a malíře, od roku 1965 byl režisérem. Jeho prvním režisérským počinem byl satirický film PROISCHOŽDĚNIE VIDA (Původ druhů 1966) o tom, jak zahálka přeměnila člověka v opici. V roce 1990 založil studio 'Gamburgskij sčjot', přejmenovaný od roku 1991 na Renešanc. Byl zakladatelem nevládní organizace 'Asociace Sojuzmutfilm'. Jako režisér animovaných filmů, často užíval nové techniky, zvláštní efekty kombinující přírodu s animací.

Gamburg měl neotřelý smysl pro humor, což divák může ocenit v jeho filmech pro děti i dospělé. S nadsázkou a humorem předvedl ve filmu LOUPEŽ PO .... (1978) filmové stereotypy bankovních loupeží amerického, francouzského, italského a ruského filmu, kdy hlavními postavami jsou hvězdy tehdejší kinematografie, resp. jejich animované podoby. V roce 1982 realizoval první animovaný film v Sovětském svazu, který využíval počítačovou grafiku, jednalo se o film PARADOKSY V STILE ROK. Jedná se o animovaný film pro dospělé sestávající z pěti příběhů řešících bolavá témata současnosti – ekologie, demografie, zrychlení, vědecko-technická revoluce, stres. Ač se jedná o pět příběhů, všechny mají prakticky stejné vyznění; člověk je stále více obklopen technikou a je čím dál víc vystaven davům lidí, před nimiž není úniku. V závěru filmu je snaha uniknout z daného prostředí aspoň zdánlivě vyřešena tím, že si hrdina daného příběhu vezme špunty do uší. Neslyší potom, když na něj přítel volá, protože potřebuje pomoci. Jak vidno, stejné problémy, které řeší člověk dnes, nadnesl Gamburg prorocky již na počátku osmdesátých let minulého století.

Jefim Gamburg se nevyhýbal ani tvorbě pro děti, v roce 1967 natočil film SLOŇONOK podle námětu Rudyarda Kiplinga o slůněti, které si díky své zvědavosti vysloužilo dlouhý nos, v roce 1962 ve filmu GOLUBOJ ŠČENOK spatřil světlo světa další animovaný hrdina – modré štěně. Že je pro psa modrá správnou barvou se víc než jasně ukázalo ve filmu PES V BOTÁCH (1981), což je po animovaných Třech mušketýrech Ivana Ivanova-Vano z roku 1938 další animovaná variace na jeden z nejslavnějších Dumasových románů. Mušketýry zde suplují královi psi a místo kardinálovy gardy jsou jejich nepřátelé, jak také jinak, kočky. (Oba tyto animované filmy jsou navíc, stejně jako hraná verze ruských mušketýrů z roku 1978, muzikály.) Byl členem Mezinárodní asociace animovaných filmů.

Od roku 1968 byl Zasloužilým činitelem umění RSFSR. Již dříve, v roce 1968, byl oceněn za film ŠPIÓNSKÉ STRASTI diplomem na třetím Všesovětském filmovém festivalu v Leningradu. Jeho poslední film, CHOROŠO ZABYTOJE STAROJE, byl dokončen až v roce 2003, po režisérově smrti. Tento film je založen na příbězích mnoha autorů z 20. let minulého století, A. Běljajeva (mj. autor známého románu Člověk obojživelník), A. Kazanceva, A. Tolstého a především povídce M. Bulgakova Osudná vejce. Jefim Gamburg zemřel 13. 6. 2000 v Moskvě.

Eva "Jezinka.Jezinka" Nováková