Jiří Srnka

Obrazok
    

Celkové hodnotenie

0.0/10 (0 hlasů)

Herec,  Skladateľ,

Narodený: 19.8.1907

Zemřel: † 31.1.1982

Miesto Narodenia: Písek, Rakousko - Uhersko,

Miesto úmrtí: Praha, Československo

 

...více

Životopis

Hudební skladatel Jiří Srnka se narodil 19. srpna 1907 v Písku. Vystudoval píseckou reálku, pražskou konzervatoř (1924 – 1928) a kompozici na mistrovské škole Vítězslava Nováka (1929 – 1932). Mimoto u profesora Háby absolvoval hru na housle a čtvrttónovou hudbu. Jako dirigent a houslista působil v orchestru Osvobozeného divadla (1929 – 1935), Národního divadla, Vinohradského divadla a rozhlasu. Krátce byl rovněž externím pedagogem na známé pražské vysoké škole FAMU (1950 – 1953).

Proslavil se však svou zkomponovanou hudbou. Za desítkami scénických hudeb u divadelních her, orchestrálních a komorních skladeb, písní a symfonií stojí právě Jiří Srnka. Často skládal hudbu ke hrám Williema Shakespeara, Lope de Vegy či Fráni Šrámka. U filmové hudby je považován (s Otakarem Jeremiášem a E. F. Burianem) za jednoho z průkopníků. Vyznačoval se skvělou vynalézavostí, talentem a skvělými nápady. Jeho hudba často je tím nejlepším co na snímku můžeme nalézti a některé jeho kompozice a skladby jsou považovány za přínos světového významu.

S filmem se setkal již roku 1931, kdy si zahrál úlohu dirigenta ve snímku svých zaměstnavatelů Wericha a Voskovce PUDR A BENZIN režiséra Jindřicha Honzla (jako herec se ještě uplatnil v roce 1976 ve filmu A ŘEKA MU ZPÍVALA...). Jako skladatele filmové hudby ho poprvé využil Jiří Weiss pro krátký dokument DEJTE NÁM KŘÍDLA (1936). Ke krátkometrážním snímkům komponoval i nadále (např. POJĎ S NÁMI!, PÍSEŇ O PODKARPATSKÉ RUSI, CESTA ZE STÍNU, TOVÁRNA NA ILUSE, BOUREC MORUŠOVÝ, ZLÍN, ŽNĚ 1951, KUTNÁ HORA, PRAHA MATKA MĚST nebo PRAMENY ČESKÉHO REALISMU).

Pro dlouhometrážní tvorbu začal skládat již v roce 1938, u komedie VČERA NEDĚLE BYLA. Svou zcela českou a krásně poetickou hudbou obohatil do roku 1945 protektorátní kinematografii (TEĎ ZAS MI, DVOJÍ ŽIVOT, POHÁDKA MÁJE, MASKOVANÁ MILENKA, TURBINA, MODRÝ ZÁVOJ, RUKAVIČKA, PŘÍJDU HNED, OKOUZLENÁ, ŠŤASTNOU CESTU, SKALNÍ PLEMENO, KLUCI NA ŘECE apod.).

Největšího rozmachu a uznání však dosáhl po válce. Hudbu skládal pro naše nejvýznamnější režiséry, příkladně pro Otakara Vávru (POHÁDKA MÁJE, MASKOVANÁ MILENKA, OKOUZLENÁ, PŘÍJDU HNED, TURBINA, ŠŤASTNOU CESTU, ROZINA SEBRANEC, NEZBEDNÝ BAKALÁŘ, PŘEDTUCHA, KRAKATIT, NĚMÁ BARIKÁDA, zejména JAN HUS, JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM, POLICEJNÍ HODINA, HOROUCÍ SRDCE, OBČAN BRYCH, ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, TŘINÁCTÁ KOMNATA i KLADIVO NA ČARODĚJNICE), Václava Kršku (OHNIVÉ LÉTO, KLUCI NA ŘECE, ŘEKA ČARUJE, MĚSÍC NAD ŘEKOU, STŘÍBRNÝ VÍTR, OSENÍ), Jiřího Weisse (ULOUPENÁ HRANICE, MŮJ PŘÍTEL FABIÁN, VLČÍ JÁMA, HRA O ŽIVOT, ZLATÉ KAPRADÍ a ROMEO, JULIE A TMA), Martina Friče (DNES NAPOSLED, THEODOR PIŠTĚK, DAŘBUJÁN A PANDRHOLA), Františka Čápa (DĚVČICA Z BESKYD, ZNAMENÍ KOTVY, BÍLÁ TMA atd.), Josefa Macha (AKCE B, HRÁTKY S ČERTEM) či Karla Kachyňu (POUTA).

Zcela naposledy složil hudbu ke dlouhometrážnímu koprodukčnímu snímku Ivo Tomana VE ZNAMENÍ TYRKYSOVÉ HORY (1977). Nepřehlédnutelná byla rovněž jeho obětavá práce pro rozhlas („Měsíc nad řekou“, „Dalskabáty, hříšná ves...“) a televizi, kde složil plnohodnotnou hudbu pro významné a dodnes umělecky skvělé inscenace (LUCERNA, LÍSTEK DO PAMÁTNÍKU) a seriály (BROUČCI, F. L. VĚK).

Za svoji skvělou a významnou práci byl poctěn také řadu ocenění. Za film OHNIVÉ LÉTO (1939) obdržel Národní cenu (1940), za „osobité vyjádření nového slohu československé filmové hudby“ Státní cenu (1948), druhou Státní cenu (1949) za drama NĚMÁ BARIKÁDA (1949), Státní cenu II. stupně získal za poetický Krškův snímek MĚSÍC NAD ŘEKOU (1953) a konečně titul Zasloužilého umělce (1967).

U řady snímků byl taktéž autorem filmové hudby k písním (př. „Milujem' to, co ztrácíme“ z OHNIVÉHO LÉTA, „Bláhový sen“, „Vám svou píseň zpívám“ a „Štěstí z nebe“ z BLÁHOVÉHO SNU a také u filmu KLADIVO NA ČARODĚJNICE). Jeden z nejvýznamnějších českých filmových skladatelů Jiří Srnka skonal 31. ledna 1982 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti pěti let.
Bez komentáře :-).
Túto osobnosť můžete okomentovat jako první.

Komentář bol úspěšne upraven!

Pro komentování musíte být přihlášeni na server. Pokud doposud nejste registrovaným členem serveru, doporučujeme se zaregistrovat.