Jan Kühmund

Osobnostcsfd.cz

Herec

Mohlo by vás zajímat
Filmografie

Herec

1980

Čas zakladatelů

Seriál - Životopisný


1977

Rudý primátor

Film - Životopisný, Drama, Historický


1975

Osvobození Prahy

Film - Válečný, Drama, Historický


1969

Smuteční slavnost

Film - Psychologický, Drama


1968

Klapzubova jedenáctka

Seriál - Komedie, Sportovní


1965

Fotbal

Film - Sportovní


1964

Čintamani & podvodník

Film - Komedie, Krimi, Povídkový


1962

Soud

Film - Drama


1961

Strop

Film - Drama

Každá koruna dobrá

Film - Komedie

Můj přítel Gaj

Film - Drama


1960

Vyšší princip

Film - Válečný, Drama

Smyk

Film - Psychologický, Drama


1959

Jarní hromobití

Film - Drama


1958

Ohně na horách

Film - Drama


1953

Výstraha

Film - Drama

Olověný chléb

Film - Drama


1947

Jan Roháč z Dubé

Film - Válečný, Drama, Historický

Parohy

Film - Komedie


1941

Střevíčky slečny Pavlíny

Film - Komedie, Krátkometrážní

Životopis

Jan Kühnmund (psán také jako Jan Kühmund) se narodil 20. ledna (některé prameny uvádějí až 22. leden) 1907 v Praze. V roce 1932 absolvoval dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře. Už za studií statoval v Národním divadle v Praze. Po absolutoriu a krátkém intermezzu v Kolektivu mladých herců (1932) prošel v letech 1932 – 1941 oblastní scény Českého divadla Olomouc, Městského divadla Tábor, českobudějovického Jihočeského divadla a zakotvil v Divadle D 34 v Praze.

Po násilném zavření této scény přešel do Divadla na Vinohradech (1941 – 1943) a pak do Horáckého divadla v Třebíči (1942 až 1944). Po osvobození nadobro zůstal jako herec v Praze.

Po krátkém dalším zastavení ve Vinohradském divadle (1945) se vrátil do opět otevřené scény E. F. Buriana D 46 (1945 – 1946). Poté byl hercem Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1946 – 1951) a nadobro se až do ochodu na penzi vrátil na vinohradskou scénu (1951 – 1968).

Objevil se v dramatech „Adam Stvořitel“ (Šestý AE), „Jan Žižka“ (Purkmistr a Zbyněk), „Král Jindřich IV.“ (Pazour a Gadshill), „Cyrano z Bergeracu“ (Kavalír a Kadet), „Pohádka o koze“ (Sedlák), „Každý něco pro vlast“ (Jesenský), „Romeo a Julie“ (Tybalt), „Jan Roháč“ (Kejklíř), „Věra Lukášová“ (Láb), „Žebrácká opera“ (Smith a Kat), „Cyrano z Bergeracu“ (Mušketýr), „Balada o Kátince“, „Paříž hraje prim“, „Jobova noc“ ad.

Dále se objevil jako Velitel lodi („Zkáza eskadry“), Komisař („Škola manželů“), Lupínek („Bankrotář“), M. Albert („Jan Hus“), Gorgibus („Oklamaný paroháč“), Šapkin („Bouře“), Jakub („Jan Žižka“), Vazellini („C. k. státní ženich“), Hopkins („Hon na čarodějnice“), Důstojník („Vojna a mír“), Pozorný („Paličova dcera“), Úředník („Tartuffe“), Sluha („Zkrocení zlé ženy“), Lodník a Požárník („Válka s mloky“), Sluha („Troilus a Kressida“), Strážný Boudousse („Skřivánek“), Průvodčí („Návštěva staré dámy“), Zbrojnoš („Jindřich IV.“) a další.

V české kinematografii se poprvé objevil ještě během německé okupace ve středometrážním komediálním snímku Vladimíra Čecha STŘEVÍČKY SLEČNY PAVLÍNY (1941) jako mladý muž. K filmování a k malým epizodkám se vrátil až v poválečné znárodněné kinematografii. Občas ve druhé polovině 40. a v první polovině 50. let a pravidelněji v 60. letech.

Sehrál bakaláře před Sionem v dramatu JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947) Vladimíra Borského, barona u věštkyně Sybily (Nelly Gaierová) v Sádkově a Radokově komedii PAROHY (1947), nezaměstnaného dělníka v dramatu OLOVĚNÝ CHLÉB (1953) Jiřího Sequense, muže v Cikánově VÝSTRAZE (1953), vrátného ve varieté v dramatu Zbyňka Brynycha SMYK (1960), vykonavatele exekuce ve významném snímku VYŠŠÍ PRINCIP (1960) Jiřího Krejčíka, malíře v Brynychově komedii KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ (1961), strážníka v dalším Krejčíkově snímku, tentokrát v komedii ČINTAMANI & PODVODNÍK (1964) i člena výrobu v Machově filmu FOTBAL (1965).

Šedesátá léta zakončil už na divadelním odpočinku jak otec Tonky (Jana Vychodilová) Chrudimský ve filmu Zdenka Sirového SMUTEČNÍ SLAVNOST (1969), který měl premiéru až po Kühnmundově smrti roku 1990. V normalizačních 70. a 80. letech si na penzionovaného herce vzpomněl se dvěma filmovými úkoly režisér Otakar Vávra.

Díky své fyzické podobnosti spodobnil samotného velitele štábu vrchního velitele branné moci generála Alfreda Jodla v „historické“ válečné fresce OSVOBOZENÍ PRAHY (1975) a o devět let později naposledy sedláka z Kamenice v historickém dramatu KOMEDIANT (1984). Touto postavičkou, která se objeví až v samotném závěru filmu, se herec s filmovými diváky rozloučil pouhé čtyři roky před svou smrtí.

Staršího muže si zahrál ve studentském snímku Věry Chytilové STROP (1961). Jeho hlas a vzpomínky byly zaznamenány na audio nosiče. Ojediněle vystoupil i v televizi (inscenace OHNIVÝ MÁJ nebo seriál KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA), rozhlase („Mnoho povyku pro nic“, „Pohádky Boženy Němcové“, „Mír“, „Duchcovský viadukt“ apod.) a dabingu (ČERT A MLATEC, JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA atd.).

Jan Kühnmund (nebo Kühmund) zemřel v zapomenutí 26. ledna 1988 v Praze, pouhých šest (nebo čtyři) dní po osmdesátých prvých narozeninách. O jeho úmrtí se velmi stručně zmínil jenom čtrnáctideník SČDU „Scéna“. Na svém kontě měl několik desítek divadelních rolí a necelých patnáct úloh filmových.

Jaroslav "krib" Lopour

Komentáře - zatím bez komentáře

Tyto stránky jsou chráněny reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.