Václav Špidla

Václav Špidla se narodil 28. září 1922 v Praze. Upoutalo ho herectví, s nímž už začínal za nacistické okupace u kočovných společností B. Ryse, F. Nechyby, R. Nádhery a V. Rovenského (1942 – 1943). Před profesionální hereckou dráhou nejdříve vystudoval dramatické oddělení Státní konzervatoře (1946) a DAMU (1948). Poté prošel Diskem, Ex – Diskem a Divadlem 5. května (1945 – 1947), Vinohradským divadlem (1948 – 1954).

Následně se začal věnovat častěji divadelní režii (herectví si ale stále, i když v menší míře, ponechával) v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1954 – 1963), kde v letech 1960 – 1963 působil také jako šéf činohry, v činohře pražského Národního divadla (1963 – 1972) a do své smrti na Kladně v Divadle Jaroslava Průchy (1. srpen 1972 – 21. červen 1979).

Herectví Václava Špidly bylo živelné a s notnou dávkou nadsázkové komiky, jež podtrhoval také svým zjevem. Jeho postavy vynikaly kultivovaností, klidnými gesty a pohyby. V Národním divadle se představil v malých rolí jako např. Hladolet („Sen noci svatojánské“), farář („Zmoudření dona Quijota“), zachránce („Bláznivá ze Chailot“), muž („Šumař na střeše“, „Na pravici Boha otce“), Hynce Ptáček z Pirkštejna a Jan z Příbrami („Jan Roháč“) a Oront („Škola pro ženy“). Za svoji práci nedostal, na rozdíl od svých kolegů, žádné oficiální ocenění nebo vyznamenání.

Ve svých režiích Špidla usiloval o moderní básnickou metaforiku, zachovával hereckou individualitu a psychické zázemí rolí. Měl vždy přesnou myšlenkovou koncepci a širokou škálu výrazových prostředků. Pro Národní divadlo zinscenoval deset her z klasického repertoáru. Nejúspěšnější byly jistě inscenace „Sen noci svatojánské“ s kontem 94 repríz a „Šumař na střeše“ s 48 reprízami. Z dalších představení si uveďme „Optimistickou tragédii“, „Svatou Janu“, „Dostigajeva a ti druzí“, „Zmoudření dona Quijota“, „Fausta“, „Tartuffa“, „Jana Roháče“, „Království boží“, „Bubny otce Neda“ atd.

Kvůli svým častým mimopražským angažmá byl pro film často jako herec nedostupný. Hrál nejčastěji menší úlohy v různých časových rozestupech. Nejdříve se představil v (u diváků dodnes oblíbené) komické úloze bankovního účetního a nápadníka Badalce zvaného Gaston v Grussově komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948).

Dále českou kinematografii obohatil kracemi řečníka na dělnické schůzi v nikdy nedokončeném Pleskotově snímku VÝLET PANA BROUČKA DO ZLATÝCH ČASŮ (1949), studenta v průvodu v REVOLUČNÍM ROCE 1848 (1949) Václava Kršky, tanečníka Růty ve ZVONECH Z RÁKOSU (1950) režiséra Václava Kubáska, muže s pondělíčkem v Makovcově budovatelské komedii VESELÝ SOUBOJ (1950), mladíka v ANNĚ PROLETÁŘCE (1952) Karla Steklého, přítele Jana v Čechově EXPRESU Z NORIMBERKA (1953) a faráře v Jirešově dramatu …A POZDRAVUJI VLAŠTOVKY (1972).

Své největší filmové postavy vytvořil v historických filmech z husitské éry a filmu z „nové vlny“ 60. let. Ve třetím díle HUSITSKÉ TRILOGIE Otakara Vávry s názvem PROTI VŠEM (1956) se předvedl jako zrádný a chamtivý mladý český šlechtic Oldřich z Rožmberka, který se rozhodne obléhat samotný Tábor. Ale nakonec mu nezbude nic jiného, než zbabělým útěkem zachránit svůj život. Jako norimberský markrabě Friedrich z Hohenzollernu v Daňkově válečném dramatu SPANILÁ JÍZDA (1963) opět zradí husity a obklíčí je svými vojsky.

Režisér Evald Schorm mu nabídl úlohu věčně nespokojeného Holiče ve svém psychologickém podobenství DEN SEDMÝ – OSMÁ NOC (1969). S návštěvníky kin se rozloučil skutečně epizodní roličkou žáka večerní školy pro pracující v Lipského komedii „MAREČKU, PODEJTE MI PERO!“ (1976). Filmografie Václava Špidly tedy obsahuje pouhých dvanáct snímků z let 1948 – 1976.

Minimálně spolupracoval s televizí. Jeho nejvýznamnější televizní účast byla na Novákově lechtivé komedii KAM SLUNCE NECHODÍ (1971) v epizodce Dr. Kolíska. Působil také jako herec („Před západem slunce“) a režisér („Myšlenky“, „O mravní odpovědnosti“, „Obrana Sókrata“, „Hovory k sobě samému“, „Škola pro ženy“, „O přátelství“ apod.) v Československém rozhlase. Herec a režisér Václav Špidla zemřel 21. června 1979 v Praze ve věku pouhých padesáti sedmi let. Jeho synem je historik a politik, v letech 2002 až 2004 premiér České republiky za ČSSD, Vladimír Špidla (* 1951).

Jaroslav "krib" Lopour